Krátce po polovině února 2021 vydalo nakladatelství Beta Dobrovský dokonce již potřetí velice specifickou sbírku Stephena Kinga Čtyři roční doby (Different Seasons, 1983, česky v tomto kompletu prvně 2003). Překlady pocházejí z dílen Ivana Němečka, Libuše Trávníčkové a Luboše Trávníčka.

Soubor Čtyři roční doby přináší hned čtyři novely z pera ikony moderního hororu, kam bývá Stephen King nejčastěji zařazován. Tři ze čtyř příběhů se však hlavnímu proudu zcela vymykají a poslední se pohybuje někde na hranici. Ostatně kromě toho posledního s názvem „Dýchací metoda“ spatřují zbylé tři světlo českého knižního světa již počtvrté. Tituly „Nadaný žák“ a „Tělo“ měly své české premiéry v brožovaném výtisku nazvaném po prvním z nich v roce 1991. Všechny čtyři novely už dokonce mají i své české zvukové verze. A abych zašel ve svém výčtu ještě dál, filmové adaptace se dočkala jak novela „Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank“ (Vykoupení z věznice Shawshank, 1994), tak „Nadaný žák“ (1998 i „Tělo“ (Stůj při mně, 1986).

Přemýšlím, v jakém okamžiku se autor vymaní ze škatulky jednoho žánru. Sám se zmiňuji o Kingově hororové doméně, ačkoli stejně jako dnes, i při našem loňském povídání o povídkové sbírce Pátá čtvrtina jsem naznačoval, že ani ona nepatří k hlavnímu proudu. Nu, asi se nenechme strhnout k filozofování a teoretizování a pojďme se místo toho podívat, co Čtyři roční doby nabízejí a proč se dočkaly již třetí, respektive čtvrté reedice.

Každá z novel publikovaných v této kompilaci nese kromě svého názvu i podtitul. Ten v případě „Rity Hayworthové a vykoupení z věznice Shawshank“ zní „Příběh o věčné naději“ a skutečně plně vystihuje podstatu celého vyprávění. Že se každý trestanec prohlašuje za nevinného, to je už zavedené klišé. Nicméně v případě Andrewa Dufresneho, o němž „Vykoupení“ velice svérázným stylem vypráví, by to mohla být pravda. Přesto se podváděný manžel, třicetiletý víceprezident úvěrové sekce portlandské banky ocitne v Shawshanku odsouzen na doživotí za vraždu, kterou nespáchal. Andy patří k lidem s jasnou vizí a schopností plánování do nejmenších detailů. A tak si svou cestu na svobodu trpělivě připravuje. Filmové zpracování „Vykoupení“ si od svého uvedení na plátna udržuje vysoké hodnocení a třeba v žebříčku ČSFD je označováno za první nejlepší a druhý nejoblíbenější film u nás vůbec.

Devadesátistránkové „Vykoupení“ následuje nejdelší příspěvek sbírky – „Nadaný žák“ s podtitulem „Příběh o zkaženosti“ a s rozsahem sto sedmdesáti stran. Myslím, že řada autorů by takovou práci v klidu vydala jako samostatný román. Postava Todda Bowdena v sobě ve třinácti letech objevila nutkavou potřebu přijít na kloub záhadě. Když shodou okolností odhalí skutečnou totožnost nenápadného staříka skrývajícího svou pravou identitu pod jménem Arthur Denker, probudí v sobě dřímající bestii. Muž, kterého Todd objevil a začal vydírat, má temnou minulost. Bývalého velitele vyhlazovacího tábora, jehož skutečné jméno zní Kurt Dussander, drží chlapec v šachu. Výměnou za uchování tajemství požaduje nekonečná vyprávění o všech zvěrstvech, jichž se Dussander a ostatní nacisté během války dopouštěli. Vztah stojící na vratkých základech postupně přerůstá v něco, čeho oba litují, ale čeho se zároveň nedokážou vzdát. Každá akce má své důsledky a ani tentokrát tomu není jinak. Na rozdíl od „Vykoupení“, které ve své filmové podobě knižní předlohu velice věrně kopíruje, „Nadaný žák“ na plátně zamířil k jinak pojatému závěru.

Stotřicetistránkové „Tělo“ dostalo do vínku podtitul „Příběh o nevinnosti“. Na první pohled obyčejné dvoudenní putování čtyř dvanáctiletých chlapců, na jehož konci doufají v nalezení těla jiného kluka sraženého vlakem, může působit jako nezajímavá volba tématu. Jak už to ale v případě Stephena Kinga bývá, nad zdánlivě banálními kulisami dokáže autor vybudovat děj plný napětí a nečekaných zvratů. Ostatně odskoky od hlavní dějové linie jsou spojujícím rysem většiny Kingovy tvorby. Jakkoli se tedy může zdát, že „Tělo“ patří do kategorie četby pro děti a mládež, rozhodně tomu tak není. Ne že by je zmíněné věkové skupiny číst nemohly, jen dospělí tu najdou mnoho úvah o životě, které mohou snadno a s trochou nostalgie přijmout za vlastní. Hrdinové Kingových děl se velmi často rekrutují z řad dětí. Jejich charaktery bývají vykresleny s přesností očitého svědka, skoro jako by se autor při jejich tvorbě inspiroval vlastními vzpomínkami.

Poslední „Příběh o smrti a přežití“ se jmenuje „Dýchací metoda“. Šedesátistránková novela působí komorněji než její předchůdkyně. Vezme nás do prostředí soukromého klubu zralých gentlemanů, v němž se vyprávějí příběhy. Také disponuje jedinečnou knihovnou naplněnou svazky slavných i méně známých autorů, které, jak se zdá, ve světě mimo klub nikdo ještě neviděl. Zvláštní postavení zaujímají příběhy vyprávěné o Vánocích. Jedním takovým je i vyprávění lékaře o jednom velice zvláštním předvánočním porodu. Opravdu zvláštním. „Dýchací metoda“ nejenom vysvětluje principy na svou dobu nového přístupu k dýchání během porodu, ale je také jediným příběhem „Čtyř ročních dob“, který balancuje na pomezí science fiction, hororu a zcela normálního vyprávění. Tady opět Steven King potvrzuje své zcela jedinečné schopnosti mistra vypravěče, protože umožňuje každému čtenáři vysvětlit si vše opravdu po svém. Poslední z novel bývá v recenzích spíše opomíjena s tendencí stavět ji na vedlejší kolej. Možná i proto, jak drobně ve srovnání s ostatními třemi co do rozsahu působí. Přesto mě osobně oslovila nejvíc. Myslím, že přináší rovnou měrou pohodu, napětí, poučení, ale hlavně prostor pro fantazii, který její předchůdkyně silně limitují hranicemi svých témat i pojetí.

Stephen King si své královské jméno i postavení nade vši pochybnost zaslouží. Ať už píše fantasy, horor, detektivku, či prostou příhodu z dětství, vždy se vyplatí s jeho příběhem zůstat až do konce. Odměnou vám bude pocit nepromarněného času. Kromě emocí, v jejichž vyvolávání je tento americký autor skutečným odborníkem, ve vás probudí i pocit, že jste s ním na příběhu stránku po stránce pracovali. Že jste všechno, o čem píše, prožili sami.

Související knihy

King, Stephen

Pavel Dobrovský – BETA, 2021

King, Stephen

Pavel Dobrovský – BETA, 2014