A je to tady! Rachel Renée Russellová představuje českému publiku své čtrnácté pokračování Deníku mimoňky. Nakladatelství Mladá fronta mu do vínku dalo název Příběhy NEJHORŠÍ nejky v historii (Dork Diaries 14: Tales from a NOT-SO-Best Friend Forever, 2019). Na pultech knihkupectví se mohlo (nebýt pandemie) objevit k poslednímu dubnovému dni 2020. Překlad pochází z dílny Jany Hejné.

Deset let po vydání prvního Deníku mimoňky, Příběhů z neslavnýho života (Tales from NOT-SO-Fabulous Life, 2009, česky 2011), se fanoušci poněkud zamotaných životních osudů fiktivní Nikky Maxwellové dočkali už čtrnáctého titulu této série. Zatímco Nikky za tu dobu téměř nezestárla, její vrstevníci z počátků jsou dnes pravděpodobně sami rodiči, a bylo by jistě zajímavé vědět, jak moc zůstali své tehdejší knižní kamarádce, která je možná v mnohém inspirovala, věrní. To se ovšem nejspíš nedozvíme. O vlastní sérii Deník mimoňky jsme si povídali před necelým rokem nad dvanáctou knihou s názvem Příběhy nebetyčný milostný bryndy (Tales form NOT-SO -Secret Crush Catastrophe, 2017, česky 2018). Znalce možná datování překvapí – no ano, dlouho před vydáním naší recenze na dvanáctku se na pultech objevila už i třináctka pojmenovaná Příběhy neskutečný narozkový frašky (Tales from NOT-SO-Happy Birthday, 2019, česky 2019).

Sleduji dobrodružství Nikky Maxwellové vyprávěná její stvořitelkou od samého počátku, a tak s každou další knihou napjatě očekávám nejenom, jaká úskalí si pro ni Rachel Russellová připravila, ale hlavně jaký povahový vývoj pro ni nachystala. A musím říci, že právě v Příbězích NEJHORŠÍ nejky v historii je hrdinčino zrání dosud asi nejmarkantnější. Z v podstatě bezstarostné holčičky, přes zmatenou a nejistou dívku se Nikky románově prožila až do role samostatné a zodpovědné slečny. Ne, nebojte se, čtrnácté pokračování nepřináší šokující zvraty a odhalení. Stále tu máme Nikky – mimoňku, na kterou jsme zvyklí. Ale i když se to z první poloviny knihy nezdá být patrné, přeci jenom ona věčná nejistota, co je a není správné, co tajit a co prozradit, postupně mizí a je pozvolna nahrazována odpovědností.

Dvě stě devadesát pět stran dlouhý příběh popisuje třicet prosincových dní rozepsaných, jak jinak, do deníkových poznámek. Ne vždy datum záznamu časově odpovídá popisovaným událostem. Sem tam si konkrétní příhoda vyžádá i několik denních zápisů. Takový přístup jen zvyšuje realistický pohled na věc. Čtenářům má být jasné, že Nikkyin program je našponovaný a na poctivé zapisování někdy prostě nezbývá čas. Na počátku měsíce Nikky jako obvykle plaší a nejednou se trápí pocitem, že na vysněné turné se slavnou kapelou Bad Boyz snad ani nevyrazí. Opak se samozřejmě ukáže být pravdou a naše hudební skupina s neotřelým jménem „Zatím ještě nevím!“ v rolích předskokanů populárního chlapeckého kvarteta zazáří. A nejen to. Víc si pochopitelně prozrazovat nebudeme. Teď už je to jen a jen na vás. Pro úplnost ještě zmíním, že první polovina knihy je protkána mnoha informačními dotazníky – ve všech případech na téma „Který ze členů kapely Bad Boyz je dotazované povahově nejbližší“. A to z mnoha ohledů. Jeden příklad za všechny: „Nech si vybrat plesové šaty od Bad Boyz“.

Několikastránkové poděkování v závěru publikace nám mimo jiného prozradí i jednu zajímavou věc – a totiž to, že za ilustracemi, jež celou sérii v hojném počtu provázejí, stojí autorčina dcera Nikky (ano, skutečně nejde o překlep – a teď samozřejmě všichni budeme přemýšlet, byla-li grafická stránka věci jedinou rolí, kterou reálná Nikky v tomto příběhu sehrála). Obrázky někde text jen doplňují, jinde jsou jeho nedílnou součástí a nesou podstatnou informaci. Myslím, že působí vcelku přívětivě a často i vtipně. Mě osobně trochu děsí bezprsté ruce postav, jejichž ostatní rysy jsou naopak velice pečlivě vyvedené. Nicméně je to jen můj vlastní postřeh, který na mne navíc vyskočil až v tomto čtrnáctém příběhu.

Překladu Jany Hejné nemám co vytknout. Vzhledem k tomu, že do naší mateřštiny převáděla celou sérii, bylo by jistě zajímavé poslechnout si její osobní názor na Deníky mimoňky, případně na její preference ve vztahu k jednotlivým titulům. Tak pokud k ní tato recenze dorazí, budu rád za každou zpětnou vazbu. Ostatně rozšířit pohled čtenáře o pocity překladatele by mohlo být velice poučné.

Nepodařilo se mi zjistit, budou-li zápisky Nikky Maxwellové ještě pokračovat. Zato vím, že Rachel Russellová pracuje na chlapecké sérii Maxovy trable (The Misadventures of Max Crumbly), jejíž první část vyšla v originále i v češtině v roce 2017 pod názvem Zamčený ve školní skříňce (Locker Hero). O rok později se objevilo pokračování Škola vzhůru nohama (Middle School Mayhem) a loni pak třetí titul Mistrné manévry (Masters of Mischief). A než se zeptáte, ano, Maxovy i Nikkyiny příběhy se sem tam protínají. Max je totiž kamarádem Nikkyina vysněného Brandona. Tak příjemné čtení, ať už je vám dvanáct nebo šedesát (jako bylo autorce minulý rok).

Související knihy

Russellová , Renée

Mladá fronta, 2020