Fareed Zakaria, jeden z „deseti největších světových myslitelů poslední dekády“ (Foreign Policy), se ve své naléhavé a aktuální knize snaží nahlédnout za horizont událostí spojených se současnou koronavirovou krizí. V deseti lekcích–kapitolách se zamýšlí nad podobou světa po pandemii a čtenáře upozorňuje, že by bylo naivní očekávat návrat do stavu, na jaký jsme byli zvyklí před krizí. Do veřejné debaty přináší čtivý nástin světa, jehož budoucí obrysy možná zatím jen tušíme. Zároveň připomíná, že současný svět procházel i bez koronaviru spoustou proměn a krizí: od vzestupu stále agresivnější nedemokratické Číny přes uzavírání se Ameriky do sebe, stoupající nerovnost a nástup populismu až po překotný vpád nových technologií či hrozbu klimatických změn. Podle Zakarii tak pandemie funguje jako svého druhu katalyzátor současných trendů – těch žádoucích (digitalizace, rozvoj počítačové gramotnosti), i těch méně vítaných (prohlubování nerovnosti, izolacionismus a soupeření národních států).
Autor připomíná historické události, které měly na svět podobně zásadní dopad jako současná pandemie. Paradoxně ale nedochází k pesimistickým závěrům – současnou situaci vnímá jako výzvu, u které záleží na každém státu, vládě i jednotlivci, jak se k ní postaví. Zakaria se zamýšlí nad tím, jak by mělo vypadat kvalitní a efektivní vládnutí, varuje před odmítáním rad expertů a před zamořením veřejné i odborné debaty názory namísto faktů. A především zdůrazňuje, jak moc jsou naše životy propojené a jak důležitý je pro nás prostý mezilidský kontakt. Nastalou krizi chápe jako šanci a čtenáři velmi srozumitelně a svěžím stylem předestírá, jakými směry by se náš svět mohl v budoucnu ubírat.
Kniha Deset lekcí pro postpandemický svět vyšla v anglickém originálu v roce 2020 a dosud byla přeložena do 23 jazyků.

Deset lekcí pro postpandemický svět

Autor: Fareed Zakaria
Přeložili: Veronika Maxová, Jaroslav Veis

Počet stran: 336
Vazba: brožovaná
Formát: 135×215 mm
ISBN: 978-80-7260-489-0
Doporučená cena: 397 Kč

Knihu Deset lekcí pro postpandemický svět vydalo nakladatelství Prostor.

Ukázka z knihy

Pro ty z nás, kdo s hrůzou sledujeme tuhle zoufalou přehlídku zabedněnosti, je řešení nasnadě: musíme se prostě držet vědy. Jenže co říká věda? Doktor Anthony Fauci, špičkový americký odborník na infekční nemoci, zpočátku nebezpečí nového koronaviru podcenil, když koncem ledna 2020 tvrdil, že „pro Spojené státy představuje jen velmi, velmi malé riziko. Americká veřejnost se ho nemusí obávat, nebo z něj dokonce mít strach.“
O pár dnů později ministr zdravotnictví Alex Azar vyslovil názor, který tehdy mezi vládními zdravotnickými odborníky převládal, když řekl: „Riziko, že se Američané nakazí, zůstává malé.“ Odrážely se v tom závěry Světové zdravotnické organizace, která až do konce ledna nebezpečí pandemie podceňovala. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí zpočátku lidem doporučovalo, aby zůstali doma a roušky nenosili, o několik měsíců později však jeho odborníci změnili názor a začali po lidech vyžadovat, aby roušky naopak nosili. Některé země se uzavřely, jiné – na doporučení svých epidemiologů a na základě svých modelů – nikoli. Co z toho vyvodit? Realita je taková, že věda nepřináší jednoduché odpovědi, zvláště pak v případě nového jevu, jakým je koronavirus. (str. 91)

O autorovi

Fareed Rafiq Zakaria (1964) je světoznámý americký politolog, spisovatel a novinář indického původu. Studoval na Yaleově a Harvardově univerzitě, kde získal doktorát z oboru mezinárodních vztahů. Přispíval do časopisů Newsweek a Time, pracoval pro americkou veřejnoprávní televizní společnost PBS. Zabývá se především americkou a mezinárodní politikou, v roce 2010 se v Praze zúčastnil konference Forum 2000. V současnosti píše sloupky pro list The Washington Post (některé z nich přináší česky časopis Respekt), publikuje v časopisu The Atlantic a na stanici CNN uvádí vlastní televizní pořad Fareed Zakaria GPS, který sleduje po celém světě 220 milionů domácností.
Zakariova nejznámější kniha Postamerický svět (The Post-American World, 2008, česky 2010) byla přeložena do více než třiceti jazyků. V češtině vyšly rovněž jeho práce Budoucnost svobody: Neliberální demokracie v USA i ve světě (The Future of Free­dom: Illiberal Democracy at Home and Abroad, 2003, česky 2004) a Obrana liberálního vzdělání (In Defense of a Liberal Education, 2015, česky 2017).

Zdroj informací

Nakladatelství PROSTOR vzniklo v prosinci roku 1989 jako přímý pokračovatel samizdatové edice Prostor a stejnojmenné revue, která vycházela od roku 1982 v nepravidelných periodách. Nakladatelství se hlásí k hodnotám evropského liberalismu.
Vedle beletrie se orientuje na historii a kulturní dějiny s přesahem do ostatních společenskovědních oborů.
V hlavní ediční řadě vycházejí díla, jejichž autory nakladatelství považuje za kmenové a zároveň čtenářsky nejúspěšnější – jde například o prózy německého spisovatele Bernharda Schlinka či romány Američana Paula Austera. Vedle zahraničních prozaiků jsou zastoupeni i domácí autoři, například Edgar Dutka, Eda Kriseová, Lenka Procházková, Jan Vávra či Martin Komárek.

Související knihy

Zakaria, Fareed

Prostor, 2021