Knihu Jdeme mezi děti od autorů Martina Gregory a Václava Mertina
vydalo nakladatelství Grada v edici Pro rodiče.

Zatímco první roky a následné asi dvouleté období jsme se ženou pečlivě mapovali, ona fotodokumentací, já sepisováním příběhů, které se tehdy udály, v následujících letech jsem jaksi zlenivěl. Zapisoval jsem mnohem méně, jako by nepřicházela žádná překvapení, jako by se nic převratného neudálo. Když Linda začala chodit do školky, uvědomil jsem si, jaká je to škoda, a začal jsem pátrat v paměti a znovu psát alespoň krátké postřehy z čistého a tak neobyčejně barevného života malého dítěte… Ono to tak to většinou bývá. Do jednoho dvou let je náš miláček v centru pozornosti celé rodiny, všechno se točí jen a jen kolem něj, a čím je starší, tím nás zdánlivě potřebuje méně a poněkud méně je v centru naší pozornosti. Doba prvních krůčků a prvních slov je pryč. Přesto, byť to tak intenzivně neprožíváme, nás dítě dál překvapuje a inspiruje a podvědomě motivuje. Tak jako v minulých knihách o vývoji dítěte, jsou i zde kapitoly odborného textu a doporučení proloženy střípky ze života mé dcery z doby jejího předškolního věku. Jistě jste něco podobného zažívali i vy, anebo vás to čeká. Je to kouzelná doba. A tím kouzelníkem je dětská fantazie a krásně naivní pohled na svět. Střežme si je jako oko v hlavě, toho kouzelníka i tu dobu. Jindy než s dětmi to nezažijeme.
Namísto obrázků jsem knihu proložil kresbami své dcery z bezstarostné doby tří až šesti let. Ne snad proto, že bych si myslel, že má geniální nadání na malování, ale proto, že kresby malých dětí patří bezesporu k jejich nejzajímavějším spontánním projevům. Kresba, není-li vedena učitelem, odhaluje duši dítěte. Poví nám i to, co by dítě jinak nikdy samo neřeklo.

Nástup do školky se neobešel bez pláče

Linda má výhodu, že má nablízku babičky, a tak chodí do školky jen na dopoledne. Nastupovala až téměř v pěti letech, takže pozdě. Přesto nebyl nástup jednoduchý. První dny ve školce plakala. Plakala už doma, než jsme odcházeli. Nebyla sama, dalších plaček mezi jejími nastávajícími kamarádkami bylo dostatek. Rychle se sblížily. Ráno si poplakaly, pak si hrály s paní učitelkou, odmítaly obědvat a najedly se obvykle až doma u babiček nebo u rodičů. Po měsíci školkové docházky sice ranních žalů ubylo, ale přišly nemoci. Opratě u nosu a kašel. Kruhy pod očima z nevyspání, ale také radost ze společných malování a tvoření s paní učitelkou. Jen s tím jídlem zůstal problém dlouho. Ale i to se nakonec zlepšilo.

Předvánoční čas

Blíží se Vánoce. Linda přišla ze školky a povídá: „Tatínku, já už vím, jak vypadá Ježíšek.“ Ptám se: „Jak?“ „Je malej, ale vypadá jako člověk, je hodnej a je neviditelnej.“ Už pár dnů leží na okenním parapetu dopis, který mu namalovala, kde jsou všechny hračky, které by si přála. „Dám mu tam ještě čokoládičku, ať se napapá, až přijde. Doufám, že nenadrobí.“ A dnes ráno přiběhla k nám do ložnice a volá: „Tak už tu byl. Už si Ježíšek ten dopis odnesl! A čokoládu spapal! Nechal jenom papírek, a nenadrobil!“ Uvidíme, jestli ti přinese, co sis přála. Ježíšek se bude snažit. A ty bys měla méně odmlouvat, více poslouchat, čili méně tvých „ale já bych, ale já chci, ale já ještě…“.

Reprodukce živočišných druhů zajímá dítě v každém věku
Když jela Linda s maminkou do Plzně, pozorovala z okna vlaku psa s fenou, jak se páří. „Pejsci si tam hrajou na lezavou, maminko. Kdyby si radši hráli na honěnou, viď?“
A jindy mi sdělovala, jak pozorovala ploštice: „Ty, co jsou k sobě spojený zadečkama, to jsou takový dvojčátka, co to mají těžký. Každá chce jinam a nemůžou se domluvit.“

Krizové situace ve škole

1.2 Plánování výuky bezpečnostních témat

V souvislosti s vlastním plánováním výuky bezpečnostních témat je třeba zmínit, že dle pojetí Evropské komise i Rady Evropy se vzdělávací systém skládá ze tří navzájem propojených složek – z formálního, neformálního a informálního vzdělávání (Brander, 2006).
Formální vzdělávání je vázáno na strukturovaný vzdělávací systém, který zahrnuje všechny školy od základních až po univerzity, včetně specializovaných programů odborného a profesního výcviku.
Neformální vzdělávání se vztahuje ke všem plánovaným programům osobního a sociálního vzdělávání určeným k rozvíjení celé řady dovedností a kompetencí mimo rámec formálního vzdělávacího kurikula. Zapojení do neformálního vzdělávání je vedeno vnitřní motivací jedince.
Informální vzdělávání se vztahuje k průběhu celého života, v němž si každý jednotlivec osvojuje určité postoje, hodnoty, dovednosti a znalosti pod vlivem různých vzdělávacích zdrojů ve svém okolí i na základě každodenní zkušenosti (z domova, komunity, z kulturních a vzdělávacích institucí, knihovny, divadla, dále z médií, ze zkušeností nabytých při hře a práci apod.). V zahraniční literatuře se setkáváme s termínem „paralelní škola“ (escuela paralela) (López Herrerías, 1998). Aktuální studie přiznávají, že neformální a informální vzdělávání má větší vliv na rozvoj osobnosti než vzdělávání formální (Liceras Ruiz, 2014).

1.2.1 Bezpečnostní témata v rámci formálního vzdělávání

Při plánování školní výuky zaměřené na výchovu ke zdraví a bezpečí vychází učitel z platných kurikulárních dokumentů, v podmínkách školy ze školního vzdělávacího programu. Jestliže má učitel možnost se aktivně zapojit do přípravy školního kurikula, tj. pokud sám didakticky rozpracovává vzdělávací obsah oboru v úrovni didaktické transformace rámcového programu do školního vzdělávacího programu, vytváří si tak „vlastní učební osnovy“ vyučovacího předmětu. Lze tak předpokládat, že při projektování konkrétní výuky bude dále snadněji rozvíjet již promyšlené výchovné a vzdělávací strategie.
Je v kompetenci učitele rozhodnout, které učební aktivity bude třeba rozvíjet, aby žáci co nejefektivněji získávali dovednosti a znalosti vymezené očekávanými výstupy. Základním východiskem jsou výchovné a vzdělávací strategie rozpracované na úrovni předmětu. Učitel promýšlí, Implementace bezpečnostní problematiky do edukační reality co chce žáky ve výchově ke zdraví a bezpečí naučit a zda připravovaná výuka k tomuto záměru přispěje. Svou představu o výuce v průběhu školního roku formuluje v časově-tematickém plánu, v němž stanoví tematické celky učiva a počty hodin, které jim bude věnovat.
Příprava na výuku výchovy ke zdraví zahrnuje několik základních kroků. Je třeba:

• stanovit výukové cíle (očekávané výstupy), které by měly být v hodině ve výuce naplňovány (v souladu s výchovnými a vzdělávacími strategiemi předmětu);
• promyslet si volbu vhodných motivačních prostředků;
• vybrat typ a charakter činností, které budou ve výuce použity (metody, pořadí a časové rozvržení činností, výběr pomůcek);
• promyslet uspořádání učebny vzhledem k formám výuky (frontální výuka, skupinová práce);

——————–

Můžete si přečíst další ukázku.

——————–

O autorech

MUDr. Martin Gregora, primář dětského oddělení nemocnice ve Strakonicích, je autorem řady populárně-naučných knih o péči o kojence a malé děti a o problematice jejich výživy. Pravidelně přispívá do časopisů pro rodiče, na internetové portály, ale i do odborných periodik. V textech zúročuje své profesní i rodičovské zkušenosti. V rámci poslaneckého mandátu působil jako člen Zdravotního výboru a Komise pro rodinu a rovné příležitosti Parlamentu ČR. Občasně píše básně a tvoří dřevěné skulptury.

Zdroj informací: nakladatelství Grada

Václav Mertin  se narodil se 21. září 1951. Působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde na katedře psychologie vede Oddělení pedagogické psychologie a psychologie pro učitele. Je autorem řady knih, například Pedagogická a psychologická diagnostika pro učitele na ZŠ, Výchovné maličkosti: průvodce výchovou dítěte do 12 let či Výchova bez trestů.

Zdroj informací: Denik.cz

---

Knihy s logem Grada vycházejí v České republice již od roku 1991. Nabídka společnosti pokrývá široké spektrum odborné literatury z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Vydává např. tituly s právní tematikou, ekonomické, z oblasti financí a účetnictví, psychologické, zdravotnické, s počítačovou tematikou, o architektuře a stavebnictví atd.

Související knihy

Jdeme mezi děti
Co nás čeká v předškolním a školním kolektivu

Gregora, Martin - Mertin, Václav

Grada, 2020