Prvního říjnového dne 2018 přišlo nakladatelství Beta Dobrovský s druhým vydáním knihy Stephena Kinga Černočerná tma (Full Dark, No Stars, 2010, česky prvně 2011). Překlad je dílem Lindy Bartoškové.

Stephen King patří beze sporu k současným kultovním autorům. Přestože škála jeho tvorby pokrývá na všechny strany žánrového spektra, nejčastěji si ho spojujeme s hororem, science fiction a svého druhu temnou fantasy. Naše poslední setkání s jeho spíše ranou tvorbou se odehrálo před více než půl rokem u příležitosti recenze povídkové sbírky Noční směna (Night Shift, 1978, česky prvně 1996).

Černočerná tma je kniha, jež přináší čtyři příběhy se společným jmenovatelem, kterým je téma úkladné vraždy. Ve dvou novelách a dvou spíše rozsáhlých povídkách se setkáme s různými motivy, přístupy k řešení a hlavně vyrovnáními se s následky takových činů. Úvodní a zároveň nejrozsáhlejší případ nás na více než sto stranách zavede do období mezi lety 1922 až 1930. Přitom právě starší letopočet („1922“) zvolil autor za název této novely. Krok za krokem se seznámíme s přípravou zločinu, jeho provedením a hlavně s neplánovanými důsledky onoho nešťastného aktu. Druhý příběh, bezmála sto stránkový, nás pod názvem „Velký řidič“ (Big Driver) provede světem osamělé spisovatelky detektivek středního věku, která v sobě objeví své nové já poté, kdy byla znásilněna a téměř zabita. Stephen King čtenářům ukáže i druhou tvář zločinu, tu trestající. Třetí, třiceti stránkový příběh „Prodlužování času“ (Fair Extension) je klasickou historkou o pokušení, ďáblu v nás a o zachování rovnováhy – tam, kde něco dostáváme, musí být někde jinde ubráno. „Prodlužování času“ jako jediné z celé knihy mluví o nepřímém zločinu, o tom, jak prosté přání může mít pro někoho zcela fatální následky. A konečně čtvrtý příběh v rozsahu sedmdesáti stran je také mnohokrát naťuknuté téma převzetí odpovědnosti za odhalený zločin. Pod názvem „Dobré manželství“ (A Good Marriage) si čtenáři mohou projít rychlou změnou postavení a hodnot v jednom desítky let trvajícím partnerském svazku.

Přestože ani jeden z příběhů Černočerné tmy není vysloveně novinkou a s tématy, jež všechny čtyři přinášejí, se setkáváme v literatuře nebo filmu opakovaně, nepůsobí žádný z nich jako kopie. Kingovi je vlastní příslovečná pečlivost a naprosto mistrovsky zvládnutá schopnost vyprávět téměř cokoli natolik poutavě, že čtenáři nedokážou jinak, než se prohltat knihou v jednom zátahu. Od prvních slov vás tyto zhmotnělé lidské osudy chytí a nepustí. Předpokládám, že kdyby Stephen King napsal povídku o odpolední návštěvě supermarketu, dokázal by z ní udělat strhující četbu úplně stejně, jako to činí se svými temnými historkami. Nápad je totiž jen jedna strana mince. Co z něj udělá bestseler, je právě ono dokonalé zpracování.

Celkovým rozsahem tří set dvaceti čtyř stran, z nichž několik posledních si vyhradil autor pro svůj „Doslov“, se kniha nijak zásadně nevymyká z běžného průměru. Možná v případě právě Stephena Kinga patří spíše k těm tenčím. Zajímavým prvkem je použití číslovaných minikapitol v rámci druhého a čtvrtého příběhu. Při jejich drobné velikosti dává takové členění ději ještě rychlejší spád, než kdyby byly postaveny jako jeden blok textu bez dalšího rozdělení. Práci překladatelky Lindy Bartoškové není co vytknout. S českou verzí textu pracuje se stejně zdánlivou lehkostí, s jakou autor svůj originál připravil.

U Stephena Kinga jsme si už zvykli, že jeho knihy mívají velmi temný ráz. V případě Černočerné tmy je tomu ale, navzdory pochmurnému tématu, jinak. Nejdepresivnější povídka „1922“ čtenáře připravuje na nejhorší, ale zbylé tři příběhy jsou jistým způsobem odlehčeny. Ano, stále se dotýkají nejnižších a nejsmutnějších lidských pudů, ale lze v nich nalézt i slušnou dávku optimismu a víry ve správná řešení. To není něco, co bychom mohli říci o většině Kingovy tvorby. Takže pokud ještě váháte, zda „do toho jít“ či ne, hlasuji za kladnou volbu. Věřím, že nebudete litovat.

Související knihy

King, Stephen

Pavel Dobrovský – BETA, 2018