Kniha Martina Janečka s názvem Islámská rozpínavost – včera, dnes a zítra byla v roce 2011 vydána nakladatelstvím Epocha.

Svatá válka – minulost, přítomnost i budoucnost

Dr. Martin Janeček vystudoval dějiny, dějiny umění a mezinárodní vztahy. Během svých cest od Maroka až po Malajsii nasbíral cenné zkušenosti s islámem i s jeho vyznavači. Má francouzské občanství a na téma islámské problematiky publikuje jak v českých, tak i francouzských periodikách. Nyní vydává knihu, která má nám, nepříliš znalým islámského práva a jeho historických kořenů, pomoci se v této problematice orientovat. Jednoduše řečeno, máme pochopit, proč je nutné se islámu bát a všemi silami se snažit zabránit jeho expanzi do Evropy. Na to už je ovšem trochu pozdě. Ačkoliv v České republice je muslimů minimálně, o Francii nebo Německu to samé říci nelze.

Islámské právo šáría, džihád neboli svatá válka či počátky islámské expanze. Těmito i jinými tématy zahajuje autor svou publikaci. Dále se zmiňuje o zemích, které mají s islámem něco společného a kde se projevuje ve své agresivní formě – o Španělsku, Portugalsku, Balkáně, Rusku nebo Arménii. Věnuje se i zemím, které jsou v samém středu islámského světa – Libanonu, Sýrii, Tunisku, Egyptě, Saúdské Arábii, Bahrajnu nebo Jordánsku.

Martin Janeček píše i o smrti vůdce teroristické skupiny Al-Káidy Usámy bin Ládina. Pro některé neznalé extrémistických skupin to může být symbolický konec světového terorismu. Racionálně uvažujícím jedincům je však od počátku jasné, že konec se nekoná. Lepší by bylo říci, že jde o nový start, na kterém stojí touha pomstít se západu a především snaha nadále pokračovat v islámské expanzi do celého světa. Nikdo si nemůže být jistý tím, co přijde zítra.

Není muslim jako muslim

Při čtení knihy čtenář může snadno rozpoznat, že islám a muslimové jsou zápornými postavami. Možná se není čemu divit, když se Martin Janeček věnuje teroristickým útokům a islámským tendencím obsadit celý svět. Jednoduše se snaží toto náboženství vykreslit ve své nejhorší podobě. Ten, kdo o islámu a jeho extrémistických organizacích ví nebo spíš tuší jen pár drobných informací, se lehce nechá ovlivnit a po dočtení každé kapitoly v něm bude vřít krev. Vyvstane mu na mysli otázka, jak někdo jako muslimové může vyznávat právě takové hodnoty a řídit se dle tak zavrženíhodné knihy, jako je korán. Avšak někdo, kdo už má přečtené i jiné knihy o muslimských státech a jeho občanech, ví, že ne každý muslim musí být zároveň terorista nenávidějící Západ. Existují i prozápadně smýšlející vyznavači islámu, kteří nikoho nenutí, aby se obrátili na islám, svou ženu nenutí halit se tak, že jí jsou vidět jen oči, a pohled na ženu za volantem v nich nevyvolává pohoršení. To se ale z knihy nedozvíte.

Hned několikrát (vlastně skoro pořád) si uvědomíte, že autor ve vztahu k islámu zmiňuje pouze negativní souvislosti. Několikrát zůstává až rozum stát. „Co se týče křesťanstva, jeho budoucnost není též nikterak zajištěna. Samozřejmě, jeho největší slabostí je jeho nízká porodnost.“ (Janeček 2011: 50) Z těchto vět vyplývá jediné, že islám považuje nebezpečný také z důvodu toho, že v islámském světě je porodnost vysoká. Tím nás přivádí na myšlenku, že kdybychom my ženy západního světa (ať už jsme křesťanky nebo třeba ateistky) rodily více dětí, mohly by za nás v budoucnu bojovat ve válce proti islámu. Ovšem autor nepočítá s tím, že páry si v dnešní době nepořizují děti jen proto, že se ženou za kariérou, ale především také proto, že nemají na děti peníze. Dnes, kdy se většina zemí potácí v ekonomické krizi, nemá každý na to, aby si pořídil pět šest dětí jako muslimské ženy. Jsme jiná mentalita a přivádět děti do nepříznivých podmínek zkrátka nechceme. Autor nejspíš naznačuje, že radši máme žít skromně a mít hodně dětí, abychom je pak mohli poslat do války, než žít relativně dobře a nemít nikoho, kdo za „náš“ svět bude bojovat.

Další zbraň vidí v tom, že máme usilovat o odchod těch, kteří v nás vidí nepřátele. Ovšem, jak ze dne na den vyhostit například z Německa nebo Francie tisíce muslimů, už nepíše.

Autor tedy skrytě naznačuje, že potkáte-li někoho zdánlivě podobného Arabovi (ať už je muslim či není), máte si dát pozor.

Jistěže existují tisíce, desetitisíce, snad i statisíce muslimů, kteří bojují za to, aby celý svět patřil islámu a islám ve své radikální podobě ohrožuje současnou společnost stejně jako v minulosti a bude nebezpečím i v minulosti, je však dobré alespoň v publikacích zůstávat, když už ne objektivní, tak alespoň méně subjektivní. Aspoň však známe autorův postoj. Je nutné, aby západní svět zahájil válku proti islámskému světu a zastavil jeho rozpínavost. A to jakýmkoliv způsobem. Je však nutné na závěr podotknout, že ať už zahájíme válku my nebo islámský svět, následky budou katastrofální v obou případech. Už jsme několikrát okusili pomstu teroristických skupin, v budoucnu však může být mnohem silnější. A dejme si ruku na srdce, všechny radikální islamisty se nám nikdy odstranit nepodaří.

Zajímáte-li se o problematiku terorismu, muslimských zemí nebo samotného islámu, bude pro vás kniha Islámská rozpínavost zajímavým a přínosným čtením. Přestože autor používá odborný styl, je text srozumitelný i pro nás laiky a čte se jedním dechem. Pro ty z vás, kteří máte o islámu a extrémistech informace načerpané pouze z médií a už teď víte, že na Blízký východ nebo do Severní Afriky byste se nikdy nevydali, bude kniha pouze utvrzením, jak nelidský islám je.

Související knihy

Janeček, Martin

Epocha, 2011