Nakladatelství Beta Dobrovský připravilo na počátku března 2020 již třetí vydání románu Stephena Kinga Rose Madder (1995, česky prvně 1997). Překlad pochází z dílny Bušky Bryndové.

S jedním z mnoha titulů mimořádně rozsáhlého díla současného amerického autora Stephena Kinga jsme se setkali například na sklonku minulého roku u recenze nového vydání knihy Puls (CELL, 2006, česky prvně 2006). Rose Madder je třicátým vydaným románem, jenž od Kingova debutu v roce 1973 (Carrie, česky prvně 1992) spatřil světlo knižního světa. Osobností Stephena Kinga se zabývá bezpočet jiných zdrojů, nevidím tedy velký smysl v tom je suplovat. Zmíním tudíž jen fakt, že jen málokomu se podařilo tak zásadně ovlivnit svět nejen knižní, ale i ten filmový. Na velké většině filmových a televizních realizací autor sám spolupracoval ať už jako scénárista, nebo alespoň jako poradce. Koneckonců, právě výše zmíněný Puls byl uveden do kin v roce 2016 (Cell, českého dabingu se naneštěstí zatím nedočkal).

Rose Madder začíná jako vcelku běžný thriller. Rose, jež je provdána za cholerického policistu, prochází klasickým schématem domácího násilí. Nikdy neví dopředu, co přesně spustí další útok, a tak časem sklouzne do stavu, kdy se bojí prakticky permanentně. Formy útoků se postupně stupňují nejen četností, ale hlavně svou intenzitou. Až jednoho dne zdánlivá drobnost a strach z potrestání, jakkoli absurdního, přepnou v Rosině hlavě onen správný spínač. Ač vyděšená, posbírá jen nejnutnější drobnosti a vyrazí na autobusové nádraží a nejbližším spojem pryč, co nejdál od svého současného života. V novém městě díky šťastné souhře okolností nalezne azyl u charitativní organizace pomáhající ženám ve stejné životní situaci. Rosin život se dostává do nových kolejí a vše, zdá se, nabírá ten správný směr. Nicméně Norman, Rosin manžel, si nenechá své ponížení líbit a vyrazí v ženiných stopách. Jako zkušený, a dokonce vyznamenaný policista má ke stopování všechny předpoklady i zkušenosti. Až potud nic nového, říkáte si možná. Nebyl by to ovšem Stephen King, kdyby neměl připravené překvapení. Tajemný obraz, jenž Rose uchvátil a přitáhl k sobě na první pohled, totiž nabízí cestu do jiného světa. Připomíná vám to něco? Ano, jistá podobnost s Temnou věží, jež se světu představila již v roce 1982, se tu objevit dá.

Rose Madder disponuje vším, co bychom od ní s ohledem na jejího autora očekávali: napětím, postupným odkrýváním souvislostí, překvapením i do detailu psychologicky propracovanými postavami. Čím možná poněkud z běžného Kingova standardu vybočuje, jsou místy až zbytečně rozsáhlé popisy, jež poněkud hladký průběh četby narušují.

Překladu Bušky Bryndové není prakticky co vytknout. Nicméně třiadvacet let od jeho vzniku se trochu podepisuje na formulacích, jež bychom dnes pravděpodobně už nepoužili. Nejde o nic zásadního a na vlastní čtenářský prožitek nemají tyto drobné odchylky vliv. (Li)Buška Bryndová je kromě překladů (z Kingova portfolia lze jmenovat ještě Geraldovu hru / Gerald’s Game, 1992, česky prvně 1996) známá i díky svojí aktivitě na poli duchovního pohledu na život a prosazování léčebného konopí. Jedním z počinů pramenících z této formy propagace se měla stát i její kniha Konopná paní, přirovnávaná samotnou autorkou k Tolkienovu Pánu prstenů – jen ona kouzelná moc pramení právě z konopí.

Třetí vydání Rose Madder přináší čtyři sta osmnáct stránek textu rozděleného kromě Prologu a Epilogu ještě do deseti pojmenovaných kapitol. Ostatně i onen úvod a závěr mají své podtituly. Jak už tomu bývá, názvy jednotlivých částí více méně korespondují se stěžejním bodem konkrétního dějového úseku. Těšit se tedy lze na témata, jako jsou: „Zlověstné polibky“, „Jedna kapka krve“, „Laskavosti neznámých“, „Prozřetelnost“, „Rejnok“, „Cvrčci“, „Chrám býka“, „Účastníci pikniku“, „Ať žije býček“, „Splatím ti to“, „Rosie pravá“ a konečně „Liščí žena“. Každá kapitola s výjimkou Prologu je pak ještě rozčleněna na další očíslované podkapitoly. Jejich počet i rozsah se ovšem liší – najdeme úseky v délce sotva jedné stránky stejně jako takové, které se táhnou klidně i přes desítku stran. V některých případech použité členění slouží k oddělení dějových linek, v jiných asi spíš jako příležitost k vydechnutí, protože představují sekvenci, jež by dělit sama o sobě nepotřebovala (nejmarkantněji je tato situace patrná právě v kapitole „Chrám býka“).

Jak už jsme si dnes i mnohokrát před tím řekli: zvolit k četbě cokoli z díla Stephena Kinga představuje sázku na jistotu. Ještě se mi nestalo, že bych byl jakoukoli knihou či povídkou tohoto autora zklamán, spíš právě naopak. Rose Madder sice nestojí na samotném vrcholu Kingovy tvorby, ale i tak vysoce převyšuje standard většiny současné světové tvorby. Svým mistrným provedením, nápadem i formou. Ostatně už jen počet reedicí prací Stephena Kinga u nakladatelství Beta Dobrovský svědčí o tom, že King je prostě král!

Související knihy

King, Stephen

Pavel Dobrovský – BETA, 2020