Knihu Lars útočí vydalo nakladatelství Mystery Press.

Nezapomeňte si přečíst i naši recenzi knihy!

__________________

Kdyby na ty zpropadený kamery někdo koukal, mohlo bejt všechno jinak.
Ale nekoukal a nebylo.
Kdyby na ty zpropadený kamery někdo koukal, viděl by, jak se nocí připlížilo modrý subaru a zůstalo stát kus od plotu areálu. Dost daleko na to, aby si ho všimnul strážnej, ale zase ne tak, aby ho nezabralo jedno z desítek elektronickejch očí. Z místa řidiče se vyloupnula mužská postava v černým a rychle si to štrádovala k oplocení, který stejně rychle přelezla.
Byly dvě hodiny po půlnoci, měsíc překryl mrak, a chvíli to dokonce vypadalo na déšť.
Chlap v černým se pohyboval sebejistě, přesně věděl, kam jít. Nejkratší cestou mířil ke kancelářský budově a do tý se pak dostal oknem v přízemí. Otevřel ho krátkým pajcrem, kterej vyndal z batohu na zádech, jen to trochu ruplo a bylo hotovo. Když lezl dovnitř, vypadnul mu z kapsy kalhot malej papírek, ale přehlídnul to.
V rohu chodby visela kamera, kouknul na ni, ale jen se v duchu ušklíbnul. Na tváři měl šátek, takže mu byly vidět jenom oči, a na hlavě kšiltovku. Dorazil ke schodišti, vyběhnul do patra a tam zamířil do jedný z kanceláří. S dveřma si poradil stejně jako předtím s oknem, na kamerovým záznamu bylo vidět, že mu to páčidlem trvalo sotva pár vteřin. Hned pak zmizel uvnitř, kam už žádný elektronický zařízení nedohlídlo.
Zpátky na chodbu vyšel sotva po třech minutách, batoh držel v ruce a za chůze si ho dával zase na záda. Seběhnul k vypáčenýmu oknu, proskočil ven a zmizel ve tmě. Stejnou cestou, kterou přišel, se zase odporoučel, na tom samým místě přelezl plot a za okamžik už seděl za volantem subaru.
Celý tohle představení proběhlo tiše, rychle a nenápadně. Ráno někdo najde vypáčený okno, dveře a vybranej trezor, ale to muže v černým netrápilo. On bude mít dostatečnej náskok, s nohou na plynovým pedálu má už teď skoro vyhráno. Jestli to v příštích dvaceti minutách nenapálí někam do kandelábru, bude hotovo.
Level complete.
Jasně že hra pak bude ještě pokračovat, ale to už na jiný šachovnici a s jinejma figurama. A bude to jízda, to je víc než jasný. Jenže některý věci bejvaj nevyhnutelný a tohle je právě jedna taková. Člověk se až nestačí divit, kam se dostane, když nastoupí do špatnýho vlaku. Obrazně řečeno. Pak už jen jede, vyděšeně kouká z okna a vzpomíná, kde a co se na samým začátku podělalo.
Takže, kde a co se teda podělalo v tomhle případě?
Něco vám o tom povím.

***

Sametový ticho proříznul zvídavej hlas.
„Věříš v lásku na první pohled, Larsi?“
Cože jestli…?
„Ptám se, jestli věříš v lásku na první pohled!“
Kristy na mě koukala, ale když se nedočkala odpovědi, pokračovala sama.
„Já teda jo. A Tom na ni věří taky. Hned když jsme se poprvý potkali, tak jsme věděli, že patříme k sobě. Chápeš, jak to myslím?“
Něco neurčitýho jsem zamručel.
„Bylo to, jako když do sebe zacvaknou dva kousky puzzle, prostě neuvěřitelný spojení, takhle najednou. Osud. Láska na první dobrou, nikdy bych nevěřila, že to někdy potká i mě!“
„Tak to gratuluju. Fakt.“
Zablejsklo jí v očích, vypadala potěšená. Pak se rozhlídla.
„Neviděls někde moji podprsenku?“
„Ne.“
Její podprsenka mě přestala zajímat v okamžiku, kdy jsem ji rozepnul. Nakonec ji našla pod postelí, stejně jako pár dalších kousků, který ještě před hodinou nebo dvěma tvořily hezkej obal ještě hezčí ženský.
„Takže svatba?“
Přikejvla, aniž se přestala oblíkat.
„Jo, vždyť říkám, prostě patříme k sobě. Je to nejlepší chlap, jakýho jsem mohla potkat. Miluju ho a on mě taky.“
Přejel jsem si dlaní pleš a podrbal se ve fousech.
„Skvělý. Škoda, že nejsem o víkendu ve městě, přišel bych vám požehnat.“
V sukni a podprsence si stahovala vlasy do culíku.
„Jo, škoda. Našla bych ti nějakou hezkou družičku.“
Kristy byla dobračka, klidně by se o mě podělila. Vlastně šlo o fajn ženskou, za jistejch okolností by nám to spolu mohlo klapat. Jenže to bychom museli oba ubrat v životním stylu, což je tak trochu sci-fi. I když, ji to teď možná čeká s tím… s tím…
„Jak že se ten tvůj jmenuje?“
„Tom.“
„No jo, Tom. Co vlastně dělá?“
„Podniká.“
„Patří mu něco, co bych znal?“
„Jedna banka.“
Řekla to, jako kdyby roznášel poštu. Koukal jsem na ni a přemejšlel, jestli si ze mě utahuje. Ale spíš jsem jí věřil, u Kristy bylo možný fakt všechno.
Nezbylo než přitakat.
„Banka je fajn.“
Oblíkla si košili, rty přetáhla rtěnkou a zpod postele vylovila boty s těma nejvyššíma podpatkama na světě. Dvěma prsty si je obula, pak si uhladila sukni a koukla na mě.
„Hned po svatbě odlítáme na dvoutýdenní líbánky, takže…“
„Takže?“
„Příští dva úterky se neuvidíme, ale pak ti to vynahradím, jo?“
Někdo má banku, někdo jinej zase elán, tak to chodí. Byl by čirej nerozum vzdávat se jednoho kvůli druhýmu a Kristy nikdy nerozumná nebyla. O tom, že zrovna já měl pro tenhle její životní postoj pochopení, se nemusíme bavit.
„Víš, kde mě najdeš.“
Víc jsem říkat nemusel. Svatba je krásná věc, ne že ne. Ale proč kvůli ní měnit věci, který fungujou?

__________________

Přečtěte si celou ukázku.
__________________

O autorovi

Odkojen Vltavou, na jejímž břehu byl během jedné soboty a neděle počat. Ve třech letech ho zoufalí rodiče prodali kočovným cikánům, kterými byl již po čtyřech dnech vrácen jako naprosto nezvladatelný.
Na jeho výchově se poté podílelo několik oficiálních i pololegálních institucí. V části z nich se učil zákonům, ve zbytku o tom, jak zákony obcházet. Daniel Gris si postupně pořídil několik manželek různých národností a tvarů, je předpokládaným otcem prozatím nezjištěného počtu potomků.
Má rád hezká auta a rychlé ženy, absint a atmosféru zakouřených barů. V životě vystřídal devatero řemesel, a jelikož se smířil s bídou, nakonec se rozhodl pro dráhu spisovatele.

Zdroj informací: Mystery Press

Nakladatelství Mystery Press se od svého založení v roce 2015 velmi rychle etablovalo na tuzemském knižním trhu jako specialista na detektivky, thrillery a krimi romány. V současnosti vydává zejména anglo-americké autory, z nichž pro české čtenáře objevilo např. Angličany Stevea Robinsona (thriller Stopy v krvi) a Tima Weavera (drsná krimi série s Davidem Rakerem), ale nebojí se ani velkých amerických jmen, jako jsou Janet Evanovich či Dan Simmons. Pod logem Mystery Pressu vycházejí rovněž knihy českých autorů, a to především v subžánrech klasické a historické detektivky, mysteriózního thrilleru či procedurální krimi.

Související knihy

Gris, Daniel

Mystery Press, 2020