Před více než dvěma sty lety nad jedno krásné, vzkvétající město náhle dopadl stín obrovské kovové sochy anděla, která se vznášela ve vzduchu. V jeho útrobách se skrývala citadela, sídlo bohů nazývajících se Mesarthim po nejvzácnějším kovu, který kdy vesmír spatřil, mesarthiu.

Bohové svým domovem zastínili městu slunce tak, že jeho obyvatelé pomalu zapomněli, jak vypadá jasný den. Vůdce bohů, nelítostný Skathis navíc z města kradl den po dni mladé ženy a někdy i muže, aby v citadele sloužili a plodili polobožské děti.

Tuto hrůzovládu ukončil až mladík Eril-Fane, kterému se po třech letech v zajetí podařilo z vlivu svých trýznitelů konečně vymanit a všechny bohy včetně jejich polobožských potomků zavraždit. Tedy až na pětici dětí. Ty před jistou smrtí zachránila z nich nejstarší, šestiletá Minya, která je odvedla do bezpečné skrýše.

Ještě předtím, než se místní lidé mohli začít radovat z nově nabyté svobody, je však stihla Lethina odplata. Těsně před svou smrtí vymazala bohyně zapomnění z mysli všech lidí jméno jejich města, které po čase jeho obyvatelé nahradili názvem novým, Pláčem.

Od velkého vítězství nad bohy uplynulo již víc než 15 let. Obyvatelé Pláče by se rádi definitivně zbavili vznášející se sochy anděla, jenž je stálou připomínkou bolestných událostí, a tak si do města pozvou nejlepší vědce a odborníky z celého světa. Součástí výpravy je i osiřelý mladík Lazlo, který sice v žádné vědní disciplíně nevyniká, zato o Pláči ví díky svému mnohaletému působení v knihovně víc než kterýkoli jiný cizinec.

Brzy se však ukáže, že Lazlo není úplně obyčejný člověk, ale potomek Skathise, a citadela není tak prázdná, jak si Eril-Fane myslel. Dosud poklidný život v Pláči naruší nejen Lazlův původ, ale i náhlá tragická smrt jedné z polobohyň ukrývající se v citadele, bohyně nočních můr Sarai, do níž je Lazlo zamilován.

Místo definitivního konce však Saraiin duch skončí v moci polobohyně Minye. Ta se nové situace neštítí využít a ducha dívky, s níž vyrostla, použít pro vykonání své dlouho plánované pomsty. Obyvatelé Pláče by za zavraždění tzv. „potěru bohů“, tedy kříženců lidí a božských Mesarthim měli konečně zaplatit.

Lazlovo nově objevené polobožství včetně schopnosti hýbat a tvarovat mesarthium se Minye víc než hodí. Pokud jí Lazlo nepomůže Pláč zničit, Minya ducha Sarai propustí a nechá nenávratně rozplynout v nicotě. Nikdo z přítomným však nemá ani tušení, že do jejich světa míří mnohem mocnější a nebezpečnější nepřítel, který jen čeká na příležitost, aby mohl vykonat svou vlastní krvavou pomstu.

Román Múza nočních můr přímo navazuje na Snílka Neznámého, první díl nové fantasy série americké spisovatelky Laini Taylorové. Tento celosvětový bestseller českým čtenářům představilo nakladatelství CooBoo, které je součástí společnosti Albatros Media.

V porovnání s první knihou autorka do pokračování přimíchala mnoho nových postav a děj knihy roztříštila hned do několika paralelních vyprávění. Kromě osudu ústřední dvojice Lazla se Sarai tak můžeme sledovat příběh sester Kory a Novy, manželů Eril-Fana a Azareen nebo čtveřice Lazlových přátel – Ruzy, Thyona, Tzary a Calixte.

Aby toho nebylo málo, Taylorová svůj román protkala příběhy dalších vedlejších postav a seznámila nás tak blíže s původními Mesarthim i s některými z jejich domněle ztracených potomků. Přesto, překvapivě, tento román nepůsobí příliš chaoticky a není až tak náročné se mezi jednotlivými dějovými linkami zorientovat. Tedy alespoň pro někoho, kdo v nedávné době četl první díl série.

Ačkoliv mě na Snílku Neznámém kromě napínavé zápletky nadchla také autorčina bohatá slovní zásoba a květnaté vyjadřování, v Múze nočních můr mě rozsáhlé, košaté popisy stále se opakujících pocitů hrdinů vyloženě vyčerpávaly.

Z mých dříve velmi oblíbených společných scén Lazla se Sarai udělala Taylorová bezduchou a místy i dost trapnou frašku plnou rádoby sexuálního napětí. Těžko říct, zda autorka neměla jen dost nápadů na témata konverzace mezi dvěma zamilovanými, nebo jestli se jedná o důsledek nějaké autorčiny frustrace z vlastního milostného života.

Zoufalá mi rovněž přišla také spisovatelčina snaha za každou cenu do příběhu zakombinovat další homosexuální pár, byť jen v náznacích. S ohledem na charakter knihy mi tento pokus o svezení se na trendy LBGT vlně přišel dost ubohý. Čekala jsem, kdy do děje pro větší diverzitu charakterů zasáhne ještě nějaký transsexuál.

I přes tyto mouchy patří román Múza nočních můr bezpochyby mezi zdařilejší young adult fantasy a doufám, že nás Taylorová brzy potěší dalším pokračováním. Tentokrát bych se však přimlouvala za trochu ucelenější příběh s menším množstvím hrdinů a trochu záživnějšími dialogy.

Související knihy

Taylorová, Laini

CooBoo, 2019