Knihu Pláž v noci od autorky Eleny Ferrante
vydalo nakladatelství Prostor.

Mati je pětiletá holčička, která strašně moc mluví, zvlášť se mnou. Já jsem její panenka. Právě dorazil její táta, přijíždí k moři každý víkend. Přivezl jí jako dárek černobílého kocoura. Takže ještě před pěti minutami si Mati hrála se mnou, a teď si hraje s kocourem, kterému dala jméno Minù.
Ležím v písku, na slunci a nevím, co si počít. Matiin bratr začal hloubit jámu. Nelíbím se mu. Pro něj jsem vzduch a všechen písek, co vyhrabe, hází na mě.
Je děsné horko.
Vzpomínám, jak si se mnou Mati naposledy hrála. Skákaly jsme spolu, běhaly, vystrašila mě, přinutila mě mluvit a křičet, rozesmála mě a taky mě rozplakala. Když si hrajeme, strašně moc brebentím a všechno kolem mi hned odpovídá. Zato tady, sama, napůl zaházená pískem, se nudím.
Jde kolem Brouk a je tak zabraný snahou prorazit si cestu, že mi neřekne ani ahoj. Matiina máma se vzdálila z pláže před hodinou, šla domů. I její táta už je na odchodu, ověšený taškami.
„Mati, jdeme, pospěš si!“
Mati odchází od slunečníku s bratrem a s kocourem.
A co já?
Já už je nevidím.
Zakřičím:
„Mati!“
Ale Mati mě neslyší.
Povídá si s kocourem Minù a slyší jenom jeho, jak jí odpovídá.
Slunce zapadlo, světlo je růžové.
Přichází nějaký Plavčík, ty jeho oči se mi nelíbí.
Stahuje slunečníky, skládá lehátka. Vidím jeho kníry, pohybují se mu nad rtem jako ještěrčí ocásky.
Vtom ho poznávám.
Tohle je Plavčík Kruťas ze Soumraku, Matio něm vždycky mluví pěkně vystrašeně. Přichází na pláž, když se setmí, a krade holčičkám hračky.
Plavčík Kruťas je vysokánský.
Jde zavolat svého kamaráda, Velkého Hráběte, ještě vyššího než on, a společně začnou česat písek.
Plavčík Kruťas ze Soumraku zpívá takovouhle písničku:

Hovno spolkni
Chcanků si lokni
Pij je bez džusu
Tak otevři pusu
Slova zničím
Pasti líčím
Slyšíš to ticho
Když všechno zmlklo.

Velký Hrábě má hrozivé železné zuby, lesklé od častého používání. Divoce se zahryzává do písku a postupuje vpřed.
Mám strach, ublíží mi, rozbije mě.
A vida, už je tady.
Ocitnu se v jeho zubech spolu s oblázky lávového kamene, mušlemi a peckami z třešní a broskví.
Cítím, že jsem trochu potlučená, ale držím celá pohromadě.
Plavčík Kruťas dál zpívá hlasem, ze kterého se bolestí svírá srdce:

Frňák urvi si
Na mísu sedni si
Vypuď všechno z těla
Zůstaneš osamělá.
Všechno, co shrabal, skončí na hromadě suchých
větviček, písku, papírových kapesníků, igelitek
a plastových láhví.

Mě to odmrští do blízkosti Umělohmotného koníčka, Kovové zátky, Propisovací tužky, Brouka, který se před chvílí hrabal kolem a teď leží na zádech a mrská nohama.

——————–

O autorce

O skutečnou totožnost Eleny Ferrante se lite­rární obec zajímá už od počátku devadesátých let, kdy vyšla románová prvotina L’amore molesto (1992, Tíživá láska) osob(y) publikující(ch) pod tímto jménem. Mezinárodní úspěch tetralogie Geniální přítelkyně, tvořené romány L’amica geniale (2011, Geniální přítelkyně), Storia del nuovo cognome (2012, Příběh nového jména), Storia di chi fugge e di chi resta (2013, Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou), Storia della bambina perduta (2014, Příběh ztracené holčičky), dal podnět k intenzivnějšímu pátrání po její identitě.
Ať už je Elena Ferrante kdokoli, v současnosti je kritikou řazena mezi největší žijící italské autory a týdeník Time ji v roce 2016 zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. S jejím vypravěčským mistrovstvím, které není založeno na narativních experimentech, ale na strhující síle výpovědi o těch nejzákladnějších lidských citových poutech, se už mohli čeští čtenáři setkat v románě Dny opuštění (2011) a dále Temná dcera.

Zdroj informací: nakladatelství Prostor

Nakladatelství PROSTOR vzniklo v prosinci roku 1989 jako přímý pokračovatel samizdatové edice Prostor a stejnojmenné revue, která vycházela od roku 1982 v nepravidelných periodách. Vedle beletrie se orientuje na historii a kulturní dějiny s přesahem do ostatních společenskovědních oborů.
V hlavní ediční řadě vycházejí díla, jejichž autory nakladatelství považuje za kmenové a zároveň čtenářsky nejúspěšnější – jde například o prózy německého spisovatele Bernharda Schlinka či romány italské autorky Eleny Ferrante. Vedle zahraničních prozaiků jsou zastoupeni i domácí autoři, například Edgar Dutka, Lubomír Kubík, Martina Formanová či Aleš Palán.

Související knihy

Ferrante, Elena

Prostor, 2019