Nakladatelství Epocha vydalo na sklonku roku 2019 knihu Miloslava Švandrlíka Muž s kanadským trávníkem.

Představovat Miloslava Švandrlíka mi přijde skoro zbytečné. Tato ikona české literatury si rozhodně dokázala svým rozsáhlým dílem vydobýt nehynoucí slávu. V autorově portfoliu najdeme přes stovku knih, třikrát více samostatných povídek a bezpočet textů procházejících nejen humoristickými médii. Ačkoli většinu čtenářů při vyslovení Švandrlíkova jména nejspíš napadnou slavní Černí baroni, za zmínku určitě stojí i jeho další práce. Typickým zástupcem jeho tvorby jsou třeba také příběhy žáků Kopyta a Mňouka. Miloslav Švandrlík exceloval ale i v hororu, o čemž svědčí další množství titulů. Zástupcem tohoto žánru by mohl být třeba projekt 3×100 hororů, tvořený knihami Šumavský upír, Koktavé strašidlo a Čertova bažina. Všechny tři vyšly jako ucelené sborníky až osm let po autorově smrti. Miloslav Švandrlík začal publikovat na počátku šedesátých let a do tohoto období koneckonců spadá i dnes představovaný svazek Muž s kanadským trávníkem. Největšího rozmachu ale jeho dílo dosáhlo až po roce 1990, kdy mohla konečně začít vycházet nejen původní kniha Černí baroni, ale i všechna její pokračování.

Muž s kanadským trávníkem přináší humorně pojatý příběh profesionálního podvodníka Jiřího Paláta. Jeho nejnovějším trikem se staly návštěvy vzdělávacích ústavů a inkasování finanční odměny výměnou za hodinovou recitaci básní klasiků. To samo o sobě nejspíš působí jako nevinná, možná dokonce úctyhodná aktivita. Jenže Palát nejenom že nemá k takové činnosti žádné oficiální pověření, ale pochopitelně svůj příjem neplánuje státu nikdy vykázat. Připojme ještě náhodnou shodu jména Palát s distancovaným fotbalistou klubu Dynamo, dva vesnické fotbalové kluby a jejich nesmiřitelné a generacemi živené spory, a máme tu zárodek nové příležitosti k obohacení. Další ingredience už jen dokoření vše zmíněné. Jiří Palát je notorickým sukničkářem a nevynechá žádnou příležitost poblázněné děvče finančně oškubat. Miloslav Švandrlík umí budovat napětí a stavět humorné momenty postavené na komunikaci postav tak běžné a všední, že je až s podivem, jak dokonale mu všechno do sebe zapadá. Nudu během četby necelých sto třicet stránek dlouhého příběhu čtenáři určitě nepoznají. Je mnohem pravděpodobnější, že celý poměrně útlý svazek rozdělený ještě do jednatřiceti kapitol zhltnou na posezení.

Nedílnou součástí Švandrlíkových knih (až na naprosté výjimky) se staly ilustrace Jiřího Wintera Neprakty. Není tomu jinak ani v případě Muže s kanadským trávníkem. Dlužno podotknout, že charakteristické provedení Nepraktových obrázků dodává publikaci ještě další rozměr a činí ji i pohledově velice atraktivní. Ostatně s podobně symbolickým vykreslením jako na obrázcích se setkáme u popisu osob v textu. Jsou profilované s jemností, a přitom stále zůstávají věrohodné. Ani příliš povrchní, ani přehnaně složité.

Zatímco autorově stylu nemám co vytknout, výhrady si nemohu odpustit k práci korektorů. Množství překlepů a z nich plynoucích pravopisných chyb je na tak útlou publikaci nadstandardní a lze je počítat spíše v desítkách než jednotkách. I jejich škála je pestrá: od prostého přehození pořadí znaků, přes zdvojení slov, až po záměnu písmen. Nejenom že jde o nepříjemnost, ale přijde mi to i celkem neuctivé k památce autora. Nicméně kniha jako celek vypráví svůj příběh tak skvěle, že nakonec si člověk naštěstí na překlepy ani nevzpomene.

Sázka na Miloslava Švandrlíka představuje cestu jistoty. Ať už se pustíte do jeho humoristických děl, nebo hororových povídek, vždy se pobavíte. Zároveň se potěšíte dokonalými obrázky předního českého ilustrátora, jehož přínos způsobuje, že si takovou knihu velmi rádi vystavíte na velice dobře viditelné místo domácí knihovničky.

Související knihy

Švandrlík, Miloslav

Epocha, 2019