Balzac se narodil 20. května 1799 v Tours. Přestože již na gymnáziu patřil mezi podprůměrné studenty, otec jej nutil ke kariéře právníka. Mladý Balzac poslechl a odjel studovat do Paříže, po čase se však rozhodl dát přednost svému snu a plně se věnovat literární dráze. Přesvědčil rodiče, aby ho po dobu dvou let finančně podporovali, a předpokládal, že za tu dobu již dokáže prorazit na pařížské literární scéně. To se mu nepodařilo, přesto však odmítl praktické zaměstnání a dál se pokoušel o kariéru spisovatele.

Z finančních důvodů zpočátku psal, zpravidla pod pseudonymy, díla nízké umělecké hodnoty, tzv. černé romány. Okolo svých třiceti let však začal tvořit kvalitnější díla, z nichž prvním byli Šuani (1829, Les Chouans). Následovaly novely Gobseck a Sarrasine (obě 1930) a román s fantastickými prvky Šagrénová kůže (1831, La Peau de chagrin). V této době také dozrál Balzakův záměr vytvořit prozaický cyklus, který by zachycoval a kriticky posuzoval francouzskou společnost se všemi jejími nešvary. Rozsáhlé dílo, které mělo podle jeho představ tvořit sto třicet sedm próz, Balzac nazval Lidská komedie (La Comédie humaine) a dále rozdělil do Studií mravů, Studií filozofických a Studií analytických. Jednotlivá díla, z nichž nejvýznačnější je ústřední trilogie Otec Goriot (1835, Le père Goriot), Ztracené iluze (1837, 1839, 1843, Illusions perdues) a Lesk a bída kurtizán (1838–1847, Splendeurs et misères des courtisanes), jsou provázána prostředím, kde se jejich příběhy odehrávají, a postavami, které v nich vystupují. Prózy na sebe vzájemně odkazují, vysvětlují se, zobrazují jednu situaci z více pohledů. Jsou též charakteristické dlouhými, detailními popisy a častými odkazy na historické události. Balzac tak v Lidské komedii vytvořil plastický a systematický obraz Francie své doby, jehož realističnost byla v tehdejší literatuře něčím zcela nevídaným. Je proto považován za otce kritického realismu.

Jak byl Balzac nadaným spisovatelem, tak byl také zoufale selhávajícím podnikatelem. Několikrát se pokoušel investovat do obchodu s papírem a do tiskáren, pokaždé však zkrachoval. Jeho finanční situaci ještě zhoršovala touha proniknout do vyšší společnosti a s tím spojená péče o vzhled, ale také jeho záliba v nákladných a výstředních doplňcích. Balzaka tak nezřídka pronásledovali věřitelé, kteří požadovali rychlé splacení jeho dluhů. Jediným zbývajícím způsobem, jak peníze vydělat, bylo pro Balzaka psaní. Často proto trávil celé noci nad rukopisy, posilňoval se silnou kávou, tvořil a opravoval. Důsledkem obrovského pracovního nasazení bylo na jedné straně neobyčejně rozsáhlé dílo, na straně druhé však také vleklé zdravotní obtíže. Ty byly příčinou Balzakovy smrti 18. srpna 1850, kvůli níž Lidská komedie zůstala nedokončena.

Zdroje:

ZWEIG, Stefan: Balzac. Praha: Odeon, 1976.

http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/honore-de-balzac.html

Foto:

http://en.wikipedia.org/wiki/Honoré_de_Balzac