Někteří lidé volí samotu dobrovolně. Poustevničí, přemýšlí, meditují. Budeme se dále zabývat těmi, kteří partnerství vyhledávají. Čas od času jim přijde na mysl, zda momentální partner je ten pravý. Sní o větší pozornosti, přitažlivosti, pochopení a také víc harmonie by samozřejmě neuškodilo. (Při pochybách o kvalitě partnerství účastníci často srovnávají s jinými. Přitom se nevyhnou nesprávným závěrům, že jiné partnerství bude bez problémů. Zapomínají, že jsou sami částí partnerství a toto ovlivňují také.)
Na rozdíl od jiných živých tvorů se může partnerství člověka pohybovat ve dvou světech: fiktivním a reálném. V tom prvním hrají touhy velkou roli. Zaručují, že s jejich představami není partnerství monotónní, nudné a prázdné, nýbrž takové, jaké jim přesně vyhovuje.
V lidských vztazích/partnerstvích známe přátelské, neutrální a nepřátelské stadium. Mohou se i prolínat. Při přátelském stadiu převládají pozitivní pocity vůči partnerovi. U neutrálního se činy nehodnotí, u nepřátelského převažují pocity negativní. Partnerovi se nepřisuzuje žádná schopnost k něčemu dobrému. Stadia prožívají dobré i špatné časy. U negativních aspektů vládne tendence brát je vážněji než pozitivní. K odstranění této chyby je nutno stavět proti dvěma negativním pocitům nejméně tři pozitivní. Hlavně při diskuzi vedené s partnerem k optimalizaci společného vztahu.

Štěpán Húsek

Autor vyrůstal na Slovácku a vystudoval vysokou školu chemickou v Praze. Za prací odešel do Vídně a potom do Švýcarska, nesměl se ovšem do sametové revoluce vrátit do vlasti.

Své zážitky a zkušenosti z nepřející doby popsal v knize Svědectví o mé době (2012).