Příběh tisíciletého vztahu

pes-vlk-clovek
Vztah člověka se šelmou psovitou vznikl již před 35 tisíci lety. Jakým vývojem si spolu prošli a procházejí dodnes? A jak moc se liší psi od vlků v soužití s člověkem? Dá se vůbec divoká vlčí povaha domestikovat? Rakouský etolog pro nás hledá odpovědi ve své nové knize.

Uznávaný etolog Kurt Kotrschal nám ve své knize pomůže nejen lépe pochopit pradávné zaujetí vlkem, ale také nás naučí, jak správně přistupovat k našemu věrnému společníkovi – psovi. Kniha odpovídá na otázku, v čem se od sebe tito dva blízcí příbuzní liší, a zároveň poskytuje cenné poznatky o soužití člověka a jeho nejlepšího přítele.
Jak se ze zlého, samotářského, ale nesmírně fascinujícího vlka, který se od nepaměti objevuje v mýtech a pohádkách, stal nejlepší přítel člověka? Proč kulturní vývoj lidstva ve všech epochách svorně doprovázeli zrovna vlci a psi? Jak se náš nejednoznačný vztah k vlkům stal hnací silou lidské spirituality? A proč nás tak dojímá pohled našeho psího parťáka?
Publikace získala rakouské ocenění Vědecká kniha roku v oblasti medicína a biologie.

Vlk – Pes – Člověk

Příběh tisíciletého vztahu
Autor: Kurt Kotrschal
Přeložila: Lenka Pučalíková

Počet stran: 256
Vazba: vázaná
Formát: 125×200 mm
ISBN: 978-80-7670-030-7
Doporučená cena: 369 Kč

Knihu Vlk – Pes – Člověk vydalo nakladatelství Kazda.

 

Ukázka z knihy

 Vlci a psi představují odjakživa naše bytostné alter ego, a to v překvapivé míře. Milujeme je i nenávidíme, vážíme si jich a pohrdáme jimi a jen málokdo se jimi necítí být osloven. Lidé žijí s vlky a jejich sociálně přijatelnou formou, tj. psy, již zhruba 35 000 let. Všechny kultury druhu Homo sapiens vznikaly ve společnosti vlků či psů. Psi nejen že působí ve službách člověka nejdelší dobu, ale jsou také jeho nejbližšími zvířecími přáteli. Podobají se nám povahou a mohou toho pro nás spoustu vykonat, nejen v roli policejních či záchranářských psů. Vyrůstají-li děti ve společnosti psů, podporuje to jejich tělesný, emocionální a duševní rozvoj i emoční inteligenci. S mnoha dalšími druhy zvířat, obzvlášť však s vlky a psy, lidé sdílejí svůj sociální mozek a svou sociální inteligenci, fyziologii stresu i další principy sociální organizace. Není tedy divu, že mezi lidmi a jinými zvířaty mohou vznikat skutečné sociální vztahy. Součástí „filozofického systému“ lidského mozku a zároveň jedním z našich výlučných znaků je „biofilie“, tj. téměř „instinktivní“ zájem člověka o přírodu a živočichy. I lidská spiritualita vznikala v rámci tohoto těsného vztahu s přírodou. Ostatně místo člověka ve světě a společnosti – jeho conditio humana – nelze pochopit, aniž bychom zohlednili tento jeho specifický vztah k přírodě a zvířatům. (str. 11)

***

Ideální možností, jak zvířata poznat od základů a jak se naučit jim intuitivně rozumět mimo stanovený vědecký rámec, je jejich odchov. I Konrad Lorenz choval po celý svůj dlouhý život zas a znovu nejrůznější zvířata, například známou husu velkou, již pojmenoval Martina. Umělý odchov, který se pojí se sociální a emocionální účastí, je ve skutečnosti mnohdy metodou, již volíme s cílem odchovat z divokých zvířat důvěryhodné partnery výzkumu. Platí to jak pro husy velké, jež jsem odchoval zjara roku 1991, tak pro krkavce, papoušky a samozřejmě také pro vlky. Ve spolupráci s mými kolegyněmi jsem mohl odchovat první vlky na jaře roku 2008, další tři odchovy následovaly do jara roku 2012. Nejde přitom pouze o naplňování fyzických potřeb zvířat, tedy krmení a čištění, nýbrž také o jejich sociální potřebu emocionální náklonnosti a empatie. U krkavců, hus a vlků to přirozeně probíhá trochu jinak. V roli „pěstouna“ jsem se toho o vlcích hodně naučil a vypěstoval si cit pro to, jak „fungují“. Také jsem se naučil je respektovat a vidět v nich skutečně rovnocenné partnery, a nikoli jednoduše „pokusná zvířata“. I vlci, již vyrůstali v těsné blízkosti člověka, mají totiž stále svou vlastní hlavu a slepá psí důvěra, touha se zalíbit či podřízený postoj psů vůči člověku jako jejich partneru v soužití a práci jsou jim cizí. Což je něco, čím se vlci podobají husám velkým a krkavcům – přičemž obě tyto skupiny mají v zobácích mnohem méně zubů–, a zároveň něco, čím se naprosto odlišují od psů a jejich „koketérie“. (str. 17)

Pokračujte v celé ukázce včetně krásných fotografií.

 

O autorovi

Kurt Kotrschal (* 1953) je rakouský biolog a etolog, emeritní profesor na Vídeňské univerzitě. Celý svůj profesní život pozoruje zvířata (havrany, vlky, opice, psy) a dlouhodobě zkoumá jejich chování. V roce 2008 nedaleko Vídně spoluzaložil Wolf Science Centre (WSC). V tomto unikátním zařízení se svými kolegy sleduje, jak se domestikovaní psi liší sociálně a mentálně od svých divokých předků – vlků. Aby bylo možné je srovnávat, přistupují tu k oběma druhům stejným způsobem – díky tomu je Wolf Science Centre celosvětově jedinečné. Centrum je možné navštívit, ocitnout se dokonce i v bezprostřední blízkosti vlků a dozvědět se o jejich životě víc.

Zdroj informací: Kazda


Nakladatelství KAZDA přináší čtenářům výjimečné knihy o přírodě, udržitelnosti, netradičním cestování a umění. Filozofií nakladatelství je přinášet kvalitní české a zahraniční tituly, které zajímavým obsahem čtenáře vnitřně obohatí, podpoří jejich vztah k přírodě a přispějí k formování udržitelnější budoucnosti. V nabídce najdete populárně-naučné knihy pro všechny generace – od leporel přes příběhy inspirované přírodou, osudy zvířat i lidí, cestopisy, inspiromaty či atlasy, až po náročnější čtení od předních světových biologů, jakými jsou britský ornitolog Tim Birkhead nebo mykolog Merlin Sheldrake. Nejoblíbenějším autorem nakladatelství je známý německý lesník a ochránce přírody Peter Wohlleben. Knihy, které mají smysl v Nakladatelství KAZDA vychází od roku 2014.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeVlk – Pes – Člověk
Příběh tisíciletého vztahu

Kotrschal, Kurt

Kazda, 2021

Napsat komentář