Něco vám na sebe prozradím: miluji profesionalitu. Ve všem. Náladu mi zlepší dokonalá obsluha v cukrárně (ne taková, jakou jsem zažil dnes), stejně jako vstřícná a zasvěcená asistence na úřadě. A to už vůbec nemluvím o řemeslnících. Dokonce i mezi těmito profesemi se dá sem tam na kvalitu ve vzácném spojení s rozumem narazit. Tak se nenechte odradit onou převládající skupinou bastlířů, lenochů, či dokonce podvodníků. Profesionalita tam venku je. A je jí dost. Proč vás tímto unavuji? No přeci kvůli profesionalitě v divokém světě knižní produkce. Na sklonku loňského roku jsme recenzí knihy Lairda Barrona Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká uzavřeli miniseriál o produkci malého a mladého nakladatelství Gnóm! Kdo by to řekl, že letos v únoru oslavilo již své třetí výročí.

Každé jubileum volá po oslavě. Pro nakladatele se přímo nabízí přijít u takové příležitosti s nějakou novinkou. Tou je tentokrát sbírka Doupě/Zhroucení koně (The Warren, 2016 / A Collapse of Horses, 2016) z dílny Briana Evensona. Evensonova publikační dráha začala v roce 1994 a sbírka jeho prací dnes čítá několik desítek titulů převážně science fiction a umírněného hororu. Tento současný americký autor se u nás dočkal zatím jen jediného dalšího překladu. Jedná se o první knihu série Deep Space s názvem Mučedník (Martyr, 2010, česky 2011). Evensenovo jméno se ještě objevilo i v sedmém svazku série Halo vydané u nás pod názvem Evoluce (2014).

Kdykoli píšu recenzi některé povídkové sbírky, vždy si s chutí dám práci s nalezením nejkratšího nebo nejdelšího příběhu, doplním originální názvy včetně roku jejich prvního vydání, zvlášť, objevily-li se již dříve i při jiné příležitosti. Jakub Němeček, který nejenom Doupě a Zhroucení koně přeložil, ale i sám reprezentuje nakladatelství Gnóm!, mne ale tentokrát o tuto radost připravil. Nejenom, že v tradičních závěrečných „Poznámkách překladatele“ pečlivě připojil ke každé povídce její původní název, ale ještě v úvodním „Obsahu“ nechal doplnit (nebo sám doplnil) grafické vyjádření rozsahu toho či onoho příspěvku. Aniž tedy musíte podstoupit mé obvyklé odčítání, vidíte na první pohled, že kromě samostatné novely „Doupě“ (The Warren, osmdesát šest stran) je nejdelší povídka „Prach“ (The Dust, padesát tři stran), zatímco o titul „nejkratší příběh knihy“ se dělí čtyřstránkové texty „Tři postupy“ (Three Indignities) a „Strnulost“ (Torpor). Jakkoli jsem ve vás možná mohl svým prohlášením výše vzbudit dojem rozčarování, opak je pravdou. Jsem přímo nadšený takovým jednoduchým vylepšením. Vidíte, i takto může vypadat ona opěvovaná profesionalita. Nakladatel už tak luxusně vyvedených knih neusnul na vavřínech a přihodil nový prvek. Nepochybuji, že jej zanedlouho od něj nezaslouženě okopírují i jiní.

Sbírku jako celek je docela složité jednoznačně žánrově zařadit. Jakmile jsem ji dostal do rukou, získal jsem pocit, že půjde o horory. Později jsem přemýšlel, odkud se tento dojem vzal. Myslím, že k němu významnou měrou přispěla hrůzostrašná ilustrace na přebalu. A i všechny další liniové ilustrace v knize z dílny Václava Šlajcha, jenž působí jako profesor na universitě mého domovského města, jej ještě posilují. Přesto by bylo chybou tvrdit, že Zhroucení koně je sbírka hororových povídek. Ano, jsou místy temné, a ano, obvykle končí spíše depresivně, ale najdeme mezi nimi jak čistou science fiction (třeba již zmíněný „Prach“), tak i příběhy zasazené do zcela všedních kulis. Z této sorty nemohu než vyzdvihnout šestou povídku „Sekta“ (Cult, patnáct stran), již já osobně považuji za nejzdařilejší příspěvek celé sbírky. Je tak dokonale ze skutečného života, až je to šokující. Jako by Brian Evenson popisoval někoho, koho jsem kdysi velmi dobře znal. Koneckonců, i v následující povídce „Přímořské letovisko“ (Seaside Town, jednadvacet stran) se opakuje schéma poněkud nevyrovnaného partnerského svazku, jen s tím rozdílem, že tady si už autor vypomáhá trochou tajemna.

Brian Evenson svůj úspěch nestaví na slovních hříčkách nebo uměleckém projevu. Dokonce ani nešokuje nečekanými závěry a mnohanásobnými dějovými zvraty. Své příběhy buduje postupně a tak trochu předvídatelně, přesto ani jedinou řádkou textu nepůsobí nudně. Troufnu si dokonce říci, že tento styl je pro oddychovou četbu mnohem vítanější formou než neustálé napětí a obavy z toho, co přijde.

Asi vám neuniklo, že jsem si postupně k produkci nakladatelství Gnóm! vybudoval jistou náklonnost. A jsem opravdu nadšený z toho, že i jejich nejnovější dvojtitul Doupě/Zhroucení koně se svým klasicky kapesním formátem a přepychovým přebalem opět naplnil má očekávání. Rozhodnete-li se dát této tři sta sedmdesát šesti stránkové knize šanci, nebudete s vysokou pravděpodobností zklamáni. A kdo ví, třeba dokonce začnete sdílet mé nadšení.

Související knihy

Evenson, Brian

Nakladatelství Gnóm!, 2019