Doba konání průzkumu, tj. duben až červen 2021, umožnila jeho výrazné zaměření na proměny dětského čtenářství a mediálního chování v době pandemie COVID 19. Výzkum byl realizován pomocí kvantitativních a kvalitativních metod, cílovou skupinou byly děti ve věku 6 až 8 let (nejmladší školní děti), 9 až 14 let (starší děti) a mladí dospělí ve věku 15 až 19 let (mládež). Předmětem průzkumu byli i rodiče dětí z věkové kategorie dětí 6 až 8 let. Výzkum byl proveden ve spolupráci Národní knihovny ČR a agentury Nielsen Admosphere. Výzkum byl realizován metodou CAWI (online sběr dat) na reprezentativním vzorku 2 040 respondentů, na základě kvótního výběru v souladu se sociodemografickou strukturou populace ČR.

Úvodem lze konstatovat dvě podstatná zjištění. Průzkum především dokumentoval výrazné změny volnočasových aktivit dětí v době pandemie. Děti i dospívající trávili výrazně více času v digitálním prostoru a na internetu, kde se věnovali zejména aktivitám jako hraní elektronických her, využívání sociálních sítí a sledování filmů, seriálů i videí. Digitální prostor také výrazně zaplnil nový fenomén distanční výuky. Druhým a pozitivním zjištěním bylo, že na samotném čtení knih a vztahu dětí ke čtení se pandemická situace projevila spíše okrajově, což potvrzují i výpovědi rodičů u skupiny nejmenších dětí.

Jak děti tráví volný čas?

Mezi nejčastější denní volnočasové aktivity u mladších školních dětí patří příprava do školy (71 %), hraní doma (53 %) a sledování televize (42 %). Starší děti se kromě přípravy do školy nejčastěji věnují aktivitám na sociálních sítích a hraní elektronických her. Ve srovnání s rokem 2017 došlo k významnému růstu denních hráčů elektronických her v této věkové skupině (z 34 % na 44 %) a tato věková skupina (9–14 let) patří ve srovnání s mladšími školními dětmi i mládeží k nejsilnějším hráčům.

Hraní elektronických her patří k nejoblíbenějším volnočasovým aktivitám chlapců v tomto věku. 72 % z nich souhlasilo s výrokem „Volný čas nejraději trávím hraním elektronických her“, zatímco dívek v tomto věku pouze 34 %. Dospívající mládež kromě aktivit na sociálních sítích surfuje na internetu a poslouchá hudbu. Mediální konzumace směřuje převážně k tomu, co nabízí internet. Ve srovnání s rokem 2017 výrazně vzrostl podíl mladých, kteří denně sledují filmy nebo videa na různých zařízeních.

Za nejpřínosnější volnočasovou aktivitu dětí označili rodiče sportování, stejně jako v roce 2017. Ve srovnání s rokem 2017 výrazně vzrostl podíl rodičů, kteří označili za nejpřínosnější, když děti tráví čas se svými kamarády (z 37 % na 59 %). V porovnání s předchozím výzkumem také vzrostl podíl rodičů, kteří označili za nejméně přínosné volnočasové aktivity čas strávený na sociálních sítích, hraní elektronických her, sledování filmů, seriálů a videí i obecně čas strávený na digitálních zařízeních, jako je mobilní telefon, počítač, tablet nebo notebook.

Koronavirová pandemie se promítla do zvýšené mediální konzumace dětí i mládeže. Mladší děti se v době pandemie častěji věnovaly aktivitám na digitálních zařízeních, zejména hraní elektronických her nebo sledovaní filmů a seriálů i sledování televize. Větší prostor však díky pandemii dostaly i některé off-line společné rodinné aktivity, jako například hraní společenských her, ale i četba knih, čtení s rodiči a příprava do školy. Jedná se především o aktivity, které se odehrávají doma. Naopak méně času než před pandemií děti v posledním roce věnovaly sportování a hraní venku s kamarády.

Starší děti v období pandemie trávily více času na digitálních zařízeních, zejména hraním her, sledováním filmů a seriálů a využíváním sociálních sítí. Nejvíce času hraním her v době pandemie trávili chlapci a také děti, které méně čtou a čtení je nebaví.  Naopak méně času než v době před pandemií děti věnovaly aktivitám mimo domov, jako je sportování a hraní venku s kamarády.

Dospívající 15–19 let se v období pandemie věnovali více sledování filmů a seriálů na zařízeních a využívaní sociálních sítí. Aktivity, kterým se za poslední rok mládež věnovala méně, jsou čas venku s kamarády a příprava do školy. Chlapci častěji než dívky přiznali, že přípravě do školy věnovali méně času než před pandemií.

Mediální vybavenost, četba elektronických knih, poslech mluveného slova

Využívání a vlastnictví většiny elektronických zařízení roste s věkem dětí. Využívání tabletu však naopak s vyšším věkem klesá. Elektronickou čtečku většina dětí nevyužívá. Nejvíce využívaným zařízením ve všech věkových kategoriích je chytrý telefon, který využívá celkem 70 % dětí ve věku 6–8 let, 89 % dětí 9–14 let a 98 % mladých 15–19 let. Chytrý telefon je také zařízením, na kterém tráví dnešní děti nejvíce času. Více než polovina dětí (69 % starších dětí a 74 % dospívajících) v rámci výzkumu uvedla (určitě ano/spíše ano), že na mobilním telefonu tráví více času, než by měla.

Zejména u dospívající mládeže vzrostl ve srovnání s rokem 2017 podíl nepravidelných čtenářů elektronických knih (ze 41 % na 54 %), počet pravidelných čtenářů knih v elektronické podobě však zůstal na stejné úrovni. Nejčastěji využívají k četbě elektronických knih mobilní telefon.

Ve všech věkových kategoriích ve srovnání s rokem 2017 výrazně vzrostl podíl posluchačů mluveného slova. Významná část posluchačů z řad dospívajících (43 %) uvedla, že mluvené slovo začali poslouchat více v období pandemie, 38 % dává u povinné četby přednost audioverzi před povinnou četbou.

Jaký mají děti ke čtení vztah? A jaké si nejraději vybírají žánry? Další výsledky výzkumu zde najdete opět příští neděli.