Švédskou královnu krimi Camillu Läckberg (*1974) mám asi nejen já spojenou s krimisérií z poklidného přímořského letoviska Fjällbacka a tandemem Erika Falcková – Patrik Hedström. Čtenáři si oblíbili nejen ústřední dvojici, ale i zbytek kriminalistického týmu, a vyhledávají obsáhlé romány Camilly Läckberg i pro zajímavé historické motivy.

Jenže v novince Zlatá klec, kterou vydalo nakladatelství Metafora v překladu Martina Severýna, nic z toho nenajdete. Nečekejte žádné známé tváře, ba ani obvyklé prostředí poklidného venkova. Naopak se připravte na život velkoměsta a svět tvrdých byznysmenů. Camilla Läckberg vykročila do pro ni úplně netypických vod.

Hlavní hrdinkou prvního ze dvou zamýšlených psychologických thrillerů je Faye Adelheimová. V roce 2001 se ocitla ve Stockholmu a začala nový život daleko od těch, kteří jí připomínali neveselé dětství ve Fjällbace. Rozhodla se, že bude úspěšná, a šla si za svým cílem. Začala studovat na vysoké škole ekonomii a seznámila se s Jackem Adelheimem, zchudlým šlechticem, jehož jméno však otvíralo dveře VIP podniků. Pomohla mu rozjet úspěšnou firmu za cenu toho, že sama nedostudovala. Obětovala se…

Jenže o pár let později je pro Jacka jen matkou jejich dcery a lásku a pěkná slova si schovává pro jiné, což Faye za dramatických okolností zjistí. Kvůli předmanželské smlouvě však z manželství odchází bez jediné koruny. Ocitá se na úplném dně. Jenže právě tam si uvědomí, kým kdysi byla, a trpělivě se pouští do pomsty.

Příběh ženy uvězněné ve zlaté kleci spletené z bohatství, manipulace a přetvářky je plný překvapivých zvratů a nečekaných rozuzlení. Autorka čtenáři předvádí život bez morálních hranic (aby hlavní hrdinku nechal její přítel odejít k nové lásce Jackovi, prostě ho upálí bez jediné výčitky svědomí), kde hlavním motorem konání je osobní prospěch. Na druhou stranu má Faye kamarádku Chris, která v ní probouzí i dobré stránky, takže se čtenář brzy přestane orientovat v tom, co je dobré a co špatné, ale drží palce hlavní hrdince navzdory jejímu morálnímu kreditu.

Camilla Läckberg píše své romány velice chytře – v prologu naláká čtenáře scénou, která patří skoro k závěru knihy, pak skočí do doby, kdy Faye žije v manželství, a odtud se vrátí do časů, kdy ještě jako Matilda přišla do Stockholmu. Různé časové roviny vyprávění střídané bez varování a návaznosti jsou pro skandinávskou autorku typické. Udržuje tak čtenáře od první chvíle v napětí a pomaličku mu odkrývá své karty, aby je vzápětí zase promíchala a vytáhla jiný trumf.

Trošku jsem měla obavu, zda mě román bez mých „starých známých“ Eriky a Patrika bude vůbec bavit. Ale už po prvních několika stranách mě děj pohltil a musela jsem znovu v duchu vzdávat hold zkušené autorce, která si dovedla skvěle poradit i bez policejního sboru. A teď jsem jen zvědavá, o čem či o kom bude avizovaný druhý díl. Sama totiž mám pocit, že v příběhu už bylo řečeno vše.

Pokud máte chuť se začíst do černého psychologického thrilleru, který ve vás povzbudí vaše utajené feministické ego, pak se rozhodně neváhejte pustit do Zlaté klece.

Související knihy

Läckberg, Camilla

Metafora, 2019