Abychom pochopili současné Rusko, musíme znát jeho historii

rusko_1917
Ruský historik Andrej Zubov ve své nové knize kriticky analyzuje ruskou únorovou a říjnovou revoluci, které se odehrály roku 1917. Jejich vliv vidí i v současné krizi ruské společnosti.

Autorem publikace Rusko 1917: Katastrofa s podtitulem Přednášky o ruské revoluci, kterou vydalo roku 2021 nakladatelství Argo, je ruský historik, religionista a politolog Andrej Zubov. Zubov je autorem několika monografií a velkého množství vědeckých článků. Po Alexandru Solženicynovi převzal úlohu hlavního redaktora syntetického zpracování ruských dějin 20. století. Když roku 2014 zveřejnil článek kritizující ruské působení na Krymu, byl v důsledku toho propuštěn ze svého místa ve Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. Doplním, že u nás vyšly Zubovovy dvoudílné Dějiny Ruska 20. století.

Zubov v knize Rusko 1917: Katastrofa nešetří kritikou současného ruského režimu, který označuje jako autoritářský. V publikaci tvořené texty přednášek vysvětluje, jak se z absolutistické monarchie zrodil komunistický stát. Režim Vladimira Putina má pak být přímým následovníkem sedm desetiletí trvající komunistické totality. Zubov popisuje, že současný režim vytvořil nový pohled na ruskou revoluci roku 1917 (v tomto kontextu jde o souhrnné pojmenování únorové a říjnové revoluce). V dikci tohoto pohledu je revoluce líčena jako špatná, přičemž car Mikuláš II. je vnímán jako nekompetentní panovník, který kvůli své slabosti nedokázal udržet ruskou říši. Tím, kdo podle současné kremelské vlády dokázal dát Rusko znovu dohromady, je Stalin. Zubov dodává, že v současném Rusku je Stalin vnímán jako kladná historická postava, zatímco Lenin je postavou negativní.

Zubov však nahlíží ruskou revoluci i v celosvětovém měřítku – uvádí, že když evropské státy a Spojené státy americké viděly, kam až může zajít revolta nižších vrstev společnosti, přikročily k zintenzivnění svých sociálních politik. Současně fungovala ruská revoluce v jistém ohledu jako impulz ke zrodu jiných totalitních systémů – například fašismu v Itálii a nacismu v Německu. Například Mussolini se nechával slyšet, že jeho vzorem byl Lenin. Třetím stěžejním celosvětovým dopadem ruské revoluce byla ruská migrace, týkající se zejména ruské inteligence.

Zubov ve svých textech poukazuje na skutečnost, že po revoluci byli novým totalitním režimem postupně uvězňováni či rovnou vražděni příslušníci elit jednotlivých národů, které žily na území komunistického Ruska. Dále vysvětluje například to, proč se z Ruska, ve kterém původně neměl komunismus velkou podporu, stal na konci revoluce komunistický stát. Příčiny vidí zejména v nedostatku vzdělanosti mezi ruským obyvatelstvem.

Kniha poskytuje zajímavý a odvážný pohled na ruskou revoluci roku 1917. Jako velké pozitivum vnímám to, že se autor neomezuje na pouhou analýzu těchto historických událostí, ale zároveň je dává do kontextu se současným stavem v Rusku. Knihu doporučuji všem zájemcům o dějiny 20. století.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeRusko 1917. Katastrofa
Přednášky o ruské revoluci

Zubov, Andrej

Argo, 2021

Napsat komentář