Laetitia Barlerinová – Pes – 100 falešných předsudků

Do loužičky strčte štěněti čumák

Vaše štěně se „zapomnělo“ na kuchyňské dlažbě, na koberci v obýváku nebo pod postelí v dětském pokoji. Vaše první reakce je vyhubovat mu a strčit mu čumák do jeho výměšků. Chyba!

Pro lepší pochopení

Tento trest, jehož cílem je naučit štěně čistotě, je zbytečný, může dokonce zanechat špatné následky. Přesto je velmi rozšířený, neboť spočívá v jednoduchém nedorozumění: věříme, že to, co se zdá být nepříjemné nám, je nepříjemné také pro našeho psa. Jenže pro psa, který je masožravec, je přirozené a běžné pozřít v mládí bez náznaku nechutenství vlastní výkaly a později i výkaly ostatních psů. Psi také rádi očichávají moč svých příbuzných, jde o jejich způsob ujištění se o vlastní identitě a pohlaví. Strčit štěněti čenich do jeho vlastních výměšků tedy pro něj neznamená žádný trest.

Co můžete udělat

Berte své obtíže s klidem! Stejně jako velmi malé dítě není ani štěně po fyziologické stránce schopno zadržet moč na delší dobu. „Nehody“ doma jsou tedy v tomto věku normální. Pokud doma najdete loužičku, nic neříkejte a před svým štěnětem ji ignorujte. Vezměte ho na vycházku a dávejte pozor, abyste nedali najevo rozmrzení. Po návratu nechejte štěně v jiné místnosti a ukliďte nepořádek v jeho nepřítomnosti. Jestliže ho doma uvidíte, jak se točí dokola, aby následně přidřeplo ke konání potřeby, zastavte ho energickým „Ne!“ a odveďte ho na místo, kde je to dovoleno (zahrada, ulice, …). Jakmile si štěně uleví, pochvalte ho s širokým úsměvem a pohlazením. Jako při každém výcviku, i tady je odměna účinnější než trest!

Štěně nejdříve naučte chodit na noviny

Právě jste si domů přivedli svého mladého společníka a rozhodli jste se začít jeho výchovu povzbuzováním, aby konal svou potřebu na noviny položené na zemi. Výsledek na sebe nedá čekat a zdá se, že si na improvizovanou toaletu rychle zvykl… Je to opravdu nejlepší řešení?

Pro lepší pochopení

Technika učení na noviny nebo její varianta s hadrem je velmi praktická a snadno se provádí. Je doporučována mnoha cvičiteli a chovateli psů. Jelikož s ní má štěně téměř okamžité výsledky, pána to ukonejší, a tak výuku vyměšování venku odsune. A ta se pak provádí s obtížemi. Od věku pěti týdnů učí fena svá štěňata konat potřebu daleko od pelechu, a pokud je to možné, na nepevný podklad (hlína, písek, …). Štěně samo od sebe rychle přijme noviny, často umístěné v rohu kuchyně, daleko od misky s jídlem a již potřísněné svou močí. Pánova odměna toto chování ještě posílí. Ovšem tato metoda jde proti kýženému cíli: štěně se nenaučí vydržet bez potřeby a koná ji, kdy se mu zachce. Nadto ji odmítá provádět venku a čeká, až se vrátí domů, aby ji vykonalo. Pán tedy musí dát noviny ven, ale štěně nedůvěřuje okolnímu prostředí… Nakonec je celý nácvik čistotnosti ve zpoždění a jeho výsledky jsou mnohem nejistější.

Co můžete udělat

Když štěně zůstává samotné, nechejte ho v místnosti s omyvatelnou podlahou, bez hadru, koberce nebo papíru, kde má stálé a přesně vymezené místo na odpočinek. Přirozeně bude konat potřebu v odlehlém koutě místnosti. Při úklidu se vyhněte použití čpavých prostředků či dezinfekce – a nehubujte ho! Jakmile si štěně přivedete domů, začněte ihned s výukou vyměšování venku. Pravidelně jej voďte na zahradu nebo na ulici ve chvílích, kdy si bude zvláště potřebovat ulevit: po jídle, po spánku nebo hraní. Berte ho stále na stejné místo, kde nalezne své pachové značky. Když vykoná potřebu, pochvalte ho šťastným tónem a s pohlazením. Vaše štěně se takto naučí čistotnosti již ve čtyřech měsících.

Štěně nesmí chodit ven před dokončením očkování

V den, kdy jste si odváděli štěně, vás chovatel varoval: „Nevoďte ho ven před přeočkováním, které absolvuje za měsíc! Do té doby není dobře chráněno.“ Naopak!

Pro lepší pochopení

Psi jsou většinou odebíráni z chovu ve věku dvou měsíců, tedy v době, kdy dostávají první očkování. Uvádí se, že vakcína chrání maximálně do doby přeočkování ve 12 týdnech života. Proto veterináři po dlouhou dobu doporučovali štěně mezi těmito dvěma daty izolovat, aby nebylo vystaveno případné nákaze. Toto opatření je dnes vyvraceno specialisty na psí chování, protože přichází v klíčovém momentu pro vývoj chování štěněte, v období socializace. Mezi třetím týdnem a třetím měsícem věku oplývá štěně schopností vštípit si různé součásti světa, který jej obklopuje, a přivyknout si s nimi žít: živé bytosti, obrázky, zvuky, pachy, … Po skončení tohoto období bude každý nový element pro psa stresujícím, protože zvíře již nedokáže zařadit informace, kterých se mu nedostalo dříve. Nebudete-li štěně pouštět mimo domov do tří až čtyř měsíců věku, socializace nebude moct proběhnout správně kvůli
nedostatku podnětů: rozvinou se poruchy chování v čele se strachem a fobiemi.

Co můžete udělat

Dejte přednost procesu socializace a pravidelně choďte se štěnětem ven co nejdříve, aby poznalo nové prostředí: ruch ulice, dav lidí, auta, popelářské vozy, … Zprostředkujte mu kontakt s různými lidmi, psy všech velikostí a jinými zvířaty, aby z nich později nemělo strach. Z lékařského hlediska je dobré omezit kontakt s toulavými a nemocnými psy, nenechat ho lízat cizí loužičky, pít stojatou vodu a očichávat průjmové výkaly.

Když si přivedete štěně domů, smí spát v posteli

Hromádka naježených chlupů právě překročila práh nového domova. Poprvé je daleko od mámy, a tak mu dovolíte spát ve vaší posteli, aby nebylo traumatizované. Správné návyky se osvojují od prvního dne!

Pro lepší pochopení

Noví majitelé často berou štěně, které přichází do neznámé domácnosti, jako novorozence, jež právě dorazil z porodnice: vše má působit uklidňujícím dojmem a tak, aby bylo cítit „teplo“ jeho nové rodiny. Cítí se vinnými „odtržením“ od jeho matky a chtějí zmírnit ztrátu tak, že mu budou nablízku, a dokonce svolí, aby s nimi bylo v posteli. Taková blízkost skutečně štěně uklidní, ale existuje nebezpečí, že se z ní stane zvyk, který přetrvá do puberty, kdy začínají problémy s chováním. Ložnice, a především postel, je pro psa strategickým místem. Jde o místo, kde spí „vůdce smečky“. Nechat psa nadále spát ve vaší posteli se rovná dopřát mu hned zpočátku dominantní postavení, které se stane v budoucnosti osudným pro jeho vyrovnanost.

Co můžete udělat

Jakmile si štěně přivedete domů, ukažte mu nejdříve povolená a zakázaná místa. I když je velmi malé, je štěně schopné přijmout některá základní pravidla výchovy. Pro noční režim máte dvě možnosti:

–  Od první noci ho vykážete do pokoje, kde bude mít místo na spaní (většinou kuchyň). Dostatečně teplý a měkký pelíšek či matrace nesmí být v místě, kudy se prochází, ale stranou, někde, kde je čisto, klid a žádný průvan. Bude určitě kňučet steskem, ale i když to zní krutě, nesmíte se zvednout a jít ho utěšovat. Nakonec usne a zvykne si na svůj nový nocleh. Velmi účinné je použití fenčích feromonů (látky, které šíří matka pro uklidnění štěňat) ve spreji (D.A.P.®).
–  V prvních dnech necháte štěně spát v ložnici, ale ne na posteli. Ve věku čtyř až pěti měsíců jej ale odtud musíte striktně vykázat. Toto odpoutání těsně před pubertou je důležité pro psychologický vývoj psa.

Štěně kouše, aby se mu prořezaly zuby

Vaše štěně bez přestání kouše do všeho, co se nalézá v jeho dosahu: hračky, lem kalhot, boty, a dokonce i vaše ruce. Nezakazujete mu to, protože si myslíte, že má fyziologickou potřebu žvýkat. Pozor, tato hra se může stát nebezpečnou!

Pro lepší pochopení

Kousání se u štěněte objevuje jako přirozené chování zhruba ve věku tří týdnů. V rámci hry kouše své bratry, sestry a také matku. Později provádí orální průzkum svého okolí tak, že okusuje různé předměty. Toto chování není přímo vázáno na růst zubů, protože mléčné zuby jsou prořezány už v jednom měsíci a trvalé je začínají nahrazovat teprve o tři měsíce později. Přesto si majitelé psa často myslí opak, neboť srovnávají štěně s nemluvnětem, jemuž tlak při kousání při růstu zubů ulevuje. Nechávají tedy štěně, aby je v průběhu hry jemně kousalo. Štěně však musí od dvou měsíců získat kontrolu nad kousáním a nesmí jím ubližovat. V tomto výcviku, který z velké části provede jeho matka, jež kouše a tiskne k zemi svého potomka, pokud jí působí bolest, musí pokračovat majitel psa. V případě selhání bude zvíře neschopné hrát si, aniž by ubližovalo, ovládat se a zastavit určité chování. V dospělosti by se mohlo stát nebezpečným a agresivním.

Co můžete udělat

Hry jsou nezbytné pro dobrý vývoj fyzické stránky a chování štěněte. Je třeba ho k nim pobízet, ale zároveň nezapomínat, že štěně se
má naučit nepřekračovat určité hranice a kontrolovat své čelisti. Jestliže v rozrušení kousne příliš silně, hned ho zastavte a suchým autoritativním hlasem řekněte: „Ne!“ Poté na něj nemluvte, dívejte se jinam a vzdalte se. Fyzický trest je velmi často nevhodný: štěně si jej vyloží jako hru a začne znovu, nebo dostane strach a zaútočí. Také křik může být vykládán jako pobídka ke kousnutí. Nechejte štěně ve společnosti dospělého, vyrovnaného psa, který ho v případě příliš silného kousání potrestá, a tím ho přirozeně usměrní a dá jeho chování řád.V každém případě musíte přebírat iniciativu ve hře vy, neboť jste vůdcem nové smečky svého štěněte. Pokud si chce hrát ve chvíli, kdy se díváte na televizi, nevyčítejte si, že ho odháníte. Doženete to později!

Knihu Pes – 100 falešných předsudků vydalo nakladatelství CPress

Související knihy

Barlerinová, Laetitia

CPress, 2012