Kniha Tisíce planoucích sluncí od Khaleda Hosseiniho vyšla v nakladatelství Leda v roce 2008.

Je nutné si ji však připomenout, jelikož patří mezi nejlepší knihy jednadvacátého století.

Khaled Hosseini je talentovaný vypravěč, který se u nás proslavil především díky knize Tisíce planoucích sluncí. Ve svém příběhu nás přenese do doby sovětské invaze až po počátek 21. století v Afghánistánu. Marjam je žena, jež v patnácti letech přijde o matku a pod nátlakem svých příbuzných je donucena vzít si staršího muže, s nímž se odstěhuje do Kábulu. O téměř dvacet let později se její osud spojí s osudem šestnáctileté Lajly, která při jednom z mnoha útoků na Kábul přijde o otce a matku. K moci se dostane Tálibán a obě ženy čeká ještě horší život než doposud. Jenže pouto mezi nimi je silnější než veškeré zlo světa.

Kniha začíná příběhem Marjam, na nějž navazuje vyprávění z Lajlina života. Nakonec se však oba příběhy za krutých okolností spojí dohromady. Přestože je kniha rozkouskována do dvou vyprávění, plynulé čtení narušeno není. Budete zabráni do příběhu tak, že si sotva nějaký konec a začátek kapitoly uvědomíte. Koled Hosseini je jedním z nejlepším vypravěčů své doby.

Vždyť samotný The Daily Telegraph o jeho předešlé knize Lovec draků napsal: „Opravdu mistrovské dílo! Bolestně poctivý příběh! Takové dílo se zrodí jednou za sto let.“ Magazín Glamour o knize Tisíce planoucích sluncí zase poznamenal, že: „Jen člověk se zcela zatvrzelým srdcem se může ubránit dojetí.“

Bohužel v dnešní době vychází o nelehkém životě na Blízkém východě nebo v Africe vskutku nemalé množství knih. Vše odstartoval úspěch knihy Bez dcerky neodejdu, který pokračoval knihou Bílá Masajka, vyprávějící o ženě, která se rozhodla obětovat pohodlný život a strávit zbytek života v Keni mezi Masaji. O utrpení ženského pohlaví na Blízkém východě a především těžký život Evropanek provdaných za muslima je toho ještě mnohem víc. Proto se může stát, že kniha Tisíce planoucích sluncí lehce mezi ostatní zapadne. Jenže tady o domácí násilí, místní zvyky nebo neschopnost Evropanek si uvědomit, že se nemají provdávat za ortodoxního muslima, nejde. Jde čistě o vztah Marjam, která vždy toužila po dítěti a kterého se jí nedostalo, a Lajly, která přišla o své nejbližší.  Navíc v době tak pohnuté, jako byl přelom dvacátého a jednadvacátého století v této části islámského světa. V samém srdci Afghánistánu.

Sovětská invaze do Afghánistánu nezasáhla jen Sovětský svaz a Afghánistán. Po této události se proti sovětům obrátily nejen muslimské státy, ale téměř celý svět. Invaze do Afghánistánu odstartovala pomalý pád Sovětského svazu, na jehož konci se rozpadl a nepomohla mu ani Gorbačovova perestrojka. Sovětská ekonomika šla ke dnu, všechny síly a finance sověti vynaložili do desetileté okupace. Zanechali však za sebou i mnoho nevinných mrtvých. Stejně jako Tálibán, který se chopil moci po sovětech.

Fiktivní příběh na pozadí skutečných událostí je tou nejlepší kombinací. Čtenář si nemůže přát víc.

Nedopočítáš se měsíců, které na jeho střechách pableskují,
ani tisíců planoucích sluncí, jež kábulské zdi ukrývají (Hosseini 2008: 187).

Související knihy

Hosseini, Khaled

Leda, 2008