Je osud skutečně daný?

vestba-recenze
Jak bychom asi reagovali, kdyby nám někdo předpověděl přesné datum našeho úmrtí? Čtyři sourozenci na to mají odlišný názor. Osudná věštba z jednoho dusného letního dne roku 1969 je však chtě nechtě provází celým dalším životem…

V říjnu 2018 vydalo nakladatelství Argo knihu Věštba, jež se zabývá prostým, avšak pro mnohé stále tabuizovaným tématem – smrtí. Jedná se o druhý román americké autorky Chloe Benjaminové, který pro české čtenáře přeložila Jitka Fialová.

Píše se rok 1969. V New Yorku se proslýchá, že sem přijela žena, která údajně dokáže předpovědět přesné datum úmrtí každého člověka. Simon, Klára, Daniel a Varja, tou dobou ještě děti, se rozhodnou ji navštívit…

„Jednadvacátého ledna 2044.“ Hlas zní věcně, jako by konstatovala, jaká je venku teplota nebo kdo vyhrál baseballový zápas. „Máš spoustu času.“ (str. 23)

Ne všichni sourozenci mají v předpovědi takové štěstí jako nejstarší Varja. Dál se k tomu vracet ale nechtějí. V průběhu několika následujících let se jejich cesty začnou rozcházet. Klára s nejmladším Simonem prchají do San Francisca, zatímco Varja s Danielem musí zůstat, aby se postarali o mámu, protože táta nedávno zemřel.

V San Franciscu Simon přilne k baletu a začne tancovat v jednom gay klubu. Konečně zde může naplno projevit svoji přirozenost a užívat si života. Klářinou největší vášní jsou magie a kouzla. Po nocích si nacvičuje magické triky a připravuje se na svou první velkou show. Daniel nakonec zamíří do Chicaga, kde vystuduje medicínu. A Varja se pouští do molekulární biologie a posléze výzkumů stárnutí.

Ať už chtějí nebo ne, věštba z dětství nad nimi stále visí jako přízračný temný stín. Je ale opravdu možné, aby jeden člověk druhému zvládl předpovědět, co jej čeká? Nebo nás toto tvrzení dokáže ovlivnit natolik, že mu nakonec sami vyjdeme vstříc?

Podobné otázky jsem si během četby pokládala poměrně často. Není to ale pouze téma smrti, které nutí k zamyšlení. Velmi výraznou roli zde také hraje motiv rodiny, rodinných vazeb a jejich důležitost v celém životě jedince. Autorka si poměrně zajímavě pohrála rovněž se střetem jednotlivých kultur, náboženství a ras, což ukazuje na mnoha příkladech. Sledujeme tu reakci židovské mámy na zasnoubení své dcery s hinduistou, poslechneme si vyprávění černošského gaye a jeho obavy z postoje veřejnosti v době, kdy homosexuály teprve začíná přijímat, jsme svědky střetu morálky a povinnosti v armádním rekrutačním středisku a mnoho dalšího…

Jak již bylo naznačeno, příběh mapuje zejména osudy čtyř sourozenců pocházejících z židovské rodiny. Kniha je tak rozdělená do čtyř větších částí, kde se v jednotlivých kapitolách z pohledu třetí osoby blíže věnuje danému sourozenci. Časově pak pokrývá několik desetiletí – od roku 1969 až po rok 2000 a dál a odehrává se výhradně na území USA. Děj samotný plyne chronologicky, ale setkáváme se s řadou retrospektivních pasáží, díky kterým se v některých případech až z pohledu jiné postavy dozvídáme, jak přesně se určité důležité věci staly.

Na vykreslení hlavních postav si autorka dala nepochybně velmi záležet, ale nemohu si pomoct, mně osobně některé z nich úplně nesedly. Měla patrně jasnou představu, jak je vést, ale v jistých situacích mi jejich činy nepřišly právě odpovídající dané povaze. Asi nejvíce se to projevilo u jinak poměrně mírumilovného Daniela, který svou rodinu podle všeho velmi miloval, ale já v něm viděla mnoho rozporů. Naopak nejzajímavější mi přišla Klára se svou magií, jedna z asi nejvíce nepředvídatelných osob.

„Někteří kouzelníci tvrdí, že magie dokáže otřást vaším světonázorem. Ovšem podle mého názoru magie drží svět pohromadě. Je to temná hmota; díky níž se realita nerozpadá, je to tmel, který vyplňuje mezery mezi vším, o čem víme, že je to pravda. A magii potřebujete, aby se ukázalo, jak nedostatečná“ – Klára pohár zase postaví – „realita“ – sevře ruku v pěst – „je.“
Když ji zase otevře, červená koule z dlaně zmizela. Zato tam leží pěkně tvarovaná, dokonalá jahoda. (str. 165)

Pokud odhlédnu od zmíněného nedostatku, nemám knize příliš co vytknout. Příběh je napsán poutavě, místy až surově, což ovšem ke zvolenému tématu patří. Některým možná nějakou dobu potrvá, než jej přečtou, ale na tom není nic špatného. Není to lehké čtení, asi nikdo se u něj nebude zrovna smát, ale pozornost si jistě zaslouží.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeVěštba

Benjaminová, Chloe

Argo, 2018

Napsat komentář