Recenze knih: Nikdo není doma, Pekingský rozparovač, Nevíš dne, nevíš hodiny, Nevinným se neodpouští, Smrt paní Westawayové, Holka, kterou nechtěli

Očima – převážně kriminální

1.10.2020 Alena Badinová Bez komentáře

Tentokrát se mi podařilo vyšetřit čas na skutečné čtení knih, proto v dnešním stručném recenzním přehledu najdete takřka jen tištěné tituly. Převážně jde o thrillery, detektivky a vůbec napínavé příběhy. Z tohoto zaměření vybočuje pouze autobiografický příběh rodinné terapeutky.

Poslední vydaný díl série s Davidem Rakerem s názvem Nikdo není doma opět dokazuje, že Tim Weaver rozhodně udělal dobře, když sekl s novinařinou a začal psát romány na plný úvazek.
Po posledním, tak osobním případu (Žena mého života) se David Raker dlouho vzpamatovává. Ale Healy, který je nucen žít v ústraní, má již nápad, jak mu vlít život do žil – chce to nový případ. Co takhle objasnit, kam zmizeli před dvěma a půl lety obyvatelé jedné vesnice? Proč z halloweenského večírku odešli a už se nikdy nevrátili? Záhada vypadá zajímavě a Raker se do jejího řešení vrhne s vervou. Jenže netuší, jak nebezpečné tentokrát odhalení pravdy bude.

Román vydalo nakladatelství Mystery Press v překladu Alžběty Lexové a současně vyšla ve společnosti Audiotéka.cz i audio verze. Ta sází na osvědčeného interpreta Igora Bareše, který načetl i předchozí části. Musím říct, že Barešův sedmnáctihodinový přednes je naprosto dokonalý – běhal mi při něm mráz po zádech, místy se dalo napětí, které vykouzlil svým hlasem, krájet. Ale v závěrečném dramatickém finále mi zase tekly slzy… Prostě: skvělá zápletka, záhada sahající přes oceán třicet let do minulosti, napětí, ohrožení života, překvapivé rozuzlení – to vše v podmanivém podání Igora Bareše je zkrátka něco, co by milovníkům thrillerů nemělo uniknout! A já jsem zvědavá, jaké nitky bude David Raker rozplétat zase příště…

————————————————

Petra Maye znají čeští příznivci z mnoha jeho titulů, které vydává v českých překladech nakladatelství Host. Momentálně je aktuální novinkou Karanténa, ale ještě před touto knihou vyšel v češtině závěrečný šestý díl z edice Čínských thrillerů s názvem Pekingský rozparovač.

Americká patoložka Margaret je maminkou malého Li Jona a je rozhodnuta zůstat v Číně po boku velitele pekingského oddělení vražd Li Jena. Ten právě řeší případy sériového vraha prostitutek, který se zjevně snaží kopírovat způsoby slavného Jacka Rozparovače. Jenže pak někdo zavraždí Američanku čínského původu, která vysokým funkcionářům předváděla nový typ zařízení. Tento vynález umí podle pochodů v mozku odhalit člověka, který prokazatelně byl na místě činu. Li Jen, který tuší, že pachatelem by mohl být jeden ze zkoumaných hodnostářů, je suspendován, Margaret neprodloužili vízum a nutí ji odletět bez dítěte ze země, Liho sestra je zavřena za přechovávání drog… Jak takto beznadějně rozehraná partie dopadne? Kolik nevinných bude muset ještě zemřít?

Musím říct, že kvůli mnoha pracovním povinnostem jsem měla problém se začíst. Přitom děj není nijak natahovaný, odsýpá, neobsahuje žádné zbytečné odbočky a nápad, že by někdo mohl kopírovat historické vraždy, je originální a má velký potenciál zaujmout. Možná, kdybych měla na knihu den, dva volna, tak bych ji přečetla na jeden nádech. Ale bohužel, takový luxus si nemohu dovolit. Nicméně ve mně příběh rezonoval a nit jsem neztratila ani při pomalém tempu čtení. Pokud jste si tedy oblíbili Petra Maye a jeho hrdiny, pak Pekingský rozparovač by neměl jako závěr série chybět ve vaší knihovničce.

————————————————

Dominik Dán je osvědčeným autorem detektivek a čtenář, který okusil jednu, velmi rád pokračuje čtením dalších. Důvodem je, že Dánovy knihy mají spád, nejsou rozvleklé a vyznačují se vysokým stupněm autentičnosti. Autor se sice ukrývá za pseudonymem, ale obecně se o něm ví, že sám pracuje (pracoval) na oddělení vražd a některé z jeho knih byly inspirovány skutečnými kauzami. Navíc jeho knihy obsahují i specifický humor. Vtípky, kterými se častují kolegové z oddělení vražd, slouží dotyčným k přežití a potřebují je k osobní duševní hygieně.

Příběh Nevíš dne, nevíš hodiny vydalo nakladatelství Slovart před prázdninami a asi to byl záměr – ochladit čtenáře před rozpáleným létem. Děj se totiž odehrává na přelomu tisíciletí, přesně na silvestra 1999 a potom začátkem roku 2000. Kdo a proč nechal do náhrobku vytesat datum úmrtí 1. 1. 2000, když jmenovaný majitel firmy oslavuje na firemním večírku? A kdo jej zastřelil v prvních minutách nového roku? Proč je na náhrobku lidská krev? Richard Krauz nemá štěstí na klidný přechod do nových časů, musí se rychle otáčet. Navíc bouřlivé oslavy mají tragický konec i pro šestnáctiletou dívku – proč uhořela v bytě, kam přišla za přítelem? Vzpomeňte s detektivy z Našeho Města na vstup do tisíciletí, který už je dávno za námi…

Dominik Dán nezklamal ani tentokrát a jeho komplexní detektivka potěšila. Neznáte-li, určitě se nebojte začít se čtením.

Nejnovější knihou Dominika Dána, která byla přeložena do češtiny, je však titul s názvem Nevinným se neodpouští. Navazuje na předchozí titul Nevíš dne, nevíš hodiny, ale ne bezprostředně – odehrává se v létě 2001. Krauzova manželka odjela na dovolenou do Itálie s kamarádkami a Krauz se tak lopotí bez chvilky volna v práci. Navíc se stává terčem soucitných pohledů svých kamarádů: kdo ví, jak si vlastně v manželství stojí…

Spletité jsou cesty spravedlnosti a leckdy není jednoduché se v propletenci viny a neviny vyznat. A může se stát, že nevinný je ve skutečnosti příčinou takových věcí, že se mu nedá odpustit. Tentokrát je odhalování záhad současně i rozjímáním o vině a trestu. Nicméně i tak jde o rychlé a příjemné čtení, jak jsme u tohoto autora zvyklí. A já už se těším na další Dánovu jednohubku.

————————————————

Jméno Ruth Ware není českým čtenářům neznámé. Její prvotinu Všude kolem černý les vydalo nakladatelství Leda, stejně tak i její další tituly: Žena z kajuty č. 10 a Hra na lháře. Posledním do češtiny přeloženým románem této oblíbené autorky je Smrt paní Westawayové, který však vydalo nakladatelství XYZ. Pokud někde narazíte na srovnání autorky s Agathou Christie, pak to prosím berte s větší rezervou. Ruth Ware umí čtenáře svými příběhy napínat, ale nikdy u ní nejde primárně o rozkrývání zločinů a její hlavní hrdinky nejsou žádné důvtipné slečny. Spíš by se dalo říct, že Ruth Ware si vybírá hrdinky všelijak otlučené životem, navíc osamocené, a že je tak nějak nutí rozkrývat záhady, u nichž se vlastně ani neví, zda jde o zločin. Navíc dotyčné tak činí ani ne ze zvědavosti či z touhy po spravedlnosti, ale spíše proto, že jim vlastně nic jiného nezbývá… Takové hrdinky z donucení…

Hlavní postavou příběhu je mladá kartářka Harriet zvaná Hal. Žije sama, tře bídu s nouzí a na dveře jí klepou vymahači dluhů. Do toho jí přijde zpráva od notáře, že ji právě zesnulá babička žijící kdesi na severu zahrnula do poslední vůle. Jenže Halina babička se narození své vnučky vůbec nedožila, a Hal navíc po smrti matky nemá žádné žijící příbuzné. Ale možná by na pohřeb staré dámy jet mohla, třeba by z bohaté rodiny vytřískala aspoň pár tisíc na uhrazení svých dluhů… Po příjezdu do starého vymrzlého sídla se to však už nejeví jako dobrý nápad a Hal tu navíc může jít nakonec i o život!

Výborně odvyprávěný příběh plný záhad a otazníků se mi odvíjel před očima a staré sídlo na mne dýchlo atmosférou počátku století, přestože jde o současnost plnou moderních vymožeností. Autorka si mne na začátku chytla drápkem zvědavosti, udržela si mne stupňujícím napětím a na závěr vše rozetnula akčním koncem. Prakticky se nedalo dělat nic jiného, než román rychle přečíst celý i na úkor běžných činností. Pokud jste knihu vydanou závěrem loňského roku ještě nečetli a máte chuť luštit rodinnou křížovku, pusťte se do ní, opravdu to stojí za to.

————————————————

Torey L. Hayden, vlastním jménem Victoria Lynn Hayden (*1951), je asi světově nejznámější speciální pedagožka a rodinná terapeutka. Svoje zkušenosti z praxe totiž přenáší do literárního zpracování nikoli ve formě odborných publikací přístupných jen omezenému okruhu čtenářů, ale formou biografických románů. Možná jste už četli u nás vydané knihy: Spratek, Tygřice, Dračice a mazánek, Zvíře, Sebranka či Tichá holka. Letos nakladatelství Portál vydalo titul Holka, kterou nechtěli.

Málokdo si uvědomí, že obtížné chování dětí, a to nejen těch umístěných v dětských domovech, má svoje kořeny už v prenatálním věku. A když matka dítě nepřijme, může to mít nedozírné následky. Torey po přestěhování do Velké Británie působila jako dobrovolnice v dětském domově, kde se při terapeutických sezeních snažila najít příčiny chování malé Jessie, chorobné lhářky a žhářky s reaktivní poruchou příchylnosti. Velice obtížně si k dívce nacházela cestu a vypadalo to, že všechna sezení budou k ničemu. Až se přece jen podařilo odhalit skutečné kořeny Jessiiných obtíží.

Torey L. Hayden neříká, že její cesta k Jessie byla jediná správná, naopak se její vyprávění hemží pochybnostmi a hledáním. Komentuje také vývoj psychologie a různých přístupů k problematickým dětem a je jasné, že světlo dnešního poznání lidské duše by ji vedlo zase k jiným metodám. Osobně si myslím, že každý dnešní student speciální pedagogiky či sociální práce by si měl knihy Torey L. Hayden přečíst jako povinnou četbu. Předávání praktických zkušeností v knihách obsažených je totiž nesmírně cenné…

A které knihy provázely váš závěr léta? Napište nám!

Doporučení:

Share