Do lesa, do pralesa anebo aspoň před dům do parku. Asi všichni se nyní vydáváme do přírody, kdykoli nám to čas a okolnosti dovolí. Pokud však přesto musíte zůstat doma anebo po plném dni práce uleháte do postele a o přírodě si můžete nechat jen zdát, dnes představované knihy vás do lesů a pralesů vezmou aspoň díky vaší představivosti.
Bestseller německého spisovatele a lesníka Petera Wohllebena Tajný život stromů nyní u nás vychází v audiopodobě. Načetl jej pražský herec a dabér Severuse Snapea Aleš Procházka. Poslechněte si toto čarovné pojednání o lesích i skrytých pocitech stromů.
Tajný život stromů
Co cítí a jak komunikují – Objevování fascinujícího světa
Autor: Peter Wohlleben
Čte: Aleš Procházka
Přeložila: Magdalena Havlová
Vazba: CD
ISBN: 8594186120178
Doporučená cena: 349 Kč
Německý bestseller Tajný život stromů se již druhým rokem drží na žebříčku nejprodávanějších knih a získává si nadšené čtenáře ve stále více zemích.
Les je pro mnohé z nás vytouženým místem odpočinku. Je synonymem ticha a nedotčené přírody. Renomovaný lesník Peter Wohlleben nám dává nahlédnout do skrytého života stromů a odhaluje nečekané skutečnosti: stromy mají paměť, předávají si informace, pociťují bolesti, dokonce mohou dostat úpal a časem se jim tvoří vrásky. Mnohé stromy, jako například duby, spolu navzájem komunikují prostřednictvím vonných látek. V okamžiku, kdy je některý ze stromů napaden hmyzem, vysílá vůně jako signály a všechny stromy v okolí upozorní na nebezpečí. Peter Wohlleben čerpá ze svých mnohaletých zkušeností lesníka a ukazuje nám les ze zcela nové stránky. Jeho zábavná knížka, plná nových informací o stromech a lesích, nás přivádí k úžasu nad zázraky přírody. Ve vynikajícím překladu PhDr. Magdaleny Havlové.
Jen v Německu se za rok od vydání prodalo na 500 000 kusů a práva na překlad byla dosud prodána do 27 zemí.
Nakladatelství Kazda zpracovalo i dvě další knihy Petera Wohllebena do audiopodoby. Můžete si tak poslechnout i krásně načtené knihy Slyšíš, jak mluví stromy? a Moudrost lesa.
Audioukázka
O autorovi
Peter Wohlleben (* 1964), se chtěl už jako dítě stát ochráncem přírody. Po studiu lesnictví byl více než dvacet let úředníkem zemské lesní správy. Aby mohl realizovat svou vizi trvale udržitelné péče o les, převzal v roce 2006 coby hajný revír o 1 200 hektarech lesa v regionu Eifel. Dnes tam vede lesní akademii. Své znalosti předává na seminářích, při tematických prohlídkách lesa i na kurzech stavění srubů. Navíc objevil i radost z psaní knih a v roce 2015 se zařadil mezi mimořádně úspěšné autory. Jeho publikace „Tajný život stromů“ a „Citový život zvířat“ se staly světovými bestsellery.
Aleš Procházka (* 1963) – herec, který v současnosti hostuje v Městských divadlech pražských, pochází z Prahy. Vystudoval pražskou DAMU a působil na různých divadelních scénách, hrál v mnoha televizních inscenacích a seriálech. Věnuje se také dabingu a svůj hlas propůjčil například Tomu Hanksovi, agentu Cooperovi v kultovním seriálu Twin Peaks nebo Severusi Snapeovi ve filmech o Harrym Potterovi.
Nakladatelství Kazda vydává knihy o přírodě a zahradách, vnímajících jejich hlubší metafyzický rozměr a možnosti spolupráce s neviditelnými živly, a dále knihy o různých možnostech udržení a znovunabytí zdraví. Autoři jsou domácí i zahraniční. Jeho knihy a CD mají čtenářům přinášet radost a povzbuzení do života svou vnitřní živostí, opravdovostí, mají posilovat dobrá předsevzetí a odhodlání a podporovat harmonii mezi člověkem a jeho okolím.
————————————————
Druhá kniha je odbornějšího rázu. Zato se v ní ale vydáváme do pralesů studovat chování našich evolučních předků, primátů. Christopher Boehm, přední americký biolog a antropolog, v této práci studuje společenské uspořádání nejen pralesních tlup primátů, ale i nejstarších lidských společenství. Takové vědomosti nám mohou povědět mnohé nejen o naší historii, ale i o moderních státech a našem vlastním společenském chování.
Hierarchie v pralesích
Evoluce rovnostářského chování
Autor: Christopher Boehm
Přeložil: RadovanBaroš
Počet stran: 332
Vazba: brožovaná
Formát: 155×235 mm
ISBN: 978-80-200-3031-3
Doporučená cena: 425 Kč
Jsou lidé ve své podstatě hierarchické, nebo rovnostářské bytosti? Kniha Hierarchie v pralesích se na tuto otázku pokouší odpovědět zkoumáním evolučních kořenů našeho sociálního a politického chování. Na základě rozboru rozličných modelů chování lidských i lidoopích společenství předkládá antropolog Christopher Boehm tezi, že rovnostářské formace jsou vlastně hierarchiemi, v nichž slabí spojují své síly, aby si podrobili silné. Publikace zkoumá původ těchto protikladných modů chování u šimpanzů, bonobů i v raných lidských společenstvích v Arktidě, obou Amerikách, Austrálii i v Africe.
Autor analyzuje sociální struktury lovců a sběračů, kmenových společenství i moderních států a předkládá vysvětlení, jakými způsoby se v nich tyto protikladné tendence projevují. Hierarchie v pralesích vymezuje novou oblast bádání biologické i evoluční antropologie tím, že rozšiřuje záběr těchto věd o zásadní otázky politického a sociálního chování lidí. Kniha tak představuje zásadní pramen při výzkumu evoluční podstaty lidského altruismu.
Ukázka z knihy
S Morganovou (1877) pomocí se v devatenáctém století zjevila antropologie jako ambiciózní, byť nevýznamná vědecká disciplína, která se potýkala s obrovským úkolem, jak obeznámit gramotné městské obyvatelstvo se způsobem života a s historií předliterárních kultur. Pokud se v případě příslušných skupin jednalo o nomádské lovce a sběrače, hovořilo se o nich obvykle jako o tlupách. Tento termín je používán ještě i dnes (viz Kelly 1995). Avšak většina zprvu studovaných společenství pěstovala kulturní plodiny a chovala domácí zvířata a jejich společenstvím se říkalo kmeny, což je termín používaný i dnes navzdory nedorozuměním, která to způsobuje, a vážně míněným pokusům situaci napravit (viz Sahlins 1961, 1968; Fried 1975; Service 1971).
Kmeny a tlupy objevené prvními badateli a etnografy se od nich dočkaly předvídatelné politické reakce. Tyto malé lokální skupiny neměly žádné skutečné vůdce se skutečnou autoritou; v protikladu ke společnostem svých objevitelů každý jejich jednotlivý člen zdánlivě přicházel a odcházel, jak se mu zlíbilo. Ukázalo se, že když lidé žijí v malých lokálních autonomních skupinách, jedná se téměř pokaždé o „rovnostáře“. Moderní antropologie stála tedy před dilematem. Politicky rovnostářské tlupy a kmeny se nacházely na každém kontinentě, takže tuto anomálii nebylo možné vysvětlit jako nějaký druh lokálního historického vývoje. objevovaly se v těch nejrozmanitějších přírodních podmínkách, a tak vlivy okolního prostředí podle všeho nehrály významnou roli; rovnostáři se věnovali sběračství a lovu, farmaření i chovu domácích zvířat. vyznávali rovněž velkou rozmanitost pravidel pobytu a pravidel descendence a praktikovali pestrou škálu rozličných modelů příbuzenských vztahů.
Christopher Boehm (* 1931) je americký profesor biologie a antropologie. Ve svém výzkumu se zaměřuje nejen na primáty, ale také na původ lidského vědomí, vývoj altruistického chování a vývoj politického jednání u lidí i primátů. V rámci evolučního výzkumu kooperačního chování vytváří databázi, která poskytuje informace o společenském a morálním chování jedinců žijících v společnostech lovců a sběračů.
Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953, původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.
Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.
Která z dnes představených knih vás nejvíce zaujala? Napište nám svůj názor v komentářích.
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.