Knihu Psychologie štěstí vydalo nakladatelství Portál.

__________________

 Přinášejí přece peníze štěstí?

Podle novějších výzkumů silněji, než se dosud předpokládalo. Diener považuje to, že peníze nekorelují se štěstím, za „mýtus“. Vyšší příjem zvyšuje štěstí v USA (všeobecný sociální průzkum, N = 48 000) stejně jako být ženatý/vdaná (Blanchfl ower a Oswald, 2011, s. 10). Je „babičkovský mýtus“, že štěstí se nedá koupit. Američané, kteří vydělávají víc než 150 000 dolarů ročně, se z 50 % považují za velmi šťastné. Ti, kdo mají méně než 20 000 dolarů, z 23 % (Taylor a kol., 2006). Také v 19 evropských zemích: Kdo vydělával více než 10 000 eur, byl se svým životem zřetelně spokojenější (Caporale a kol., 2009). Stejně v Německu: Jedinci s vysokým příjmem udávají signifikantně vyšší hodnoty spokojenosti (Köcher a Raff elhüschen, 2011, s. 75). Lidé, kteří vydělávají měsíčně 1000 eur, označili v průměru na desetibodové škále hodnotu 6,6. Lidé s 2000 eury měsíčně 6,9. Ale zvýšení platu zvyšuje štěstí jenom mírně. Když má člověk plat 1500 eur a zvýší se mu o 250 eur, štěstí se zvýší průměrně o 0,05 bodu (tamtéž, s. 76). U ještě větších příjmů už jejich zvýšení nezlepší spokojenost vůbec; u mužů od 5000 eur, u žen od 3000 eur. To lze vysvětlit na základě Maslowovy hierarchie potřeb (2002): Když má člověk zabezpečené základní potřeby potravy, bydlení, nutných spotřebních věcí, probudí se s větší pravděpodobností postmateriální potřeby, třeba sebeuskutečnění (Biswas-Diener, 2008; Delhey, 2010). Také podle ankety štěstí ARD, která byla provedena v roce 2013 u 50 000 obyvatel Německa, jsou lidé v lépe prosperujících spolkových zemích spokojenější, speciálně v Bádensku -Württembersku, Hesensku a Bavorsku, nejméně pak v Durynsku a Sasku-Anhaltsku (Die Welt, 18. 11. 2013). Přesto je mnoho důvodů, proč nevidět více peněz jako příčinu více štěstí. Vždyť šťastní mohou díky svému životnímu pocitu být úspěšnější – také finančně –, takže kauzální souvislost je opačná (Comi, 2011).

Darování přináší štěstí. Většina lidí si myslí, že budou šťastnější, když jim někdo nečekaně daruje peníze (Kahneman a kol., 2006). Ve skutečnosti to ale platí i naopak: Lidé jsou šťastnější, když někoho obdarují. Dunn a kol. (2008) požádali 632 Američanů, aby ohodnotili svoje štěstí. A také se jich ptali, kolik peněz měsíčně vydávají za (1) složenky a platební příkazy, (2) věci pro svoji osobní potřebu, (3) dárky pro druhé a (4) dobročinné účely. Pro (1) a (2) vydali v průměru 1714 dolarů, za (3) a (4) celkem 306 dolarů, zřetelně méně. Ale kdo dával víc, byl šťastnější, takže se potvrdil biblický verš: „Blaze tomu, kdo dává, ne tomu, kdo bere“ (Sk 20,35). To potvrdili Dunn a kol. (2008) experimentálně. Dali 46 osobám do ruky 20 dolarů a polovinu z nich požádali, aby to použili pro sebe, druhou polovinu, aby to dali jiným lidem. Druhá skupina byla potom šťastnější. Větší štěstí přináší, když člověk dá peníze někomu ve své blízkosti, než když je pošle charitativní organizaci (Aknin a kol., 2011).

Chudoba. Naopak když je příliš málo peněz, cítí se lidé nešťastní. Lidé ohrožení chudobou jsou v USA velmi šťastní z 13 %, ti s nejvyššími výdělky z 50 % (Pew Research, 2006). V Německu převažují u 39 % těch, kdo špatně vydělávají, negativní emoce nad pozitivními. U těch, kdo vydělávají dobře, to bylo jenom u 4 %, desetkrát méně (Diener a Biswas-Diener, 2002). Hloubkové rozhovory s chudými ukázaly, že se cítí ohrožení do budoucna: „Udržím si bydlení?“ „Jak dlouho mi ještě vydrží pračka?“ (Anand a Lea, 2011). Už obava, že sklouznu do chudoby, třeba ztrátou místa, snižuje pocit štěstí (Caria a Falco, 2013). Kdo musí dvakrát obrátit každé euro, je šťastný, když dostane 50 eur. Tak je pochopitelné, že korelace mezi štěstím a penězi je mnohem větší, když je peněz málo, a že křivka přestává být tak strmá, když peněz přibývá (Borrero a kol., 2013). Ostatně, jak přibývá peněz, stoupají i materiální nároky – a to zmenšuje životní spokojenost.

__________________

Přečtěte si celou ukázku.

Portál byl založen v r. 1990 a dnes patří mezi dvacet největších nakladatelství v ČR. Vydává publikace z těchto oblastí: psychologie, pedagogika, sociální práce, média, populárně psychologická literatura, příručky pro rodiče, knihy her, knihy o zdravém životním stylu, rozhovory se zajímavými osobnostmi, knihy pro děti a také 4 periodika: Psychologie dnes, Děti a my, Rodina a škola, Informatorium 3–8. Portál pořádá také odborné semináře pro pedagogy (akreditace MŠMT) a kurzy pro rodiče.

Související knihy

Bucher, Anton A.

Portál, 2021