Aukce
Sonda do politiky i historie
Když čteme noviny, jen málokdy si uvědomíme, že z politických afér dneška jednou budou historické události, o kterých se budou děti učit ve škole. Dnešní tipy představují jednu knihu, která je vysoce aktuální, a druhou, která naopak pojednává o politických dramatech dávno minulých.
Už jsou to více než dva roky od chvíle, kdy se celý svět dozvěděl, že novým americkým prezidentem se stane Donald Trump. Pro některé to byla noční můra, pro jiné zázrak, ale skoro pro všechny velké překvapení. O to je zajímavější, že ani dnes ještě nevíme, jak to doopravdy bylo s ruským vměšováním se do amerických voleb. Vyšetřování pokračuje. Nová kniha britského novináře Luka Hardinga, který strávil dlouhá léta v Rusku, však vrhá na celou aféru nové světlo.
Tajná dohoda
Jak Rusko pomohlo Trumpovi získat Bílý dům
Autor: Luke Harding
Přeložila: Zlata Kufnerová
Počet stran: 376
Vazba: brožovaná
Formát: 125×200 mm
ISBN: 978-80-7260-391-6
Doporučená cena: 347 Kč
Knihu Tajná dohoda vydalo nakladatelství Prostor.
Od vstupu Trumpa do Bílého domu už uplynul víc než rok, ale stále není jasné, jak mohl právě on vyhrát. Hardingova kniha přináší existenčně důležité informace. Částečně i díky ní dnes nikdo na Západě nepochybuje o ruské zpravodajské operaci ve prospěch Donalda Trumpa. A v racionálních momentech o ní ve skrytu své duše nepochybuje ani on sám.
Autor, britský novinář a spisovatel, působil několik let jako moskevský dopisovatel listu The Guardian. Vychází z vlastní zkušenosti s ruským prostředím a ze znalosti způsobu fungování Putinových zpravodajských služeb. Dobře také zná velikášství a aroganci amerického prezidenta, odhaluje podivná propojení v souvislosti s jeho podnikáním a finančními problémy. Hardingova zpráva o motivacích a metodách užívaných ve hře o moc je přímá a věcná, o to vyznívá mrazivěji.
Ukázka z knihy
Kdy si KGB založila spis o Donaldu Trumpovi? Nevíme to, ale záznamy bezpečnostních služeb východního bloku předpokládají, že se tak stalo již v roce 1977. Tehdy se Trump oženil s Ivanou Zelníčkovou, osmadvacetiletou modelkou z Československa. Zelníčková byla občankou komunistické země, a proto o ni měla zájem jak česká tajná služba StB, tak i FBI a CIA.
Během studené války byli čeští špioni známí svou profesionalitou. Čeští a maďarští pracovníci byli typicky využíváni k špionážním akcím v zahraničí, především ve Spojených státech a v Latinské Americe. Byli méně nápadní než sovětští operativci, které vysílala Moskva.
Zelníčková se narodila ve Zlíně, v moravském městě, kde se vyrábějí sportovní letadla. Poprvé se provdala za rakouského realitního agenta. Počátkem sedmdesátých let se jako přítelkyně lyžařského instruktora odstěhovala do Kanady, nejprve do Toronta a poté do Montrealu. Opustit Československo bylo v oné době neuvěřitelně obtížné, jak tvrdí zdroje výzvědných služeb USA. Zelníčková se nakonec přestěhovala do New Yorku a v dubnu 1977 se provdala za Trumpa.
Pokud vás ukázka zaujala, můžete si online přečíst pokračování.
O autorovi
Luke Harding je zahraniční korespondent pro britský deník The Guardian. Jako novinář působil v Dillí, Berlíně či Moskvě. Pro The Guardian přinášel zprávy z válek v Afganistánu, Iráku či Libyi. V češtině mu vyšly další dvě knihy Jed pro Litviněnka a Akta Snowden.
O nakladatelství
Nakladatelství PROSTOR vzniklo v prosinci roku 1989 jako přímý pokračovatel samizdatové edice Prostor a stejnojmenné revue, která vycházela od roku 1982 v nepravidelných periodách. Vedle beletrie se orientuje na historii a kulturní dějiny s přesahem do ostatních společenskovědních oborů.
V hlavní ediční řadě vycházejí díla, jejichž autory nakladatelství považuje za kmenové a zároveň čtenářsky nejúspěšnější – jde například o prózy německého spisovatele Bernharda Schlinka či romány italské autorky Eleny Ferrante. Vedle zahraničních prozaiků jsou zastoupeni i domácí autoři, například Edgar Dutka, Lubomír Kubík, Martina Formanová či Aleš Palán.
————————————————
V druhé knize se vrátíme do vlasti a zároveň do doby dávno minulé. Maffie – to byl název tajné skupiny českého domácího odboje proti Rakousku-Uhersku. V jejím předsednictvu byli mimo jiných i Edvard Beneš, Karel Kramář a Alois Rašín. Nová kniha nazvaná Ve službách Maffie? sbírá memoárové texty, které odhalují aktivity Maffie během první světové války.
Ve službách Maffie?
Český domácí protirakouský odboj (1914–1918) v zrcadle ego-dokumentů
Autor: Jan Hálek (ed.), Boris Mosković (ed.)
Počet stran: 244
Vazba: vázaná
Formát: 160×240 mm
ISBN: 978-80-7422-636-6
Doporučená cena: 269 Kč
Knihu Ve službách Maffie? vydalo Nakladatelství Lidové noviny.
Svazek přináší edici memoárově laděných textů, které se vztahují k aktivitám Maffie během první světové války. Dosud nepublikované příspěvky osob, které rozličnými způsoby participovaly na domácím protirakouském odboji, jsou cenným a dosud opomíjeným zdrojem informací k vybraným aspektům moderních českých dějin.
Edice obsahuje dvanáct ego-dokumentů vznikajících (až na jednu výjimku) v éře první československé republiky, které mají z hlediska formy a okolností sepsání rozličný charakter. Právě tato skutečnost z nich ale činí mnohovrstevnatý a specifický historický pramen. Autoři příslušných textů (František a Vladimír Sísovi, Otokar Chlup, Josef-Záruba Pfeffermann ad.) rekapitulují své aktivity mezi lety 1914 a 1918 a zaznamenávají některé detaily o organizačním fungování Maffie. Avšak obsahově cenné jsou u jednotlivých příspěvků nejen popisované události, ale i doba a motivy vedoucí k jejich vzniku. Podstatně zajímavější rovinou předkládaných dokumentů je tak zvolená argumentační strategie autorů, míra celkové stylizace i akcentování odlišných, často zcela protichůdných faktorů českého vnitřního vývoje za první světové války. Z tohoto hlediska představuje edice neocenitelný zdroj pro zkoumání odlišných interpretačních rámců, které se objevovaly v meziválečné československé společnosti ve vztahu k reflexi vzniku samostatného státu.
Ukázka z knihy
Pokud vás kniha zaujala, podívejte se na rozsáhlou ukázku, kterou zveřejnilo Nakladatelství Lidové noviny.
O autorech
Jan Hálek (1976) – od roku 2002 zaměstnanec Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i. Svůj badatelský zájem směřuje k problematice výzkumu dějin vědeckých institucí a kulturních a politických elit meziválečného Československa. Je spoluautorem a autorem několika edic a odborných studií spojených s problematikou českého domácího protirakouského odboje 1914–1918.
Boris Mosković (1990) – historik a balkanista. V současné době zaměstnanec Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i. a doktorand na Ústavu světových dějin FF UK. Zabývá se dějinami Jugoslávie, česko- jihoslovanskými vztahy a pamětí českého protirakouského odboje.
Zdroj: nln.cz
O nakladatelství
Nakladatelství Lidové noviny vzniklo v roce 1993 v deníku Lidové noviny. Tento původ do jisté míry předurčil vydavatelský směr NLN. Tituly a projekty mají převážně odborný, vzdělávací a informační charakter s důrazem na mimořádnou náročnost, kvalitu a novost obsahu i zpracování. Nakladatelství se cítí odpovědné za obsah textů, které připravuje, i za myšlenky, které svou prací podporuje. Je pro něj důležité správné a bohaté užívání českého jazyka a váží si toho, že s ním spolupracuje řada vynikajících odborníků.
Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.
Která z dnes představených knih vás nejvíce zaujala? Napište nám svůj názor v komentářích.
Doporučení:
Související knihy
Tajná dohodaJak Rusko pomohlo Trumpovi získat Bílý dům
Harding, Luke
Prostor, 2018
Ve službách Maffie?Český domácí protirakouský odboj (1914–1918) v zrcadle ego-dokumentů
Hálek, Jan – Moskovič, Boris
Nakladatelství Lidové noviny, 2018
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.