I já sama jsem tuto snahu viděla, když mi poprvé ukázala ředitelka Muzea romské kultury v Brně, Jana Horváthová, rukopis profesora Ctibora Nečase, který svou „galerii romských osobností“ rozpracoval  na konci své akademické kariéry. Kniha představující životopisné informace o romských osobnostech v krátkých medailoncích, odsobněných a v jakémsi seznamu.
K čemu dělat knihu, která velmi rychle informačně zastará v době internetu a technologií, které umožňují mnohem víc? A proč se vlastně pokoušet zase něco dokazovat, ptala jsem se sama sebe. Patřím k mladší veřejně aktivní romské generaci. Kdybychom měli nějaký manifest, pak jeho základním kamenem bude neochota ukazovat, že jsme lepší než jiní Romové nebo právě snaha dokazovat cokoliv lidem zvenku. Jsme, kdo jsme. A za to, čím jsme, vděčíme nejen sobě a svým rodinám, ale také těm, co tu dávno vychozenou cestu, po které jdeme, prošlapávali coby neexistující stezku v divočině.
Paťiv, romsky úcta, je jakýsi nepsaný romský manifest. Pravidla, která jsou svatá a jež by měl člověk nosit v srdci a řídit se jimi, aby žil dobrý život. Jeho jádrem je úcta ke starším, úcta ke všem lidem, jednoduše humanita.
Úcta k příběhům starších a respekt k příběhům jiných spolu s radostí z jejich objevování pro mě stály u rozhodnutí se do tvorby „galerie“, později projektu Amendar, zapojit. Kývla jsem na tvobu knihy i webové galerie s vědomím, že jsem se vzhledem k času i objemu práce upsala ďáblu. Ale bylo to silné, stejně jako odkaz profesora Ctibora Nečase, historika, který stojí za akademickým uchopením romských dějin a byl celosvětově uznávanou kapacitou. A také úcta k jedné z osobností knihy – ředitelce Muzea romské kultury, Janě Horváthové. Ztělesňuje to, co mnoho jiných osobností z projektu Amendar. Zasvěcení života myšlence, něčemu většímu a stejně důležitému, jako je osobní život.
Tím vším se pro mě coby editorku projekt Amendar: Pohled do světa romských osobností stal. Rukopis profesora Nečase jsme upravili, široce rozšířili a bylo to velké dobrodružství. Hledat a dávat dohromady opravdu „seznam osobností“, redakčně interní, ale přesto odpudivý. Nepřekvapilo mě, že kolegyně, která ve stejnou dobu pracovala na tématu romského holocaustu právě kvůli podobnosti se seznamy, jaké vzniklaly za první republiky a které zneužili nacisté, nechtěla v tvrobě galerie pokračovat.
Nakonec jsme byli donuceni „přízemními“ finančními limity vybrat z více než 500 romských osobností působících v Česku v průběhu 20. století polovinu. Museli jsme si klást otázku: „Kdo je to romská osobnost?“ Jsou to lidé pouze hlásící se k romské národnosti? Jen ti vzdělaní? Jen ti veřejně aktivní? Nebo ti úspěšní?
Osobností se pro nás stali všichni, kteří našli své místo ve společnosti, kteří dokázali a dokazují žít svůj život naplno, zasvětit ho něčemu, kteří čelili dějinám, předsudkům nebo svým rodinám. Jsou to aktivisté, umělci, akademici, profesionálové z různých oborů, politici, ale i legionáři, pozůstalí holocaustu nebo sportovci.
Většina z nich uváděla pro knihu i webovou galerii osobní motta. Drtivá většina z nich se obrací k Romům samotným, nikoli k lidem zvenčí, ke kterým odkazuje název Amendar – v překladu z romštiny „od nás“. Vyzařují pozitivitu, moudrost, víru v budoucnost a hlavně podporu.
V tomto směru se pro mě stal projekt Amendar ještě něčím víc než odkazem a projevem úcty. Stal se živým nástrojem, jímž promlouvají Romové mezi sebou, sami k sobě.

Alica Sigmund Heráková

Mgr. Alica Sigmund Heráková (*1984) je romská novinářka, moderátorka a PR manažerka, dlouhodobě spolupracuje s Muzeem romské kultury v Brně. Je editorkou knihy a webové galerie: Amendar, Pohled do světa romských osobností, která získala prestižní ocenění Gloria musealis  coby Muzejní publikace roku 2018. V současnosti stojí autorka také za vývojem romské online televize Tuke.TV.

Muzeum romské kultury je státní příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR, kde spadá pod Odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií. V evropském kontextu jde o unikátní instituci, která globálně dokumentuje kulturu Romů a Sintů, respektive mnoha různých romských subetnických skupin a komunit. Sbírka muzea je zapsána v Centrální evidenci sbírek.

Související knihy

(ed.), Jana Horváthová – Heráková, Alica Sigmund

Muzeum romské kultury , 2018

Muzeum romské kultury , 2018