Poklad a smrt

Sands_TemnaKletba
Co všechno byste obětovali v honbě za pohádkovým bohatstvím? Byli byste ochotni sáhnout někomu jinému na život? A udělali byste to i v případě, kdy by vysněný poklad byl spíš v rovině legendy než reálného příslibu?

V listopadu 2018 vydalo nakladatelství Fragment, člen skupiny Albatros Media, třetí knihu série Alchymistova šifra z pera Kevina Sandse pod názvem Temná kletba (The Assasin’s Curse, 2017). Překladatelem všech tří do češtiny zatím převedených titulů je Zdík Dušek.

Kevin Sands je současný kanadský autor, který literární svět obohatil zatím čtyřmi tituly. Všechny jeho knihy spojuje postava lékárnického učně Christophera Rowa. První kniha série spatřila světlo světa v roce 2015 pod názvem Alchymistova šifra (The Blackthorn Key, česky 2017). Pokračování s názvem Znamení moru (Mark of Plague, česky 2018) navázalo o rok později. Se stejným odstupem od druhého dílu se objevil i díl třetí Temná kletba, o němž si dnes povídáme. A další rok poté, tedy na podzim 2018, navázal na tradici zatím poslední vydaný, čtvrtý díl Call of Wraith, jenž na vydání českého překladu ještě stále čeká (alespoň v době psaní této recenze).

V letošním roce je to již podruhé, kdy se mi do rukou dostalo třetí pokračování již rozběhnuté série, aniž jsem měl před tím příležitost pracovat s jeho předchůdci. V případě Agenta orbulátoru od Bobbieho Peerse ze série William Wenton dopadl takový nástup více než uspokojivě. Podaří se to samé i u Kevina Sandse? Pojďme to zjistit.

Temnou kletbu uvádí tři hesla (pokyny, doporučení): „Hledej stopy“, „Odhal vraha“ a konečně „Zůstaň na živu“ (ano, skutečně s mezerou). Všechna tři jsou koneckonců vepsána i do titulní ilustrace na místo, kde v originále trůní templářské „Sigillum Militum Templi“. Je pravdou, že zmíněné pokyny prakticky beze zbytku vystihují obsah Christopherova dobrodružství a že narážka na templáře tedy není v této fázi nezbytná. Pojďme si tedy v rychlosti říci něco o ději. Hoch jménem Christopher Row jde ve šlépějích svého zesnulého mistra Benedikta (zájemce o detaily odkazuji na obsah předchozího titulu Znamení moru). Vzhledem ke svým úspěchům při potírání londýnské morové epidemie a zřejmě úspěšné záchraně králova života je spolu s věrným přítelem Tomem pozván na oslavu ke královskému dvoru. Tam se (samozřejmě) nachomýtne k dalšímu pokusu o atentát a to je jen odrazový můstek k novému dobrodružství. V nebezpečí totiž není jen král sám, ale celá jeho rodová linie. Chlapci se v přestrojení vydávají na cestu k francouzskému dvoru, aby tu v pro ně neznámém a zcela cizím prostředí svedli nejeden souboj o vlastní i cizí životy. Odkaz na templářskou pečeť výše není náhodná – autor představuje čtenářům jakousi „stručnou historii templářského řádu“. Přiznejme si, templáři jsou v literárním světě jasnou zárukou napínavého příběhu.

Děj Temné kletby se celý vměstná do listopadu roku 1665. Šedesát tři kapitol rozdělených ještě do časově vymezených úseků naplňuje bez dvaceti čtyři stovky stran. Každá kapitola i intervalem omezená část je uvedena větší či menší ilustrací z dílny Olgy Zakis. Kromě nich se v knize objeví i několik černobílých reprodukcí, pokud to situace a pochopení popisovaného vyžaduje.

Styl, jakým je kniha psána, podpořen i kvalitním překladem, je velice příjemný. Koneckonců i relativně krátké kapitoly přispívají k rychlému spádu děje. Jazykově je autor zjevně velmi dobře vybaven. Zároveň z téměř každé stránky čiší jeho původní profese teoretického fyzika a vědce, protože v některých bodech zabíhá do velice detailních rozborů. Nejčastěji se do takové pasti chytá, když mluví o nějaké šifře či hledání stop. Postavy i prostředí jsou vykresleny velice věrohodně. Připomeňme, že hlavní cílová skupina čtenářů má být v rozpětí jedenácti až čtrnácti let. Přes toto vymezení mohu prohlásit, že stejně chytlavá se Temná kletba stane i pro ostatní věkové kategorie. Určité výhrady je možné vznést v souvislosti s dějinnými nepřesnostmi a místy i časově chybně určenými prvky (jeden příklad za všechny – označování vzdálenosti v kilometrech se ve skutečnosti objevilo až uznáním metrického systému o sto a pětadvacet let později). Na druhou stranu nikde není řečeno, že Alchymistova šifra aspiruje na historický román. Ačkoli by tedy bylo příjemné minimalizovat mystifikace, už kvůli mladším čtenářům, nelze Kevinu Sandsovi spílat. Koneckonců, hlavním úkolem dobré literatury je přitáhnout pozornost veřejnosti k nějakému tématu, a to se nade vši pochybnost v Temné kletbě povedlo. Autor mistrně ukončuje každou kapitolu s téměř filmovou rafinovaností tak, aby přímo volala po pokračování v četbě.

Mně nezbývá než zakončit naše krátké zastavení nad třetí knihou Kevina Sandse prohlášením, jež jsem použil nedávno: rozhodně bych se chtěl seznámit i s předchozími dvěma díly série Alchymistova šifra. A pochopitelně budu netrpělivě vyhlížet překlad čtvrtého pokračování, o němž jsme mluvili v úvodu. Máte-li rádi tajemství, luštění záhad a šifer, milujete-li i neformální pojetí historie, nemůžete s Temnou kletbou sáhnout vedle.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeAlchymistova šifra: Temná kletba

Sands, Kevin

Fragment, 2018

Napsat komentář