Knihu Modrá hodina od autorky Alžběty Dvořákové
vydalo nakladatelství Portál.

„Rychle! Něco si přejte!“ děda švihl prstem k obloze.
„Proč?“
„Padá hvězda!“ ukázal Martin Elišce.
„Já jsem to vůbec nestihla!“
„Já jo!“ nadskočil Martin nadšeně na židli.
Byl letní večer a děda s dětmi seděli kolem stolu pod jabloní. Eliška zklamaně pokrčila rameny. Natáhla se a líně podrbala za uchem kocoura Fouse.
„Ještě to bolí?“ zeptala se ho. Fous měl poraněnou tlapku, ale jinak se už spokojeně rozvaloval ve vyprahlé trávě.
„Možná si Martin přál něco, co se nakonec bude líbit i tobě,“ zkoušel ji potěšit děda.
„To určitě!“ ušklíbla se Eliška a podezřívavě koukla po Martinovi.
„To by se, dědo, asi nikdy nestalo!“
„Tak tohle by se jí teda fakt nelíbilo!“ rozchechtal se Martin.
„Přál jsem si, aby…“
„Počkej, neříkej to nahlas!“ zarazil ho děda. „Jinak se ti to nesplní!“
„Co to bylo?“ trhla sebou Eliška.
Ze střechy k nim něco spadlo jako kámen, pak se to těsně nad zemí rozletělo a zase to neslyšně někam zmizelo.
„Jenom netopýr,“ usmál se děda. „Noční letec.“ Začal sbírat ze stolu okousané slupky od melounu. „Nastěhovali se nám na půdu. Netopýří mámy a mláďata.“
„Có? Tak to teda zpátky do domu nejdu!“ vypískla Eliška. „Netopýři jsou příšerný.
Já se jich štítím!“ Nejistě se rozhlédla po večerní zahradě. Byla u dědy na návštěvě teprve den, ale najednou se jí zastesklo po rodičích. Ti odpoledne odjeli a její i Martinova prázdninová taška teď ležely každá na jednom lehátku v dědově kuchyni.
„Tak si klidně zůstaň na noc venku, Lišáku!“ poradil jí Martin a nalepil si na prst melounové zrníčko. „Netopýři ti budou rádi kroužit nad hlavou.“
Ze střechy tiše spadl další černý letec a plavně prosvištěl kolem stolu.
„Dědo! Já se bojím, že se mi zamotá do vlasů!“ vyjekla Eliška a skočila dědečkovi na klín.
„Eli, dyť by ho to vyděsilo víc než tebe,“ pohladil ji děda po neposlušných kudrnách. „Neboj se! Netopýr, co se zašmodrchá do vlasů, je nesmysl. Taková hloupá pověra. Když jim něco stojí v cestě, poznají to. Mají na to zvláštní zařízení. Vysílají kolem sebe ultrazvukový vlny, který se ode všeho odrážejí.“ Děda přibral do náručí ještě vrnícího Fouse. „Teď přišla jejich oblíbená modrá hodina, lítají do světa.“
„Proč modrá?“ zeptala se Eliška.
„Protože tak se tahle denní doba jmenuje. Modrá jí říkají hlavně fotografové. Obloha ještě nestačila po západu slunce úplně zčernat.
Vidíš?“ Děda si odehnal od obličeje útočícího komára a děti zaklonily hlavy. „Má tmavomodrou barvu.“
„Mně připadá skoro fialová!“ protestoval Martin.
„Máš pravdu, dneska je spíš do fialova,“ připustil děda. „A další taková modrá nebo fialová hodina přijde zítra. Brzy ráno. První paprsky se totiž do oblohy opřou asi o hodinu dřív, než se slunce vyhoupne nad obzor. A tu černou noční tmu rychle rozpustí.“
„Pak už bude světlo a den.“
„A ten začne i skončí zlatou hodinou,“ přikývnul děda.
„Proč zase zlatou?“ zavrtěl se Martin.
„Někdy zkus tou dobou přimhouřit oči a uvidíš! Když je slunce těsně nad obzorem, všecko kolem dostane nazlátlou barvu.“ Děda postavil Elišku na nohy. „No tak, Eli, netrucuj, jde se domů spát.“

——————–

Další ukázky najdete na stránkách nakladatele.

——————–

O autorce

Alžběta Dvořáková je překladatelka, redaktorka a lektorka češtiny pro cizince. Je spoluautorkou knihy Cesta z mlčení a autorkou pohádek Nanukova dobrodružství , Herkules a strašidla a Herkules na zámku.

Zdroj informací: nakladatelství Portál

Portál byl založen v roce 1990 a dnes patří mezi dvacet největších nakladatelství v ČR. Vydává publikace z těchto oblastí: psychologie, pedagogika, sociální práce, média, populárně psychologická literatura, příručky pro rodiče, knihy her, knihy o zdravém životním stylu, rozhovory se zajímavými osobnostmi, knihy pro děti aj. Vydává také čtyři periodika: Psychologie dnes, Děti a my, Rodina a škola, Informatorium 3–8. Portál pořádá též odborné semináře pro pedagogy (akreditace MŠMT) a kurzy pro rodiče.

Související knihy

Dvořáková, Alžběta

Portál, 2019