Tři, dva, jedna, start

antologie_PlamenakNaKonciLeta
Všední dny nepřinášejí jenom všední příběhy. Když si obvyklá témata vezmou pod lupu zkušené spisovatelky, nemůže to skončit jinak než úspěchem. Přihoďme ještě netypické kulisy a můžeme se těšit na skutečnou čtenářskou žeň.

Dnes bych se rád podíval na další z titulů letos dvouletého nakladatelství Gnóm!, s jehož tvorbou jsme se potkali již dvakrát. V obou případech šlo o poslední novinky v obou edicích, jež nakladatelství zatím má, tedy v hlavním proudu knihu Pat Murphyové Město, nedlouho poté (The City, Not Long After, 1989) a v edici Pulp Robot sbírku hororových povídek Philipa Fracassiho Hleď, prázdnota (Behold the Void, 2017). V kontrastu k nim si dnes představíme historicky první titul vydaný nakladatelstvím Gnóm! – 9. března 2016 vyšla povídková sbírka Plameňák na konci léta.

Jak už to tak u malých a právě vzniklých nakladatelství založených hlavně pro radost svých tvůrců bývá, i za Gnóm!em stojí hlavně jedno jméno: Jakub Němeček. V případě Plameňáka na konci léta je výčet prací, jež na tomto titulu odvedl, docela dlouhý: (cituji z tiráže) vybral, uspořádal, přeložil, úvody a poznámkami opatřil, graficky upravil, obálku navrhl a sazbu připravil. Nás dnes zajímají hlavně jeho úlohy překladatele a editora.

Plameňák na konci léta představuje šest povídek od pěti amerických autorek. Pamela Rentzová se v příběhu Bitva o malou vědu (The Battle of Little Big Science, 2010) vtipnou formou dotýká tématu stroje času. Ale jak už to u skvělých science fiction bývá, hlavní poslání se skrývá spíš ve společenské sondě s dokonalým uchopením priorit různých generací – té důchodového věku stojící u moci a té v produktivním věku, jejímž údělem je být pod neustálým tlakem boje s prioritami. Druhý příběh zastřešuje další hvězdné jméno žánru: Ursula K. Le Guinová. Pod názvem Velká radost (Sita Dulip’s Method, Grat Joy, 2003) se skrývá účelová kompilace uvedení do tématu, a pak teprve vlastního děje na téma alternativních světů (k uvedení povídky si editor vypůjčil i kousek textu původní knihy, jímž děj uvádí). Více než na napětí tentokrát Usula K. Le Guinová vsadila na řemeslně perfektně odvedenou vizi světa „co kdyby“. Pat Murphyová je osobnost, kterou si Jakub Němeček viditelně oblíbil. Kromě toho, že dva roky po vydání této sbírky vyšel i překlad jedné z jejích knih, v Plameňákovi jí poskytl prostor i pro příběh Jak to bylo doopravdy (The True Story, 2013). Ten vypráví klasickou pohádku o Sněhurce z pohledu krásné macechy. A že se od obvyklého pojetí dost zásadně liší, na to můžete vzít jed. Když už jsme se o Pat Murphyové zmínili, prozraďme si pár slov i o příběhu Hejno zahradních plameňáků (A Flock of Lawn Flamingos, 2013), který celou sbírku čestně uzavírá. Plameňáci nejsou typickým představitelem ani sci-fi, ani fantasy žánru. Ve skutečnosti jde o dokonale všední příběh, který by se mohl odehrát kdykoli a kdekoli. Souboj s věčně reptajícím samozvaným předsedou společenství vlastníků nemovitostí v jedné čtvrti je téma, které se v literatuře opakuje. Při četbě vtipného a svěžího Hejna zahradních plameňáků nelze nevzpomenout na Backmanova Muže jménem Ove. Kelly Barnhillová v příběhu Paní Sorensenová a seskveč (Mrs. Sorensen and the Sasquatch, 2014) zahraje na citlivou strunu naplněného života a očekávání, vítězství nad předsudky a podobně jako u Hejna zahradních plameňáků i nad samozvanými autoritami. A konečně Charlie Jane Andersová používá v příběhu Šest měsíců, tři dny (Six Months, Three Days, 2011) další z berliček „co kdyby“. Tentokrát jde o „co kdyby se potkali milenci, kteří vidí do budoucnosti?“, což je předpoklad nabízející neobvyklý prostor pro citlivou psychologickou sondu do netypických partnerských vztahů.

Na rozdíl od dalších titulů hlavního proudu nakladatelství Gnóm! Plameňák na konci léta ještě nebyl vybaven luxusně provedeným přebalem, jenž je pro všechny ostatní tituly této edice tak typickým. Ve všech zbylých ohledech ale naplňuje ostatní atributy již vydaných titulů, mezi nimiž vyčnívá hlavně kapesní velikost. Do rozsahu sto padesáti dvou stránek se kromě zmíněných šesti povídek vměstnala ještě Předmluva nakladatele, Poznámky překladatele a závěrečné povídání O autorkách. Překladu Jakuba Němečka nelze nic vytknout. Naopak, jako v jiných případech i zde přidal poznámky k některým výrazům, jež při překladu použil, stejně jako vysvětlivky k některým termínům či situacím, které se v příbězích objevily. Ve spojení s přirozeně skvělým stylem všech pěti autorek a jejich schopností doslova se mazlit se slovy je úspěch sbírky zaručen.

Antologie Plameňák na konci léta je jednou z knih, kterých není nikdy dost. Můžete ji nosit všude s sebou, aniž by vám utrhla kapsu nebo zatížila tašku, a zcela jistě vás naplní příjemným rozpoložením bez ohledu na to, na které stránce ji otevřete. Myslím, že rozhodnutí zahájit nakladatelskou živnost právě tímto titulem bylo šťastné, což koneckonců potvrzují i další čtyři již vydané knihy a jedna na svůj křest zanedlouho čekající.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizePlameňák na konci léta
Malá antologie amerických žánrových autorek

kolektiv autorek

Nakladatelství Gnóm!, 2016

Napsat komentář