Čtení ke kávě: Sníh (Hana Militká)

Sníh

9.2.2021 Hana Militká Bez komentáře

Zima je těžké období pro celou přírodu, pro stromy, keře, veškeré rostliny, pro živočichy i člověka. Někdo si tohle období užívá při různých zimních radovánkách. Zima v nitru člověka je hrozná. Možná přijdou slunečné dny a všechno se rázem změní.

Od rána padá sníh. Děti na ulici poskakují nadšeně ve vločkách, hustě mířících k zemi. Některé nasedají do aut. Tátové vlečou sáňky i lyže a cpou je do kufrů aut. Míří s rodinkou na místní kopečky, na vyšší kopce nebo do hor.
„Připadám si jako sněhová koule. Ne že bych byla tak zmrzlá, i když teplo vypadá jinak. Pořád všude šetříme. Na elektrice – teplá voda je jen do osmi večer. Někdo vymyslel, že se pak celou noc ohřívá zbytečně. Na plynu – na noc stahujeme topení. Zakrýváme se dekami. Nepotřebujeme takové vedro. V noci mrznu, někdy se musím zakrýt celá včetně hlavy, abych nenastydla. Měla bych vypadnout a sehnat si podnájem pro sebe. Konečně bydlet sama. Na to se těším pár let. Ale příjem je malý.“
Eva se zamyslela. Stála u okna a záviděla malým dětem, kterým se rodiče věnují. Sama moc lásky nepoznala ani v dětství, ani teď. Její současný spolunájemník se léta práci vyhýbá.
„Většinou se válí doma,“ vykřikla naštvaně. „Občas vyrazí za prací, jak říká. Stoupne si u kostela a žebrá. Někdy jede až k supermarketu. Občas mu někdo dá trošku právě zakoupeného jídla. Jenže musí jet kus cesty načerno. Má stažíno. Chytnou ho a z pokuty se nevymotá. Může čekat i vězení. Párkrát už nad ním viselo.“
Opět jí vytanula na mysli sněhová koule, která se kutálí z kopce dolů. Nemilosrdně na sebe nabaluje další sníh. Pod kopcem se zastaví únavou. Je moc velká, sotva se vleče.
„Vždyť jsem nepřibrala! Co mi vlastně je?“
Po skromné snídani Adam odešel.
„Jestli jde ke kostelu, popletl si dobu. Teď tam nikdo nebude. Na turisty je brzy, na pobožné pozdě. Bohoslužba skončila před půl hodinou. K supermarketu nejede, nevzal si tašku. Nevím, co má za lubem. Doufám, že nejde teď po ránu do hospody. Kde by na to vzal?“
Unaveně se podívá do lednice: „Zeje prázdnotou. Musím koupit nějaké jídlo, uvařit oběd. Jen nevím, kde mám pořád brát sílu. Nevidím žádné lepší zítřky. Naštěstí mám práci, ale mizerně placenou. Žijeme hlavně na polívkách. Dáme si tlustý krajíc chleba, nějakou polívku a tím oběd končí. Ráno chleba s máslem. Večer? Nevím, jak kdy. A prý bude hůř. Radši o tom nepřemýšlet!“
Mrkla na hodiny nade dveřmi: „Musím do práce! Dneska mi nic nejde od ruky. Připadám si jako zamrzlá sněhová koule, která se léta nehýbá. Ale to je nesmysl! V létě bych roztála!“ konečně se usmála při představě sluníčka a tepla.
Do práce dorazila včas. Šéfová číhá. Hned si Evu volá stranou.
„Sakra, určitě dostanu padáka!“ myslí si zoufale.
Šéfová ji vede do své kanceláře a mile spustí: „Evi, máte zájem o povýšení?“
„Já?“ vyhrkla překvapeně.
„Ano, ptám se vás. Nikdo jiný tu s námi není, jak vidíte.“
„Není,“ zopakovala bezbranně.
„Máte zájem o vyšší post? Znamená odpovědnost, někdy i víc práce, zlobení se s lidmi. Co vy na to?“
„No, hezká vyhlídka…“ pronesla neurčitě.
„A taky samozřejmě vyšší plat. Nyní pobíráte minimální mzdu, jestli se nemýlím?“
„Nemýlíte.“
„Měla byste víc jak dvojnásobek. Ale rozmyslete si to dobře. Pokud selžete, přijdete o práci. Nynější váš post bude obsazený. Přemýšlejte reálně a hlavně rychle. Zájemců je spousta. Jen bych ráda, aby tady po mně převzal tohle místo někdo spolehlivý, poctivý. Nechci tady hajzlíka. Byl by na lidi jako pes. Šéf mi dal možnost vybrat si nástupce. Nejradši bych na svém místě viděla vás. Ale musíte se vzchopit. Myslím, že máte i nějaké soukromé potíže. Takhle byste neuspěla. Dokážete si všechno vyřešit a tady makat na plný plyn?“ zamířila ostrým zkoumavým pohledem až do jejího žaludku.
Evě se udělalo mdlo. V tu chvíli před ní vyvstala celá hrůza jejího dosavadního žití.
„Všechno si vyřeším velmi rychle,“ odpověděla nezvykle rázně.
„To ráda slyším,“ usmála se šéfka. „Počítejte od prvního s mou pozicí. Zítra se stavte na osobním podepsat novou smlouvu.“
„Moc vám děkuju. Nečekala jsem tak velkou důvěru z vaší strany.“ V očích se jí objevily slzičky dojetí.
Cestou domů se stavila u řezníka. Koupila dva plátky krkovičky. Hodila je na pánev, uvařila brambory.
„Copak se děje?“ zeptal se přítel. „Máme nějaký svátek?“
„Jo, to máme. Od prvního se stěhuju. Se mnou dál nepočítej. Sežeň si levnější bydlení, abys na to měl z těch svých almužen. Nebo začni pořádně makat.“
Zůstal s pusou otevřenou, vidličku s masem na půl cesty. „To nemyslíš vážně!“ vyhrkl.
„Smrtelně vážně. Dál o tom nebudeme mluvit.“
„Chceš tím říct, že se neuvidíme?“
„Přesně tak. Teď se věnujme jídlu. Koupila jsem masíčko na rozloučenou.“
Po chvíli se vzpamatoval: „To se ještě uvidí! Budeš litovat.“
„Máš pravdu,“ přitakala.
„V čem?“ zeptal se překvapeně.
„Lituju už dávno hlavně toho, že jsem tě kdy potkala. Smiř se s tím a napři energii jinam. Dosud ses snažil hledat práci, jak jsi mi několik let tvrdil. Nehledej ji.“
„Ne?“ vykřikl nadšeně.
„Najdi ji, choď tam, vydělej prachy a budeš se mít královsky. Se mnou dál nepočítej. To je moje poslední věta mezi námi na toto téma.“
„Jsi zlá…“ řekl zmateně.
Dojedla, umyla nádobí a začala balit.
Sáhla do malých tajných úspor a najala si skromný byt.
„Konečně sama! Zase po letech cítím, že žiju!“ roztančila se po bytě s první výplatou.
„Nepřipadám si jako sněhová koule, ale jako sněženka. Právě vykvetly v parku,“ řekla si ráno při probuzení a zvesela běžela do práce.

Hana Militká

Absolventka JAMU, pochází z Hradce Králové. V Brně studovala obor herectví v ročníku spolu s Nikou Brettschneiderovou, Marcelou Večeřovou, Miroslavem Donutilem, Pavlem Zedníčkem, Františkem Horáčkem, Svatoplukem Skopalem, Pavlem Trávníčkem a dalšími. Stala se členkou divadla Husa na provázku.
V roce 1981 odešla se svým manželem do Prahy.
Spolupracovala s režisérem Jurajem Herzem na filmu Zastihla mě noc a na seriálu Wolfgang, s Jurajem Jakubiskem na filmu Frankensteinova teta, Perinbaba, s Jaromilem Jirešem na filmu Lev s bílou hřívou, s Janem Svěrákem na filmu Kolja, s Jiřím Krejčíkem a dalšími. Pro švýcarskou televizi ztvárnila roli Mileny Jesenské v němčině ve filmu Wer war Kafka, režie Richard Dindo, s Jaroslavem Soukupem točila seriál Policie Modrava.
Hostovala 31 let v Národním divadle.
Povídky z povětří vyšly v roce 2013, druhá tištěná kniha, detektivní román Záhadný šepot v roce 2015, i další detektivka Pronikavý smích roku 2016, detektivka Vražedný lov roku 2017.
Povídky z povětří byly vydány jako první elektronická kniha Hany Militké začátkem února 2016, poté vyšly romány Vilma, Sára a na podzim Jiří. Před Vánoci vyšel Kapitán Bartoš zasahuje 1 nazvaný Složitý případ. Začátkem roku 2017 se objevila kniha 13 povídek Pro Klub Knihomolů.
Druhý příběh detektivního románu Kapitán Bartoš zasahuje 2 nazvaný Ledový žár se objevil v březnu 2017 a téhož roku v květnu detektivní román Kapitán Bartoš zasahuje 3 s podtitulem Přicházím s deštěm.
V červenci 2017 vychází nová detektivní série nazvaná Velké případy kpt. Černé – první díl Čas nedoběhneš.
V říjnu roku 2017 se objevuje čtvrtý detektivní román Kapitán Bartoš zasahuje 4 s podtitulem Jednou mezi půlnocí.
V prosinci 2017 vychází pokračování série 13 povídek Pro Klub Knihomolů 2. Jedná se o povídky napsané pro magazín Klub knihomolů. Předmluvu vytvořila šéfredaktorka Alena Badinová.
Koncem ledna 2018 vychází elektronicky detektivní román ze série Případy kpt. Váchala 3 nazvaný Vzrušený šepot. Tváří obálky je herečka a modelka Nikol Nejedlíková, foto Ariana Bernard. Předmluvu vytvořil herec Pavel Zedníček. Tištěná kniha byla vydaná zjara roku 2015 pod názvem Záhadný šepot.
Druhý detektivní román ze série Velké případy kpt. Černé 2 nazvaný Nemilosrdná vášeň je netypický.
Román I Blázni chtějí žít I se objevuje v nabídce zjara roku 2018. Jedná se o napínavý román z hereckého a zpravodajského prostředí. Tváří obálky je Nikola Nejedlíková, foto Roman Albrecht.
Vzápětí vychází další detektivka Případy kpt. Váchala 2 – Pronikavý smích.
Následuje napínavá detektivka I Blázni chtějí žít II.
Poté spatřila světlo elektronického světa napínavá detektivka Případy kpt. Váchala 3 – Vražedný lov. Tváří obálky je herečka a modelka Nikol Nejedlíková, portrét vytvořil umělecký fotograf Bohuslav Hybrant.
V létě 2018 vychází Kapitán Bartoš zasahuje 5 – Láska nade vše.
V září se objevila kniha 13 povídek pro Klub knihomolů 3 – tentokrát s lehkým erotickým zabarvením.
Překvapivě se objevuje v říjnu 2018 Dívka s mašlí, čtení pro malé slečny.
Do konce roku 2018 se ještě objevila v elektronickém vydání detektivka – Případy kpt. Váchala – Travička zelená. Poslední knihou toho roku byl napínavý román nazvaný Ze Sýrie do Číny, inspirovaný služebními cestami autorčiných bratrů Jana a Jiřího Militkých.
Dvě detektivky, které vyšly původně elektronicky, se objevily i v tištěné verzi v nakladatelství Martina Koláčka E-knihy jedou. Jedná se o detektivní příběhy jedné řady: Velké případy kpt. Černé 1 – Čas nedoběhneš, Velké případy kpt. Černé 2 – Nemilosrdná vášeň.
Začátkem března 2019 vychází kniha Kytička veršů. Přesně za měsíc se objevuje první díl z nové krimi série MONIQUE s.r.o. 1 s podtitulem Záhadné úmrtí. Vychází jak elektronicky, zároveň i tištěná. K otcovým narozeninám začátkem května vysílá do světa autorka svou knihu kreseb nazvanou Vášeň a nevinnost, své kresby doplnila příběhem. Začátkem dubna 2019 se objevuje i v tištěné verzi první díl nové krimi série MONIQUE s.r.o. 1 s podtitulem Záhadné úmrtí. Majitelé cestovní kanceláře musí řešit těžké problémy, dokonce jim zmizí klientka v Chorvatsku. Tato krimi série se vymyká běžným detektivkám, jednotlivé díly na sebe navazují. Některé zločiny se vyřeší až v dalších dílech. Tváří obálky je Ing. Jana Jemalová. Portrét vytvořil umělecký fotograf Bohuslav Hybrant, který napsal i předmluvu. V půlce května 2019 vychází druhý díl nové krimi série MONIQUE s.r.o. 2 s podtitulem Smrtelné nebezpečí. Koncem června 2019 se objevilo druhé vydání Povídek z povětří. Knížka je doplněná kresbami, které byly pro tyto povídky vytvořeny a do knihy patří. Jen je tehdejší nakladatel z nějakého neupřesněného důvodu odmítl otisknout. Nyní vychází v druhém vydání povídky kompletně.