Recenze knih: Zlodějka knih, Jednou nohou v hrobě, Noční lovec, Nikdo není vinen, Prázdné křeslo, Kamenná opice

Především ušima na léto

3.8.2020 Alena Badinová Bez komentáře

Bohužel se mi letos nějak nedaří najít si čas na „opravdové“ čtení a jsem čím dál více odkázána na to, co mi přečtou do ucha jiní interpreti. Naštěstí je výběr víc než bohatý, takže nestrádám. Navíc audioknihy jsou praktické nejen k poslechu při při jednotvárné práci, ale i na ukrácení cesty. Což se právě skutečně hodí!

Příběh z doby druhé světové války, který se odehrává v Německu a vypráví ho neobvyklá postava, totiž samotná Smrt, není českým čtenářům neznámý. Zlodějka knih z pera australského spisovatele Markuse Zusaka vyšla česky poprvé už v roce 2009 a v roce 2013 dobyla dokonce i filmová plátna. Nyní přichází nakladatelství OneHotBook s audioknihou.

Musím se přiznat, že kniha mi utekla, z filmu jsem viděla jen kousek, takže jsem se mohla do poslechu pustit bez jakéhokoli očekávání. A rozhodně jsem nebyla zklamána. Naopak – Smrt v podání Vilmy Cibulkové byla neobvykle šaramantní a nesentimentální dáma. Její líčení událostí bylo podmanivé – naprosto mne vtáhla do děje a u závěru jsem byla ráda, že nedržím v ruce knihu, protože bych její stránky asi promáčela slzami…

Více než šestnáct hodin poslechu lze stáhnout z webu Audioteka.cz a zaposlouchat se určitě může celá rodina – každý si v příběhu dívky, která kradla knihy, najde to své.

————————————————

Detektivní příběh s názvem Jednou nohou v hrobě (z nakladatelství Slovart) slovenského autora Dominika Dána vrací čtenáře do roku 1998. Dějově navazuje na knihu Na podpatcích – tou dobou ještě oddělení vražd nic nevědělo o Burgerově nemoci a sympaťačka Petra netušila, co ji v budoucnu čeká… Krauze zlobí zub, Váňa se pokouší držet dietu a na smetišti dvě romské děti najdou lidskou nohu. Při následném prohledávání smetiště policisté objeví nikoli další část těla, ale tašku se sáčky od peněz z bankovní loupeže, s níž si majetkové neví rady…

Prostě takový normální další případ pro „vraždaře“ z Našeho Města a lahodná jednohubka pro Dánovy věrné čtenáře. Obsahuje vše, co je třeba, aby byla neodolatelná: kriminální případ, trošku dobrých i špatných náhod, svérázný humor, napětí, akci i rozluštění. I když závěr přinese i pár kapek hořkosti, není to na škodu, jen možná na dobré trávení a zvýšení apetitu na další sousto, které zkušený autor pro své čtenáře přichystá.

————————————————

Krimithrillery Chrise Cartera jsou proslulé těmi nejneuvěřitelnějšími způsoby, kterými nechává běsnit vyšinutá vraždící monstra. Proto se čtenář připravit na výjevy z místa činu nemůže. Ale to, co vymyslel jako modus operandi pachatele v románu Noční lovec, to je opravdu sci-fi: zašít vražedný nástroj do těla ženy, která jej spustí sama seskokem se stolu, na kterém ji omámenou zanechá, to už chce opravdu bohatou fantazii.

Audionovinku z Audiotéky.cz načetl opět Jakub Saic, který už snad k detektivům Hunterovi a Garcíovi patří. Dvanáct a půl hodiny v jejich společnosti uteče jako nic a můžete si užívat stupňující se napětí a šokující odhalení třeba cestou na dovolenou. Pozor, není vhodné pro děti – zvěrstva líčená sugestivním hlasem jsou opravdu jen pro dospělé posluchače! A pro znalce Chrise Cartera dodávám malou poznámku: tentokrát to není García, kdo končí v nemocnici…

————————————————

Eduard Fiker (1902–1961) patřil k univerzálním autorům první poloviny minulého století. Jeho jméno je spojeno s rodokapsy (Stráž na psí skále), detektivními (Zinková cesta) i humoristickými romány (Fantom operety), z nichž zejména ty detektivní vychází v nových vydáních. Navíc příběhy s dvojicí Kalaš–Karlíček (Na kolejích čeká vrah) jsou dodnes reprízovanými filmy. Není divu, že po Fikerově knize Nikdo není vinen sáhlo i audionakladatelství Čtimi a v podání Petra Třebického ji pustilo do světa.

Musím říct, že příběh muže, který se ne vlastní vinou zamotal do případu dvojnásobné vraždy a loupeže, jsem neznala. Po pravdě také doznávám, že mě nijak nenadchl ani autorův poněkud archaičtější způsob vyjadřování (některé obraty zejména v dialozích působily hodně škrobeně), ani mě příliš neoslovila interpretace. Bylo to, jako bych se dívala na černobílý film pro pamětníky. Jediné, co bylo opravdu patřičné, byl hudební doprovod – harmonikové předěly dělaly skutečně takovou tu „galerkovou“ atmosféru. Pokud vám přijde moje hodnocení příliš tvrdé, zkuste si audioknihu Nikdo není vinen stáhnout z webu Audiotéka.cz a udělejte si svůj vlastní názor.

————————————————

Ač vydalo nakladatelství OneHotBook jako audioknihy další díly ze série Jeffery Deavera Prázdné křeslo a Kamenná opice s tříletým odstupem, na stránkách Audiotéka.cz se obě nahrávky objevily ke stažení těsně za sebou. Což je pro milovníky Lincolna Rhyma pozitivní – mohou si vychutnat hned dva případy se svými oblíbenými hrdiny současně.

V příběhu Prázdné křeslo jde v podstatě o banální případ únosu dívky ještě nezletilým chlapcem s pověstí asociála. Je třeba dívku rychle najít a Rhymovi schopnosti – z minima stop vyčíst vše podstatné – se hodí. Není ovšem ve svém prostředí (právě odjel na venkovskou kliniku a čeká na operaci, která mu buď vrátí hybnost např. do ruky, nebo ho úplně zabije) a Sachsová, která je vyslána do terénu, se dokonce vzbouří proti němu samotnému! Jak toto dopadne?

Navazující Kamenná opice zase vypráví o nelegální imigraci Číňanů do Ameriky. Rhyme má z několika náznaků najít loď, která přiváží uprchlíky, a hlavně polapit nepolapitelného Ducha, který má na svědomí mnoho životů. Loď je těsně před zásahem pobřežní hlídky vyhozena do povětří a většina jejích pasažérů zemře. Kam se poděl Duch? A kdo najde přeživší uprchlíky dříve: vrah, nebo Sachsová?

Oba případy načetl Jan Vondráček, jehož hlas se mi už tak spojil s Lincolnem Rhymem, že když jej slyším v rádiu, mám pocit, že musí zaznít chraplavé: „Sachsová!“. Dokonce se mi oddělil od herce samotného… Není se co divit: Prázdné křeslo má přes čtrnáct hodin a Kamenná opice dokonce přes sedmnáct hodin délky. A když vám někdo tak tvárným hlasem oživuje všechny postavy románu, pak nutně musíte mít pocit, že on jimi snad i je!

Prostě: zážitkem letošního léta je Lincoln Rhyme a Amélie Sachsová v podání Jana Vondráčka. A to ani nemluvím o vskutku zajímavém obsahu: obě knihy řeší závažná témata (zda je opravdu tak snadné za peníze a pro peníze obětovat zdraví a plodnost a kolik úskalí má nelegální imigrace) a nad to i dilema samotného ústředního páru: operace ano, nebo ne? Riskovat, nebo zůstat tak, jak to je? Prostě skvěle napsané knihy ve skvělém zpracování a jedinečném přednesu – to opravdu stojí za poslech!

A co se stalo vaším čtenářským nebo poslechovým vrcholem letošního rozmarného léta? Podělte se s námi ve svých komentářích!

Doporučení:

Share