Mnoho dětí sní o profesi zvířecího doktora. Ne každému ovšem toto nadšení vydrží až do dospělosti. Pro ty, kdo svůj sen vzdali, ale i pro ty, kdo jej denně prožívají, je tu vyprávění přímo z první linie – Zvěrolékař v akci.
Nakladatelství Alpress představilo v dubnu 2019 v rámci edice Klokan knihu Juliana Nortona Zvěrolékař v akci (A Yorkshire Vet – Through the Seasons, 2017). Překlad je dílem Jany Vlčkové.
Julian Norton je současný britský autor s prozatím třemi tituly na kontě. Jeho profese veterináře přímo předurčila témata všech tří knih, jež mu mezi roky 2016 a 2018 vyšly. Kromě písemné tvorby znají autora zvláště v jeho domovině i televizní diváci, protože na obrazovce mimo jiné už od roku 2015 pro Channel 5 uvádí televizní dokumentární seriál The Yorkshire Vet.
Zvěrolékař v akci je druhým titulem, jenž Julian Norton napsal. Nepřímo navazuje na o rok mladší knihu Horses, Heifers and Hairy Pigs: The Life of a Yorkshire Vet, jejíž překlad se ale na našem trhu zatím neobjevil. Název i téma logicky implikují srovnání s dílem Jamese Herriota, na nějž Julian Norton v jednom místě také odkazuje, zmiňuje jej přitom jeho občanským jménem James Alfred Wight. Aniž bych chtěl předbíhat, přidám k tomuto srovnání vlastní postřeh – oba pánové přistupují ke svým textům s poněkud odlišným stylem i pojetím. Zatímco James Herriot klade důraz spíše na dějovou složku, u Juliana Nortona je výraznější autentičnost. Výrazněji utíká k detailním popisům řešení konkrétních veterinárních případů včetně medicínského a laboratorního rozboru, zatímco vlastní dramatizace je u něj až na druhém místě. Přesto je i tento přístup zajímavým způsobem, jak vyslat do povědomí čtenářské obce signál o útrapách profese zvířecích lékařů. Raději tedy rovnou varuji: Norton není Herriot a naopak. Nehledejme podobnosti, vnímejme jejich individuality.
Jak už jsem naznačil výše, v otázce stylu, k níž určitě i podstatnou měrou přispěl překlad Jany Vlčkové, nečekejme velké zázraky. Julian Norton sice nepůsobí jako špičkový vypravěč, ale rozhodně má co říct a všechny případy, o nichž hovoří, dokážou čtenáře vtáhnout. Ba co víc, dokážou je i poučit – bod navíc pro Nortona. Když už mluvíme o překladu – Jana Vlčková se sice, zdá se, profilovala hlavně v převodech knih dětských a těch z oblasti červené knihovny, ale Zvěrolékař v akci není její jediná „zvířecí“ kniha, což je na výsledku pozitivně znát. Formulace jsou bezvadné a určitě je třeba ocenit i specifický veterinárně lékařský slovník, s nímž musela pracovat.
Jak originální název naznačuje, je kniha rozdělena do čtyř ročních období. „Zimu“ vyplňují příběhy/případy „Labuťenka“, „Malcolm“, „Venku za každého počasí“, „Smrdutá kočka“, „Když už jste tady“, „Billy a Betty“, „Náš kluk, náš kluk“ a „Soudek na nožičkách“. „Jaro“ začíná dvěma kapitolami s názvem „Jehněčí historky“. Následují „Poppy nebo Penny?“, „Zralá rajčata“, „Zrádná tráva“, „Hasičské práce“, „Luna, velikonoční králíček“ a opět ovčí „Poslední jehně jara“. „Léto“ zahajuje příběh „Bingo a Bertík“, na nějž navazují kapitoly „Záhada skleslých jalovic“, „Lady Anna a hříbě s kolikou“, „Různé potvůrky“, „Velká yorkshirská výstava“, „Hromy a blesky“ a konečně „Studenti“. „Podzim“ je pak zaplněn šesticí příspěvků s názvy: „Ovce a simentálky od řeky Swale“, „Farmář z West Riding“, „Prasnice Elzička“, „Dvě sestry a kocour“, „Zdrrravíčko, Dougie!“ a knihu uzavírá příběh „Automaticky uklizené tele“.
Kromě vlastního textu je kniha doplněna i celou řadou komentovaných barevných fotografií ilustrujících alespoň některé z případů, o nichž Julian Norton hovoří. Jejich použití samozřejmě přispívá k pocitu větší dokumentárnosti titulu Veterinář v akci, ale zároveň toto uspořádání přidává publikaci jistý intimní rozměr, jenž umožňuje čtenářům nahlédnout do zákulisí titulní profese.
Pro mne osobně bylo setkání s Julianem Nortonem příjemným překvapením. Pravda, na jeho spíše strohý a místy nekonzistentní projev jsem si musel chvilku zvykat, ale stálo to za tu trochu námahy. Nicméně nepochybuji o tom, že se najde významné procento čtenářů s odlišnými preferencemi a bez zmíněných připomínek. Závěr: Zvěrolékaře v akci doporučuji každému, komu není zvířecí říše zcela lhostejná, stejně jako všem, kdo mívají tendenci propadat mylnému dojmu, že profese veterináře je procházkou růžovou zahradou.
Související knihy
Zvěrolékař v akciÚsměvné příběhy čtyřnohých pacientů
Norton, Julian
Alpress, 2019
Dobrý den, obdržela jsem výhru „Saláty ze Svatojánu“. Moc děkuji.
Děkuji dnes přišla kniha ,vydražená i ta výherní .S úctou Bárta
Pro anonymního recenzenta:
Co se zdá, je sen.
Jana Vlčková má na svém kontě více než 150 přeložených knih, z nichž ty dětské a červená knihovna tvoří nepatrný zlomek.
Takže na Vašem místě bych byla s jejím hodnocením opatrná a projevenou blahosklonnost bych si odpustila.
Mimochodem – víte, že co se týče zemědělství a veterinární medicíny, má odborné vzdělání?
Buďte si jistý, že vola pozná, když ho potká.
Pro anonymní komentující:
Více než 130 pohádek a titulů z oblasti červené knihovny představuje „nepatrný zlomek“? Možná jsem v matematice právě nevynikala, ale pakliže má překladatelka okolo 150 přeložených děl, recenzent poměrně přesně vystihl, které žánry dominují. A naopak vyzdvihl, že v tomto drobném odbočení bylo zpracování solidní. Bez ohledu na vzdělání – bavíme se především o textu, že?
Přestavte si, že i mnozí jiní vola poznají, když ho potkají – a někdy k tomu nepotřebují ani příslušné odborné vzdělání, a dokonce jej nemusí ani osobně vidět.