Je tomu již sedm let, kdy u nás vyšel Tanec s vlky, pokračování slavné románové ságy Píseň ledu a ohně. Aby měli čtenáři čekání na závěrečné dva díly příjemnější, nadělil jim George R. R. Martin Oheň a krev, úvodní část plánované dvoudílné série Historie targaryenských králů v Západozemí. Jejího vydání se ujalo nakladatelství Argo a překladu Petr Kotrle, Michala Marková a Richard Podaný.

Jak už název série napovídá, Oheň a krev nabízí vhled do historie targaryenských králů od dob, kdy Targaryeni vkročili do Západozemí (asi tři sta let předtím, než na trůn usedl Robert Baratheon, jehož důvěrně známe z Písně ledu a ohně). Titul následně mapuje zhruba sto padesát dalších let a končí dobou vlády Aegona III.

Na začátek je vhodné říci, že kniha není koncipována jako román v pravém slova smyslu. Autorův skvělý vypravěčský talent, na nějž jsme zvyklí, zde mírně upozaďuje právě forma vyprávění. Úvodní slova zní následovně: „Sepsal arcimistr Gyldayn z Citadely ve Starém Městě (zde převyprávěl George R. R. Martin)“. Jde tedy o pomyslnou kroniku. Na 664 stranách poté najdeme výčet stovek událostí a jmen, jež by vydaly na desítky samostatných příběhů.

Bohužel není v mých silách nastínit byť jen desetinu příhod, o nichž se v knize hovoří. Předpokládám však, že cílovou skupinou čtenářů budou právě ti lidé, kteří mají rádi svět Písně ledu a ohně a chtěli by se o něm dozvědět více. Zmíním proto z mého pohledu alespoň část toho nejzajímavějšího.

První stránky knihy nás seznamují s Aegonem I. Dobyvatelem a jeho dvěma manželkami-sestrami, Visenyí a Rhaenys. Postupně sledujeme, jak sedm království splývá v jediné a ani nejobávanější Harrenov nedokáže odolat žáru dračího ohně. Jedinou zemí, která po mnoho dalších let vzdoruje, je Dorne. Jsme svědky toho, jak z mečů padlých i těch, kteří se při pohledu na děsivé draky vzdali, vzniká legendární Železný trůn.

Za zmínku stojí i pozdější vysvětlení, odkud pochází dračí vejce, která Daenerys dostala jako svatební dar. Krátce nahlédneme do trosek Valyrie, abychom se dozvěděli, proč se tam rozhodně znovu nevracet. Budeme svědky Tance draků, jejich umírání i následné vlády regentů. Poznáme panovníky silné, slabé, šílené i pošetilé. Po Aegonovi Dobyvateli nastupuje na trůn jeho slabý syn Aenys I. Následuje Aenysův bratr Maegor I. Krutý… a takto bych mohla pokračovat dál. Boje o moc, domluvené sňatky, válečná tažení, umírání a vítězství – před očima nám vyvstává nekonečný koloběh událostí a šarvátek, ne nepodobný složitým šachovým partiím.

Nutno podotknout, že rod Targaryenů v knize přirozeně dominuje. Stručně se ale seznámíme i s osudy ostatních neznámých i důvěrně známých rodů a jejich cestami k postavením, která známe z hlavní série.

U postav ve významnějších rolích docela často dochází k opakování jmen – rodiče své potomky pojmenovávají po slavných předcích, což je občas docela matoucí, a nebýt rodokmenu v zadní části knihy, asi bych se v té záplavě dost ztrácela. Dvojnásobně to potom platí u okrajových linií dalších rodů, kde najdeme nespočet jmen typických pro to či ono území.

Díky tak velikému množství informací, míst, událostí a postav, jakož i formě vyprávění s minimem přímé řeči, je četba poněkud ztížená. Mně osobně nějakou dobu trvalo, než jsem se dokázala doopravdy začíst. Ačkoliv z anotace jasně vyznívá, že jde o dějiny rodu, přece jen jsem příliš nečekala, že mi kniha bude evokovat skutečnou učebnici historie – jen s drobným upgradem v podobě draků. Občasnou monotónnost však dokázalo kromě vědomí oblíbeného světa rozbít i doplnění zajímavými ilustracemi od pana Douga Wheatleyho.

Vedle ilustrací nesmím opomenout ani celkovou vnější podobu knihy. Stejně jako u nových vázaných vydání knih ze série Písně ledu a ohně v revidovaném překladu (recenze na jednotlivé části si můžete připomenout na našich stránkách: Hra o trůny, Střet králů, Bouře mečů, Hostina pro vrány, Tanec s draky), i zde nakladatel použil podobné vizuální zpracování, takže se na poličce v knihovně krásně doplňují. Tituly drobně odlišuje pouze barva písma na přebalu a jeho méně lesklejší provedení.

Autorova mysl a nápady mě nepřestávají udivovat. Dokázat všechno propojit v nějaký smysl dávající celek chce opravdu nadlidské schopnosti. Znovu se ale ukazuje, že pro G. R. R. Martina nepředstavuje jakákoliv výzva žádný problém. I když se kniha od hlavní série stylově zásadně liší, nabízí nepřeberné množství zajímavostí, o nichž ani nejzarytější fanoušci doposud nemohli vědět – a jako bonus je jistě zabaví na mnoho dlouhých večerů. Čtenáře, kteří Martinův svět ledu a ohně prozatím úplně neznají, nejdříve odkážu na původní sérii. Věřím, že zážitek z četby potom bude o poznání silnější.

Související knihy

Oheň a krev
Historie targaryenských králů v Západozemí I.

Martin, George R.R.

Argo, 2019