Recenze audioknihy: Údolí mrtvých, Není cesty zpět, Dívka beze jména, V lesích, Zločiny pro dva, Hodiny

Tentokrát jen „ušima“ plné krimi zápletek

14.6.2021 Alena Badinová Bez komentáře

Před dovolenou vám dnes doporučím několik audio knižních podob detektivních románů vhodných i na dlouhé cesty autem. Pokud je pro vás žánr krimi vodou neznámou, třeba vám moje malé recenzní postřehy otevřou brány do nových světů. A není náhodou, že všechny tipy jsou dílem zavedených autorů včetně slovutné Agathy Christie.

Letos v lednu vyšel jako audiokniha druhý díl série s Davidem Rakerem Údolí mrtvých od Tima Weavera. Již jsme vám přinesli jeho kompletní recenzi, tak nyní jen krátce: David Raker ve svém druhém případu řešil na první pohled jednoduchý případ pohřešované 17leté dívky Megan. Jenže se z něj vyklubal pořádně zamotaný příběh plný mrtvol a sadistické zvrácenosti. Předností této části je, že se v ní poprvé setkáme také s Colmem Healym a v přímém přenosu se účastníme případu, v němž přišel o dceru.

Jako další z Rakerovek vyšel jako audiokniha nikoli díl třetí (tím je Ztracený, který jako audio vyšel již v dubnu 2019), ale až čtvrtý s názvem Není cesty zpět (viz naše kompletní recenze). Kdo poslouchá tituly v pořadí, jak je Audiotéka.cz pouští do světa, tak mohl být u poslechu minimálně ze začátku trošku zmatený. Jak to, že Colm Healy s Davidem bydlí v domě po Davidových rodičích na venkově? Po jakém zranění, blízkém smrti, se tu Raker zotavuje? Leč stačí si vzpomenou na finále Zraceného a je to jasné.

Není cesty zpět je na půli cesty mezi psychologičtějšími díly (Zlomené srdce, Žena mého života) a sadističtějšími částmi (Hon na mrtvého, Údolí mrtvých, Ztracený) a musím říct, že je její základní linka vcelku rychle rozeznatelná. Proč a kam zmizela celá rodina obyčejných venkovských lidí? Čí mrtvolu to vyplavilo moře u rybářské vesnice? Stačí si všímat drobností (jako Raker) a je skoro jasno. A přesto mě příběh začínající v dávné minulosti, z níž nic nikdy nemělo vyplout na povrch, zaujal a po posledních slovech mě lákalo poslouchat dále. Pro znalce jen dodám: prvně se na scéně objeví Rakerova dcera.

V roli interpreta uslyšíme tradičně skvělého Igora Bareše. Jeho rozvážné tempo čtení sice trošku natahuje poslech (Údolí mrtvých trvá skoro 16 hodin, Není cesty zpět takřka 18 hodin), ale činí jej napínavým a opravdu je snadné podlehnout jeho uhrančivému charismatu chlapského hlasu. Už začínám mít pocit, že Bareš a Raker jedno jsou… A myslím si, že minimálně přírůstky do Audiotéky jsou asi jediným pozitivním důsledkem omezení hereckých možností v uplynulém roce. Máte-li případy Davida Rakera rádi, i když jeho neohroženost a nesmrtelnost začíná připomínat nesmrtelného Jamese Bonda, pak vám ani tyto dva příběhy nesmí uniknout!

————————————————

Z thrillerové série Lisy Reganové s Josie Quinnovou v hlavní roli vydalo nakladatelství Cosmopolis zatím první dva tituly: Mizející dívky a letos na jaře román Dívka beze jména. Autorka začala tuto sérii psát (vydávat) v roce 2018, a tak je pro mne záhadou, jak stihla napsat již uváděných jedenáct knih s Josií. Nejde totiž o úplně jednoduché příběhy, ani nešetří délkou (kolem 400 stran). Asi nedělá nic jiného…

Josie v novém případu pátrá po pachateli, který těžce zranil Misty (bývalou tanečnici z baru) a unesl její novorozeně. Současně se v domě Luka, Josiina snoubence, který zmizel, objeví neznámá dívka, jež tvrdí, že si nic nepamatuje. Souvisí spolu nějak zmizení Luka, únos dítěte a dívka beze jména? Ač je Josie šéfinspektorkou, rozhodně nemá cestu za odhalením pravdy jednodušší, než když v první části stála mimo službu. Dokonce jí hrozí vyhazov!

Thrillery Lisy Reganové jsou napínavé, čtivé a hodně komplikované. A i když jsem v půlce měla pocit, „že vím“, tak mne vzápětí vyvedla z omylu… Obě knihy jsem poslouchala v audio podobě. Opravdu vítám tradici vydávání audia takřka současně s knihou, ale trošku mne mrzí, že Cosmopolis se u sérií nedrží jednoho interpreta. Mrzelo mne, že místo Zuzany Slavíkové (která nasadila u Mizejících dívek laťku hodně vysoko) Dívku beze jména načetla Vanda Hybnerová. Ne že by její interpretace byla špatná, ale přece jen byla její dikce i práce s textem jiná. Například oproti první protagonistce četla rychlejším tempem a mnohem méně „hrála“, její přednes textu tak vyzníval více ploše a překotně. Asi bych i tak byla spokojená, ale jak jsem psala: Zuzana Slavíková nasadila laťku hodně vysoko… Pokud chcete obě interpretky porovnat sami, můžete ihned: stáhněte si oba případy Josie Quinnové z webu Audiotéka.cz, první část poslechnete za 12 hodin, druhou za 11.

————————————————

Prvotina nyní již světoznámé dublinské autorky Tany French s názvem V lesích jí již v roce vydání (2007) přinesla významná ocenění. Mně české vydání v nakladatelství Argo bohužel uteklo, ale četla jsem romány Na Věrnosti, Ztracený přístav, Místo pro tajnosti, Vetřelec i samostatně stojící Temnou zahradu, tak jsem uvítala možnost vychutnat si její první román jako audioknihu. V letošním roce ji v interpretaci Petra Jeništy (načetl například Plavého koně Agathy Christie nebo Kingovy knihy Doktor spánek, Právo nálezce či Osvícení) vydalo nakladatelství OneHotBook. Stáhla jsem si tedy přes dvacet a půl hodiny dlouhou četbu z webu Audioteka.cz.

Délka není překvapivá, všechny knihy Tany French jsou dlouhé, objemné, ale podle mne stojí za to. Její příběhy vždy staví na poznamenaných hrdinech, obyčejných lidech, kteří si nesou svá traumata z dětství (nebo předchozího života) a jejich hvězda s koncem příběhu většinou výrazně pohasne. Rozhodně nestvořila univerzální obdobu neohroženého Jamese Bonda, protože ač staví na mysteriózním ladění (atmosféra jejích příběhů bývá až na pomezí reálného světa), vyústění je vždycky prosté a velice lidské – téma závisti, pomsty, domácího násilí…

Román V lesích přesně ve výše uvedených intencích oplýval tajemnem, ale obsahoval i hodně vtipu (mám pocit, že oproti dalším knihám téže autorky je zde humoru hodně) a já si většinu poslechu opravdu užívala, ač brutální vražda dvanáctileté nadějné baletky není nic, co by tomu nasvědčovalo. Zamilovala jsem si vyšetřující dvojici a, pozor, spoiler, naštvalo mne, když autorka z vypravěče ke konci udělala totálního osla. Každopádně mě ale všechny dějové zvraty udržely u poslechu až do konce a jen doufám, že OneHotBook se k dílu Tany French ještě vrátí…

————————————————

Agathy Christie není nikdy dost! Pokud máte pocit, že sebestředný Hercule Poirot a vševědoucí slečna Marplová jsou tak trochu suchaři, pak se zaposlouchejte do Zločinů pro dva. V hlavní roli zde najdeme manželský pár Tommyho a Pentličku Beresfordovy a ti dva jsou všechno možné, jen ne upjatí suchaři. Jsou trošku praštění (stylizují se do různých literárních detektivů, včetně Hercula Poirota), oplývají smyslem pro legraci (obzvlášť milují utahovat si jeden z druhého), baží po dobrodružství, ale mají i dost chytrosti, aby rozluštili předkládané záhady.

V audioknize Zločiny pro dva najdeme celou řadu případů, které rámuje očekávání ruského agenta. Jde tak o nenáročný poslech krátkých povídek, něco jako bylo u Herkulovských případů pro Hercula Poirota. Nemusíte se tak proplétat klubkem postav, u nichž při poslechu zapomínáte, kdo je kdo, jak to obvykle u románů bývá. O příjemný oddechový kabátek něco přes osm hodin dlouhého poslechu se starají swingové melodie, které oddělují jednotlivé kapitoly, ale především protagonisté četby: Zdeňka Žádníková Volencová v roli Pentličky, Marek Holý v roli Tommyho a Martin Zahálka jako vypravěč. Myslím, že to od Audiotéky.cz byla skvělá volba, a moc jsem se u jejich lehce dramatizovaného přednesu bavila. Pokud hledáte něco málo krvavého pro odpočinek, pak si rozhodně stáhněte Zločiny pro dva z pera Agathy Christie!

————————————————

A na závěr ještě jednou Agatha Christie. Byla nevyčerpatelnou studnicí různých detektivních zápletek – ne nadarmo je nazývána královnou detektivek. Úžasné na jejích knihách je, že i když je přetvoří filmaři, pořád v nich zbývá hodně z původního námětu. Asi nejvěrněji scénáristé pojali případy Hercula Poirota a slečny Marplové, i když ani u nich si nemůžete být jisti, že autorčino dílo poněkud neupravili.

Například přesnost románu s názvem Hodiny si můžete ověřit poslechem nové audioknihy z produkce nakladatelství OneHotBook. Přes devět hodin četby v podání Lukáše Hlavici je přece jen mnoho na to, aby se vše vešlo do jednoho filmu. A tak bylo moc příjemné si poslechnout, jak to Agatha Christie přesně napsala. Začátek i konec víceméně odpovídá filmu, ale v knize například převážně vyšetřuje Colin Lamb a jeho policejní přítel – Hercule Poirot působí jen jako poradní hlas, který na základě Lambových informací případ vyřeší pohodlně z křesla své domácnosti. Ve filmu slavné série s Davidem Suchetem mu dopřáli mnohem více prostoru…

Ale to není důležité. U audioknihy je podstatné, že tempo vyprávění je příjemné k vnímání (i když si ji pustíte jen jako kulisu), neobsahuje příliš mnoho postav (neztrácíte se v nich), Lukáš Hlavica text jen nečte, ale dramatizuje (takže rozlišíte, kdo s kým hovoří), a především vás jeho hlas (zejména pak jeho barva) příjemně naladí. A to je u poslechu audioknihy důležité. Proto neváhejte a stahujte další úžasné čtení na letní cesty z webu Audiotéka.cz!

Posloucháte audioknihy? Jaký žánr vás nejvíce baví? Který titul s vámi poputuje na dovolenou? Dejte nám vědět ve svých komentářích!

Doporučení:

Share