Přinášíme vám ukázku z knihy Žena obchodníka s příběhy,
kterou vydalo nakladatelství Mystery Press.

Londýn
1880

Bylo krátce po rozbřesku, plynové lampy stále chladly v mlžném polosvitu, který sliboval další krásné letní ráno, žena už přesto slyšela, jak se město okolo ní probouzí k životu. Ještě hodinu a rušné bulváry zaplní drožky a kolébající se auto­busy, rychlé kroky na dlažbě a křik pouličních prodavačů. Bylo však pro ni cokoli z toho důležité? Za hodinu skončí v Temži.
„Mami, pusť mě! Mačkáš mi ruku.“
„Už je ti pět, Williame. Přestaň plakat,“ řekla žena, jejíž slova prozrazovala dobré vzdělání a jen slabý náznak francouzského přízvuku. „Je mi to líto, ale musíme si pospíšit.“ Chytila chlapce za ruku ještě pevněji a společně se vydali vstříc osudu jednou ze špinavějších ulic Southwarku. Po zemi se tu válela sláma a ve vzduchu visel hutný pach hnoje a jiné nepříjemné odéry, které se linuly ven z otevřených oken stovek přecpaných pokojů.
„Kam jdeme?“ zeptal se chlapec podrážděně.
„Na lepší místo. Musíš být trpělivý a uvidíš.“
„Tatínek půjde taky?“
Namísto odpovědi táhla žena chlapce dál za sebou a zrychlovala krok, až ho skoro vlekla. Čas od času se ohlédla přes rameno, ale ne po dítěti, nýbrž zpátky ulicí, zadívala se do ranní mlhy a snažila se najít muže, o kterém si byla jistá, že ji viděl a teď po nich jde. Nezáleželo na tom. Tam, kam šli, je nikdo při smyslech nebude následovat.
Ocitli se na nádraží v Tooley Street a vytrvale pokračovali dál podél oblouků tratě, chlapec jí přitom s každou minutou těžkl na paži. Vylekal ji náhlý klapot koňských kopyt, když se zdánlivě odnikud objevila drožka, ale nezastavila se.
„Přečtěte si o tom v Globe!“ volal prodavač novin, když zahýbali za roh směrem k London Bridge.
K čemu je život bez smyslu či naděje? přemítala.
Podobné myšlenky ji pronásledovaly po mnoho dlouhých nocí, byla však rozhodnutá je dnes umlčet. Pokud tohle bylo vše, co jí život mohl nabídnout, pak s tím skončila. Když se před nimi objevil most, zpomalila, dokud se neocitli na úrovni brány do přístaviště. Vstoupila na most a zastavila se, na okamžik uchvácená kamennou balustrádou, která se táhla po celé jeho délce. Udělala další krok a její oči přitáhla kalně zelená voda Temže, jejíž tok se s odlivem zrychlil.
Potom někdo zavolal její jméno.
„Angeliko!“
Zalapala po dechu. Teď už nebylo pochyb o tom, že ji pronásledují. Táhla Williama dál. Prosmýkla se okolo staršího prodavače zápalek, oděného od hlavy k patě v černé, který vyrazil do ulic brzy, aby zastihl džentlmeny na cestě do práce.
„Promiňte,“ křikla na něj, přičemž si všimla houstnoucího davu okolo sebe.
Někteří lidé na ni civěli, jiní se jí zeširoka vyhýbali, jak se proplétala mezi nimi. Hádala, že reagují na nečekanou naléhavost jejího kroku, zběsilý pohled v očích a na potrhané šaty, které měli se synem na sobě. Vůbec nezapadali mezi elegantní fraky, cylindry a buřinky bohatých mužů, jenže co o ní mohli vědět? Vlastnila nádherné tyrkysové šaty, stejně krásné jako cokoli, co nosily jejich manželky, nemínila je však vyplýtvat na Starého otce Temži.
Uprostřed mostu, kde byla voda nejhlubší, se Angelica zastavila. Srdce jí začalo tlouct ještě zběsileji, až se obávala, že se jí snad udělá zle. Několikrát se pomalu nadechla, aby se uklidnila, pak se kamenným obloukem balustrády zadívala na parníky, bárky a plachetnice na řece, které byly v tak brzkou ranní hodinu většinou uvázané u břehů. Upřela pohled dál směrem k Toweru, který však kvůli mlze nebyl vidět. Pomyslela si, že je to tak dobře. Proud byl tak silný, že je během několika vteřin odnese pryč z dohledu každého, kdo by se za nimi díval z mostu. A nikdo z lidí dole na vodě, kdo by byl dostatečně odvážný nebo pošetilý na to, aby se je pokusil zachránit, je nenajde.
Bez dalšího váhání se otočila k Williamovi, zvedla ho ze země a postavila ho nožkama v botkách na zábradlí.
„Mami?“ zavolal na ni se strachem v hlase. „Já chci domů.“
„O tom už jsme spolu mluvili, Williame,“ řekl Angelica, když si nadzvedla lem šatů a vylezla k němu. „Teď mi dej ruku. Nemáme moc času.“
William jí ruku nepodal, proto ji Angelica popadla a sevřela tak pevně, až ji napadlo, že ji snad rozdrtí.
„Hej! Vy s tím chlapcem, slezte odtamtud.“
Angelica se otočila a spatřila hezky oděného muže, který na ni ukazoval hůlkou. Potom koutkem oka zahlédla toho, který je sledoval. Utíkal, jako by ji chtěl zastavit. Na hlavě mu seděla nízká buřinka a kulhal, takže jeho krok působil těžkopádně. Otočila se zpátky k synovi a rychle ho vzala do náruče.
„Neplač, Williame,“ řekla, když ucítila, jak se jeho tělíčko v jejím objetí chvěje. Láskyplně se na něj usmála. „Bůh na nás dohlédne. Dnes se znovu narodíme.“
Ucítila škubnutí za lem šatů, jenže přišlo příliš pozdě. Když domluvila, přesunula si chlapce na jednu paži, druhou rukou se pokřižovala a skočila.

————————–

Přečtěte si celou ukázku.

————————–

O autorovi

Steve Robinson se narodil v Kentu a nyní žije nedaleko Londýna. Jeho vášeň pro genealogii a psaní ho provází už od mládí, kdy se vydal po stopách dědečka z matčiny strany, o němž nic netušil. Zjistil, že to byl Američan sloužící během druhé světové války v Anglii. Několik let po válce se vrátil zpět do USA a zanechal za sebou rodinu, s níž už se nikdy více nekontaktoval. Robinson ho vysledoval do Los Angeles, kde odhalil, že se jeho dědeček narodil v Arkansasu, a postupně odkryl historii doposud neznámé větve vlastní rodiny. Inspirován těmito skutečnostmi napsal thriller Stopy v krvi, první svazek ze zatím osmidílné série o genealogovi Jeffersonu Taytovi (Hluboký hrob, Ztracená vládkyně, Smrtící hry, Dopisy od mrtvého ad.). Kromě toho je Robinson autorem dvou samostatných viktoriánských thrillerů Žena obchodníka s příběhy a Tajná manželka.

Zdroj informací: nakladatelství Mystery Press

Nakladatelství Mystery Press se od svého založení v roce 2015 velmi rychle etablovalo na tuzemském knižním trhu jako specialista na detektivky, thrillery a krimi romány. V současnosti vydává zejména anglo-americké autory, z nichž pro české čtenáře objevilo např. Angličany Stevea Robinsona (viz výše) a Tima Weavera (drsné krimi Není cesty zpět a Bez slitování), ale nebojí se ani velkých amerických jmen, jako jsou Janet Evanovich či Dan Simmons. Pod logem Mystery Pressu vycházejí rovněž knihy českých autorů, a to především v subžánrech klasické a historické detektivky, mysteriózního thrilleru či procedurální krimi.

Související knihy

Robinson, Steve

Mystery Press, 2021