Přečtěte si předchozí část!

Bratr byl docentem na vysoké škole pedagogické v Brně, ale Josef mu cestu z Československa hradil. Byla to jejich schůzka po 32 (!) letech. Během této doby žádný kontakt neudržovali. Josef psal dopisy jen matce, jedenkrát v roce k Vánocům. Bratr byl rád, že spolu nekorespondují. Jeho exponované pozici univerzitního pedagoga přes komunistickou příslušnost by to prospěšné nebylo. Přestože ve svém kádrovém materiálu pilně uváděl, že bratr neodešel do zahraničí z politických důvodů.
Synovec se se strýci setkal o Vánocích a měl z nich převelikou radost. V Austrálii a Adelaidě byl poprvé. Milionové hlavní město NJW bylo pro turistu z Evropy krajně zajímavé. Zdejší botanická zahrada se pyšnila florou celého světa. Zoologická zahrada se mohla pochlubit zvířaty, která se vyskytují pouze na tomto světadílu. Patří k nim ptakopysk, klokan, medvídek koala a některé druhy varanů. K raritám je možno počítat i zrzavou asijskou pandu. K tomu velké množství nejrůznějších papoušků. Strýc Miroslav nezapřel českého učitele a jednoho z nich při prohlídce zahrady naučil říkat „hovno dobrý den“. Dovolil si to proto, že tam nikdo nevěděl, co to znamená.
Jiná a neméně pozoruhodná pro synovce a Miroslava byla návštěva nevěstince v Adelaidě, kam je Josef jednoho dne zavedl. Bylo zřejmé, že šéfová podniku Josefa dobře zná. Srdečně ho pozdravila a nabízela hned nejnovější služebnice tělesné lásky z Filipín. Ten odmítl, ale doporučoval Miroslava. Bratr se v jeho (skoro pokročilém) věku bránil a silně červenal, protože nevěděl, co si s mladou Filipínkou počne. I s angličtinou byl na štíru. Nepochopil hned, že je to Josefův žert, kterým ho bratr chtěl (po letech pauzy zase jednou) uvést do rozpaků. Josef dobře znal bráchovy slabé stránky a jednou z nich byl ostych k ženám. Uvést Miroslava do rozpaků návštěvou nevěstince bylo lehké a úspěch zaručen. Vedle „rázných“ a provokativních děvek byl bratr nesvůj jako školák. Bylo možné si ho dobrat a přátelsky mu „zavařit“ a blýsknout se známostmi. Ukázat, jak na ráznost žen reaguje rázný muž a předčí toho, kdo to s ženami neumí. Pobavit se bratrovou bezradností a předvést mu frajera. Poučit Miroslava, jak je mužská rozhodnost v chování k ženám důležitá a nutná. Aby ho žena opět nepodváděla s komunistickými kolegy a on se to domákl až za dlouho a od cizích lidí.
(Josef věděl od matky, že bratrovo první manželství ztroskotalo na naivní důvěře k manželce Haně, která ho podváděla se stranickými tajemníky podnikového až okresního formátu, aniž by manžel něco postřehl. Teprve u druhého manželství byl Miroslav opatrnější a zvolil pro jistotu manželku z venkovské selské rodiny bez kontaktů s komunistickou organizací.)
Josefova dominance u žen byla nepopiratelná. Lišil se jí od Miroslava. Tomu ženy vládly. Kdyby mu bratr nehradil cestovní výlohy do Austrálie, od manželky by svolení k cestě nedostal. Nešlo pouze o peníze. Miroslav nehrál doma první housle, nýbrž byl klasicky pod pantoflem.

… pokračování příště…

Štěpán Húsek

Autor vyrůstal na Slovácku a vystudoval vysokou školu chemickou v Praze. Za prací odešel do Vídně a potom do Švýcarska, nesměl se ovšem do sametové revoluce vrátit do vlasti.

Své zážitky a zkušenosti z nepřející doby popsal v knize Svědectví o mé době (2012).