Duchové dějiny jako inspirace pro českou historiografii

duchove_dejiny
Ačkoli duchové dějiny patří spíše mezi okrajové historiografické směry, mohou být pro české i světové dějepisectví v mnohém inspirativní. Potenciál tohoto směru prezentuje ve své práci Mikuláš Čtvrtník.

Autorem knihy Duchové dějiny v kontextu české a evropské historiografie 19. a 20. století, kterou vydalo roku 2019 v edici Historické myšlení nakladatelství Argo, je historik Mikuláš Čtvrtník. Publikace vychází z jeho disertační práce, kterou úspěšně obhájil na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Zatímco dějiny každodennosti nebo hospodářské dějiny jsou pojmy známé i „nehistorikům“, duchové dějiny jsou dějepiseckým směrem spíše okrajovým. Do českého prostředí tento původem německý koncept přenesl historik Zdeněk Kalista. Kalista inovoval německé Geistesgeschichte, vůči kterým duchové dějiny později vymezoval, přičemž zdůrazňoval, že úkolem duchových dějin není pouze shrnovat výstupy z jiných historických disciplín, ale že jde o samostatnou vědu s vlastním předmětem a vlastními postupy zkoumání.

Co je vlastně předmětem duchových dějin? Jde o lidský duch, konkrétněji tvořivý potenciál společnosti, umožňující vytvářet duchové hodnoty (pojmy, morální imperativy), chápat je a sdílet s dalšími činiteli. Duchové dějiny se zabývají především proměnami lidského ducha a jeho projevů (sem jsou řazeny primárně představy, pojmy a myšlenky). V souvislosti s tím se stal i přístup duchových dějin k historickým pramenům specifický – historik zkoumá, jak se v konkrétním pramenu odráží duch doby, charakter epochy apod., přičemž musí mít na paměti, že například pramen z 16. století svědčí pouze o duchovních fenoménech 16. století. Jinak řečeno – historik nemůže opustit půdu doby, ze které historický pramen pochází.

Kniha je rozdělena do šesti hlavních částí. Kapitola první se zabývá duchovými dějinami jakožto historiografickým směrem, přičemž analyzuje hlavně přínos Zdeňka Kalisty pro tento koncept. Navazující část rozebírá příbuzné zahraniční historiografické směry první poloviny 20. století, kam patří zejména Geistesgeschichte, intellectual history, kulturní dějiny a dějiny mentalit. V rámci třetí kapitoly autor zařazuje duchové dějiny do předcházejícího vývoje historického myšlení (zde zmiňuje například Jacoba Burckhardta), načež se v dalším úseku knihy soustředí na osobnost Zdeňka Kalisty v kontextu českého poempiricko-kritického dějepisu. Čtvrtník knihu uzavírá kapitolami s kritikou duchových dějin a o postavení duchových dějin v současné (a budoucí) historiografii.

Čtvrtník představuje duchové dějiny v kontextu vývoje českého a evropského historického myšlení v 19. a 20. století. Ukazuje, že duchové dějiny mohou být inspirativní i pro moderní dějepisectví. Předností knihy je to, že i když autor vysvětluje relativně složité koncepty, činí tak srozumitelně. Titul Duchové dějiny v kontextu české a evropské historiografie 19. a 20. století doporučuji především studentům historie, kteří si jeho prostřednictvím rozšíří znalosti z oboru historiografie.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeDuchové dějiny
v kontextu české a evropské historiografie 19. a 20. století

Čtvrtník, Mikuláš

Argo

Napsat komentář