Český dabing

Zalesky_Cesky dabing
Každý ví, že Brad Pitt přece zní jako Michal Dlouhý a George Clooney jako Jan Kanyza. Český dabing platí za jeden z nejlepších, a i když se na něm určitě najdou i věci ke kritice, určitě si alespoň malé ohlédnutí zaslouží.

Hned zkraje raději napíšu, že v tomto tématu rozhodně nejsem žádný odborník. Nejsem z profese ani z oboru ani od fochu, žádný filmař nebo režisér českého znění. Jen pouhopouhý divák, kterému bude za pár let třicet. A to znamená, že jsem vyrostl na porevoluční televizi, která nás všechny v obrovských přívalech zaplavovala nejrůznějšími západními filmy a seriály, jejichž nedílnou součástí byl pro jazykově nevybaveného českého diváka samozřejmě dabing.
Mohu bez výčitek říct, že devadesátá léta a začátek tisíciletí byly zlatou érou českého dabingu, která už se nikdy nevrátí. Jako kluk jsem naprosto jasně věděl, jak zní Bruse Willis. No přece jako Alexej Pyško. U seriálu M.A.S.H. doteď dokážu říct z paměti všechny dabéry jmenované při úvodních titulkách od Pavla Trávníčka až po Miroslava Nohýnka, a pokud Clinta Eastwooda dabuje kdokoli jiný než Ladislav Županič, film hned vypínám. Zkrátka mnohé filmy a seriály mám už s naším dabingem tak spojené, že i dnes, když už i já ovládám tu slavnou západní angličtinu, dávám české verzi přednost před originálem. Ne ale jen tak ledajaké české verzi. Pokud mám nějaký film hodně nakoukaný s určitým dabingem, nepřichází v úvahu sledovat ho s jakýmkoli jiným. Často se bohužel stává, že člověk v televizi chytí nějaký svůj milovaný filmový kousek, ale dabing je nový. A z poklidného sledování snímku se tak stane nervy drásající zážitek, když slova naskakující v hlavě nesedí s dialogy ve filmu. No, možná že jsem trochu blázen, ale mně to prostě vadí.
Český dabing má samozřejmě i svou stinnou stránku. Tedy podle mě konkrétně dvě: Pokud napřed vidím film nebo seriál v originále, tak už se mi na dabovanou verzi dívá mnohem hůř. Prostě mi už původní hlasy, dialogy a herecké projevy přijdou jako „ty pravé“ a dabing jako falešný. Druhým problémem je překlad. Chápu, že některé anglické slovní hříčky a fórky jsou opravdovým překladatelským oříškem. Příkladně v seriálu How I met your mother padne věta „OK, you won… you one pathetic looser“ a ta, aby v češtině smích v pozadí vůbec dával smysl, se skutečně musí celá předělat. Co mi ale přijde opravdu vtipné, to jsou některé chybné nebo i zcela nesmyslné překlady.
Některé vzniknou třeba neznalostí významu výrazu: když v jedné epizodě Monthy Pythonů přeložili blowjob jako „budete si přát výbuch“, smíchy jsem vyprskl.
Jiné jsou způsobené doslovným překladem: když ve filmu Skála z úst bývalého anglického špióna zazní „mám vycvičenou Britskou inteligenci“, je to vážně sranda.
A u některých vážně ani nevím, jak k nim mohlo dojít: když v seriálu Přátelé dojde k rozbití stolní lampy, Chandler na ni ukáže a řekne: „To je má postel.“. Roky jsem tu scénu vůbec nechápal a pak jsem konečně uviděl seriál v angličtině, kde Matthew Perry samozřejmě říká „that´s my bad“, tedy „to je má chyba“.
I přes všechny možné i nemožné výtky, které se dají nakydat na jakýkoli, nejen český, dabing, na něj i po letech nedám dopustit. Simpsonovi jsou v češtině daleko lepší než v originále a Indiana Jones bude pro mě navždy trousit hlášky hlasem Jiřího Štěpničky.


Lukáš Záleský

Lukas ZaleskyNarozen v těžké době, v den jedné z největších bitev války v Bosně a Hercegovině v roce 1993. Už v sedmi letech absolvoval svůj první bojový seskok, při kterém si holýma rukama probojoval cestu přes 420 ozbrojených vojáků. V deseti měl už přes 1 000 potvrzených zabití včetně pěti žraloků, sedmi divokých lvů, padesáti krokodýlů a jedné velmi zlé velryby, která podváděla na daních. Ve svých dvaceti se pak pravidelně umisťoval v seznamu nejnebezpečnějších mužů světa, zároveň byl také osobností roku časopisu LIFE, třikrát nejkrásnějším mužem světa a nejžádanějším mládencem a rovněž pro svůj multi miliardový majetek osobnost roku časopisu FORBES. V šestadvaceti pak nezištně daroval ledvinu, plíci a část jater umírajícímu pětiletému velmi roztomilému sirotkovi a dostal ocenění prezidenta republiky, které ale pokorně odmítl.
Všechny tyto úspěchy ale blednou před událostí z roku 2020, kdy napsal knihu Čtyři strany mince. Kniha ještě ani není v tiskárně, už se šušká o ceně Jaroslava Seiferta, ceně Magnesia Litera, pochopitelně také o Nobelově ceně, a Steven Spielberg už udělal nemalou nabídku na filmová práva.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeČtyři strany mince
Nebojte se bát

Záleský, Lukáš

Cosmopolis, 2020

Napsat komentář