Autorem textů, které jsou součástí publikace Návraty k pramenům s podtitulem Studie k počátkům husitského Tábora, je český historik František Šmahel. Šmahel se ve svých příspěvcích věnuje středověkým dějinám, zejména pak husitské revoluci a souvisejícím tématům. V období komunistického režimu byl tento historik donucen živit se například jako řidič tramvaje – nakonec se stal pracovníkem v táborském muzeu, což předurčilo i jeho odborné směřování. Z dosud vydaných Šmahelových děl jmenujme například tituly Husitské Čechy, Jan Hus, Idea národa v husitských Čechách a zejména pak tetralogii Husitská revoluce. Publikaci Návraty k pramenům vydalo v edici Historické myšlení roku 2021 nakladatelství Argo.

V třinácti studiích, které tvoří recenzovanou knihu, popisuje Šmahel počátky husitského Tábora. Studie jsou seřazené dle tematického klíče – nejprve se tedy čtenář dočte o možné interpretaci husitství, načež se již texty zabývají konkrétnějšími tématy, například velikostí města a jeho populace, otázkou samosprávy, sociálními poměry na Táborsku a podobně. Jelikož jednotlivé texty vznikaly v dlouhém časovém období (nejstarší text byl publikován roku 1958 a nejmladší roku 2007), odrážejí i postupnou změnu pohledu na husitství. Zatímco v období komunistického režimu šlo o vyzdvihovanou etapu českých dějin, v současné době je akcentován i destruktivní element husitské revoluce. V tomto kontextu oceňuji skutečnost, že se Šmahel (na rozdíl od jiných historiků) vzepřel specifickému komunistickému diskursu a ve svých dílech se vyhýbá ideologickým výkladům.

Základem Šmahelova výzkumu je pečlivé studium historických pramenů. V tomto kontextu lze soubor Šmahelových studií chápat jako náhled do jeho badatelské dílny, pro niž je příznačná právě osobitá interpretace historických pramenů (jak je zřetelné zejména v díle Husitská revoluce). Název Návraty k pramenům tak evokuje dvojí výklad, kdy jej můžeme chápat jako návraty k počátkům husitského Tábora nebo jako návraty k historickým pramenům, svědčícím o základech „vzorového“ města Táboritů.

Vzhledem k tomu, že jednotlivé texty na sebe nenavazují a neposkytují chronologický výklad husitských dějin, předpokládá se u čtenáře již jistá znalost dějinných událostí kolem roku 1420. Publikaci proto doporučuji čtenářům, kteří se v historii husitské revoluce alespoň základním způsobem orientují.

Související knihy

Šmahel, František

Argo, 2021