Knižní tipy: české dějiny v knihách

Fascinující historie

20.10.2020 redakce Bez komentáře

Tipy_Nejhorsi den Ceskoslovenske lidove armady_Mariansky sloup

V dnešních tipech vás vezmeme do české historie, zaměříme se však také na vojenství a architekturu. Budeme si vyprávět o dramatických dnech v srpnu 1968 i o vzniku mariánského sloupu v Praze.

O zásadních událostech srpnových dnů roku 1968 z pohledu Československé lidové armády informuje knížka Nejhorší den Československé lidové armády od Daniela Povolného. Zaujme nejen zájemce o vojenské dějiny.

Nejhorší den Československé lidové armády

21. srpen 1968
Autor: Daniel Povolný

Počet stran: 476
Vazba: brožovaná
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-200-3121-1
Doporučená cena: 550 Kč

Knihu Nejhorší den Československé lidové armády vydalo nakladatelství Academia.

Nejen milovníkům vojenské historie, ale i nejširší veřejnosti je určena publikace, která téměř hodinu po hodině a den po dni nově popisuje dramatické srpnové dny roku 1968 v Československé lidové armádě. Byla si armáda vědoma hrozícího nebezpečí a co mohla proti němu podniknout? Jak se vyvíjela situace během invaze v nejvyšších velitelských strukturách nebo na okruzích i u vybraných svazků a útvarů po celém Československu? Jak se ke vpádu bratrských armád postavila vojenská rozvědka? Kolik si okupace vyžádala životů na československé straně? Na tyto a další otázky se kniha snaží dát vyčerpávající odpověď. Kromě málo známých i dosud nezveřejněných fotografií a dokumentů jsou v ní obsaženy také přílohy týkající se organizace a dislokace ČSLA i složení velitelského sboru a ztrát na životech československých občanů.

Ukázka z knihy

Dne 30. srpna v 8.00 na shromáždění velitelů útvarů v Klatovech plk. Kroupa vydal a vysvětlil svůj rozkaz č. 054 (doplněk k rozkazu velitele ZVO č. 028). Kontrolu jeho plnění posléze provedla komise ZVO gen. Lipového a v 18.00 se s rozkazem seznámil i velitel sovětské divize gen. Sergejev. Náčelníkem štábu divize byl gard. plk. Ivan Dimitrijevič Krim a náčelníkem politického oddělení gard. plk. Lomov.
Do konce srpna se u divize do řad KSČ přihlásilo přes 60 vojáků a důstojníků. 2. msd také provedla přípravu na přechod k novému způsobu uvádění do bojové pohotovosti od 1. září, z důvodů omezení činnosti vojsk přítomností Sovětů však prakticky nedošlo k dokončení nácviku, vybudování spojení a průchodišť do určených prostorů. (str. 189)

Přečtěte si celou ukázku.

Daniel Povolný

Daniel Povolný je pracovník Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, zaměřuje se na dějiny českých zemí ve 20. století. Je mj. autorem knihy Operace Dunaj.

Nakladatelství Academia

Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953, původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.

————————————————

Zajímáte-li se nejen o českou historii, ale také o místní architekturu, mohla by se vám líbit knížka Mariánský sloup od Stanislava Přibyla. Věnuje se totiž vzniku, stržení i následné obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.

Mariánský sloup

V souvislostech víry a ducha
Autor: Stanislav Přibyl

Počet stran: 200
Vazba: vázaná
Formát: 210×160 mm
ISBN: 978-80-7566-180-7
Doporučená cena: 325 Kč

Knihu Mariánský sloup vydalo Karmelitánské nakladatelství v edici Poutník.

Kniha přístupnou a atraktivní formou pojednává o vzniku, stržení i obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Sloup byl postaven jako pomník k poctě Bohorodičky – na poděkování za obranu Prahy před pleněním švédských vojsk v roce 1648. Místo, kde stál a opět stojí, lze bez obav označit za duchovní střed Prahy i Evropy. Dílo českého raněbarokního sochaře Jana Jiřího Bendla považují mnozí po zásluze za umělecky hodnotnější, než jsou podobné sloupy ve Vídni a v Mnichově. Autor nezastírá, že sloup je předmětem ostrých historických, politických a konfesních sporů, volá ovšem po vzájemném porozumění a usmíření. Když se sloup v listopadu 1918 stal terčem politováníhodného vandalského činu, nikdo netušil, že se jeho obnovy dočkáme až v létě 2020. Stržení sloupu se ale mezitím stalo mohutným impulsem pro výstavbu řady nových kostelů na různých místech Prahy (viz epilog knihy). Autor uvádí do pozoruhodných souvislostí stavby, události i osobnosti, spjaté s Mariánským sloupem. Jeho výklad doprovázejí desítky fotografií, ukázky z dobových dokumentů, reprodukce výtvarných děl, ale i modlitby, dopisy, básně a věroučné reflexe.

Ukázka z knihy

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí je jedním z pražských památných míst, je je spojeno s velmi silným a dramatickým příběhem. Od svého vzniku je jakýmsi lakmusovým papírkem sporu o smysl českých dějin a duši českého národa.
Sloup Panny Marie je spojen s konkrétními událostmi 17. století: s některými bezprostředně, s jinými jako důsledek a projev směřování společnosti té doby. Právě záměna prvotního důvodu vzniku sloupu za jeho chápání jako pouhého symbolu směřování českých dějin po Bílé hoře je příčinou mnoha vášní kolem Mariánského sloupu. (str. 11)

Stanislav Přibyl

Stanislav Přibyl (* 1971) je katolický kněz, redemptorista, generální sekretář České biskupské konference a pražský rodák. V letech 1999–2008 byl farářem na Svaté Hoře u Příbrami, mezi lety 2009–2016 generálním vikářem litoměřické diecéze. Od roku 2016 studuje dějiny umění na FF UK v Praze. Ve volném čase rád fotografuje a hraje na varhany. Stanislav Přibyl je také autorem knihy Karlův most.

Informace byly čerpány ze stránek Karmelitánského nakladatelství.

Karmelitánské nakladatelství

Karmelitánské nakladatelství se svojí nabídkou orientovanou na křesťanskou literaturu působí na knižním trhu od roku 1991. Dosud bylo pod jeho hlavičkou vydáno více než 1500 titulů. Nejdůležitější součástí jsou edice věnované duchovnímu životu, mezi nejúspěšnější patří Karmelitánská spiritualita a Malý duchovní život. Z kmenových autorů jmenujme např. Vojtěcha Kodeta nebo Kateřinu Lachmannovou.