To ale neznamená, že by na černý kontinent zapomněla. Právě naopak! Hana Hindráková (*1982) totiž napsala román, který obě její lásky (tanec a Afriku) propojil.

Hlavní hrdinkou příběhu s názvem Svítání nad savanou je Nora Kubíková, která pracuje jako televizní reportérka. Několik let působila jako zahraniční zpravodajka v Keni, a když bylo toto místo zrušeno, vrátila se zpět do Prahy. Jakmile se však v Africe děje něco mimořádného, okamžitě zase odlétá, aby mohla být na místě nezvyklého dění a živě podávat informace zvědavým Středoevropanům. Úvod příběhu ji zastihuje právě při návratu z Guineje, odkud reportovala o epidemii smrtící eboly. Končí v nemocnici, ale podezření na krvácivou horečku se nepotvrzuje: jde „jen“ o horečku dengue. Nicméně bulvár si na známé tváři i tak smlsne.

Nora vede pestrý život a svůj volný čas by ráda věnovala tanci. Jenže po prvním nepříliš zdařilém pokusu najít si tanečního partnera tápe. Volný tanečník věkově i postavou k ní blízký je ve světě tanečního sportu nedostatkovým zbožím. Navíc po reportáži o stalkingu má pocit, že ji někdo sleduje…

„A ty,“ podíval se na Pavla, „řítíš se jak splašená svině, pak zapomeneš kroky a zcela dezorientovaně taháš po parketě vlastního nebožtíka a zblblou partnerku. Chci vidět taky pořádnej slow krok, nejen samý hopsání. Tak znova.“ (str. 68)

Děj napínavého příběhu se přelévá ze zpravodajského světa na taneční parket, z Prahy do Afriky, a čtenář má tak jedinečnou příležitost nahlédnout pod pokličku věcí, z nichž zná jen výsledek: živý vstup reportéra z místa tragédie či odtančenou choreografii jako taneční ukázku na plese, případně na taneční soutěži. Kdo ví, kolik je za tím dřiny, co stojí v pozadí a kolik musí takový člověk obětovat ze svého soukromého života? Možná už po přečtení knihy nebudete závidět těm, které vidíte na obrazovce, a nebudete snít o životě známé osobnosti. Navíc se seznámíte s posláním a oborem činnosti mezinárodní organizace Veterináři bez hranic.

Ale samozřejmě Haně Hindrákové nejde jen o to, aby své čtenáře poučila, především chce (jako vždy) přinést silný ženský příběh nabitý nejen akcí, ale také emocemi. A to se jí daří. Můžete s Norou toužit, můžete s ní plakat, můžete se smát. Nora je totiž silná i slabá zároveň a v jejím příběhu rezonuje tajné přání většiny žen – být úspěšnou, milovanou ženou a mít svého „prince na bílém koni“, který vždy přispěchá a zachrání ji…

Co na Haně Hindrákové obdivuji, je její úsporná forma psaní. Zápletku, kterou by jiný autor roztáhl minimálně na 500 stran nebo by sepsal dva romány na dvě odlišná témata, ona dokáže vtěsnat do 160 stránek, a přitom nemáte pocit, že by něco chybělo. Najdete velké množství dialogů, popisů krajiny, nálady, emocí, takže netápete, kde, kdo, co, jak a proč. Její romány jsou stručné, přehledné, ale současně působivé, podmanivé a hluboké. Jejich myšlenky ve vás rezonují i po dočtení a vedou k chuti něco udělat.

Pokud nejste lhostejní k problémům Afriky, můžete navíc podpořit její obyvatele nákupem „Dárku s myšlenkou“, o kterém si můžete více přečíst v našem rozhovoru.

Za mne je Svítání nad savanou velmi vydařeným příběhem s potenciálem zaujmout především ženy všech věkových kategorií. Řadí se k dalším povedeným knihám na africké motivy Hany Hindrákové vydaných také v nakladatelství Alpress, jako jsou Děti nikoho, Karibu Keňa, Dobrovolnice, Očarovaná, Smrtící byznys a Nezlomný.

Související knihy

Svítaní nad savanou
Než se rozední, zbývá jim poslední tanec

Hindráková, Hana

Alpress, 2020