Závěrem září 2019 představilo nakladatelství LEDA knihu Bev Thomasové Dost dobrá matka (A Good Enough Mother, 2019). Překlad je dílem Věry Kláskové.

Bev Thomasová si téma své prvotiny vybrala tak říkajíc z domácích zdrojů. Jsouc sama profesí psychoterapeutka, zvolila prostředí, s nímž je bezprostředně spjata, což se ukázalo být krokem správným směrem. Koneckonců, volba témat, jež jsou nám blízká, v nichž jsme opravdovými profesionály, tvoří polovinu úspěchu. A titul odborníka si autorka smí přidělit beze stopy ostychu. Jak se jí podařilo naplnit onu druhou půlku potřebnou pro hvězdný start, o tom si budeme povídat dále.

Má osobní zkušenost s anotacemi u titulů, jež dostávám do rukou ať už kvůli recenzi, či „jen“ z nepracovního zájmu, je spíše vlažná. Tím chci říci, že mnohem častěji působí text v nich obsažený spíše jako zavádějící než faktický, natož výstižný. Příjemným překvapením se pak jeví stav, kdy se situace obrátí a obsah anotace opravdu odpovídá tomu, co čtenáři mohou v popisované knize skutečně najít. V případě Dost dobré matky jde jednoznačně o druhý případ. Třikrát sláva. Přestože je tedy anotace prvotiny britské autorky Bev Thomasové velice výstižná, přemohl jsem nutkání ocitovat ji slova od slova a pokusím se ji nahradit vlastní formulací. A na vás, drazí čtenáři, bude pak posoudit úspěšnost mé volby. Ideálně tak, že si knihu sami přečtete.

Obvyklý nástin obsahu knihy pracuje s formulací typu: titul se týká toho a toho. Obávám se, že v případě Dost dobré matky si ale s tak jednoduchou frází nevystačíme. Ano, kniha vypráví o práci zkušené psychoterapeutky. A ano, kniha se zaměřuje na rodičovství. A do třetice ano, kniha se zabývá střetem zájmů. Nicméně to není zdaleka vše. Je také o osobní odpovědnosti a o traumatech nejenom pacientů, ale i jejich protějšků. Autorka hovoří i o získávání profesních zkušeností, ať už prostřednictvím vzpomínek své hlavní hrdinky, terapeutky Ruth s praxí v řádu desítek let, nebo skrze nováčky a chyby, které je na cestě nejčastěji provázejí. Čtenáři mají příležitost podívat se na svět i očima rodinných příslušníků hlavní hrdinky. A věřte, že ne vždy jde o pohled lichotivý. Takový záběr je určitě zajímavý. Navíc si lze jen těžko představit, že by se autorka sama dokázala od své hlavní postavy dokonale izolovat. Z tohoto úhlu se přiznání nedokonalosti jeví jako odvážný počin, věřte mi.

Dějová linie publikace stojí na postupném odkrývání životního příběhu titulní postavy. Ruth si vede velmi dobře, ve svém oboru je uznávanou odbornicí, koneckonců již roky řídí celé oddělení psychoterapeutické kliniky s vlastním a jedinečným léčebným programem. Sama ovšem není superženou z filmu, také si životem nese vlastní traumata a důsledky chybných rozhodnutí. Hlavním hnacím motorem životního období, v němž nám ji autorka představuje, se stalo hledání pravdy o zmizení Ruthina syna. Že i tak zkušený odborník, jakého románová matka bezpochyby ztělesňuje, se tváří v tvář vlastnímu problému dokáže ztratit ve světě zbořených představ a zkreslených závěrů, je už jen zlidšťujícím výsledkem dlouhodobého strádání. A protože skutečnost jen málokdy odpouští jakékoli zakolísání, kariéra s nahlodanými základy se logicky musí jednoho dne zhroutit. S jakými důsledky, to se dozvíte v Dost dobré matce.

Kniha pluje po několika dějových liniích jak časových, tak místních. V přítomném čase vypráví nosnou část současných událostí, v minulém pak nabízí retrospektivní pohledy, jimiž nám autorka krok za krokem odkrývá detaily z historie hlavní hrdinky. Věci, které mohou být zpočátku nejasné, dostávají postupně pevnější obrysy, až najednou vidíme celkový obraz ve vší jeho komplexní složitosti. Přestože je příběh koncipován s důrazem na různé postupy zvládání novějších i starších traumat, nejedná se o jediné téma této tři sta šedesát stránek dlouhé publikace. Čtenáři se dočkají i obrovské dávky napětí a vpravdě akčního přístupu. Na druhé straně spektra si pak ti citlivější mohou zaslzet.

Z hlediska překladu není Věře Kláskové co vytknout. S textem protkaným mnoha odbornými lékařskými výrazy si poradila velice zkušeně, což ale při pohledu na jí zpracované tituly není žádným překvapením. Za mne si zaslouží pověstnou jedničku s hvězdičkou. Trochu smutným se pak zdá fakt, že v jednom úseku knihy už tak profesionální práci neodvedli ti, kdo mají na starost závěrečné kontroly. Nelekněte se proto, až kdesi ve dvou třetinách textu narazíte na shluk překlepů a neodchycených typografických chyb. Zajímavé je, že se závady shlukly jen do jednoho místa o rozsahu pár stran. Možná se za touto skutečností skrývá také nějaké osobní trauma, kdo ví. V každém případě nejde samozřejmě o světoborný problém a celkový dojem z četby zůstává i tak vysoce pozitivní.

Dost dobrá matka určitě není knihou pro každého. Patříte-li mezi čtenáře přemýšlivé, dychtící po poučení, studující mezilidské vtahy a bezbřehou škálu osobnostních vzorů, pak jste na správném místě. Jste-li ke všemu ještě rodiči, pak berte prvotinu Bev Thomasové jako povinnou literaturu. Možná se z ní dokážete poučit. A možná také ne. Zkuste a uvidíte.

Související knihy

Thomasová, Bev

Leda, 2019