Hlavní hrdina novely Otec u porodu, „tatínek“, očekává narození prvního dítěte a tak začne tomuto neznámému tvorovi, rybičce rostoucí v „maminčině“ břiše, psát jakési deníkové vzkazy. Popisuje zážitky z práce, vypočítává položky nákupních seznamů, vypráví, co viděl a slyšel v autobuse. Do této známé rutiny však prosakují nové zážitky spojené s očekáváním potomka, sledování jeho vývoje na internetových stránkách a v lékařských ordinacích a s tím spojené nesmělé představy budoucnosti, ale i nejistota z neznáma. Tatínek se totiž sice upřímně snaží, ale rozhodně nepatří mezi dnes tak populární sebevědomé otce, kteří nastupují na rodičovské dovolené, dítě umí uvázat do šátku na pět způsobů, a kdyby mohli, rozhodně by sami kojili. Tatínkovi připadá, že jsou na něj ze všech stran kladena příliš vysoká očekávání, a on si není ani trochu jistý, že je dokáže naplnit. Miroslav Pech v Otci u porodu opět dosvědčuje svůj výjimečný talent na přesné odposlechnutí a reprodukci jazyka ve všech možných stylových rejstřících, ať už jde o úsporné dialogy, nebo fráze z médií. Záleží tak na každém čtenáři, jestli chce hluboko v textu hledat genderová a sociální témata, nebo se prostě jenom královsky bavit.

Otec u porodu

Autor: Miroslav Pech

Počet stran: 188
Vazba: vázaná
Formát: 140×185 mm
ISBN: 978-80-257-2543-6
Doporučená cena: 198 Kč

Knihu Otec u porodu vydalo nakladatelství Argo.

Ukázka z knihy

Dneska tu byla na návštěvě tvoje teta. Měli jsme špagety. Po večeři jsem si šel s tetou zakouřit. Bavili jsme se o Úřadu práce, protože jsme oba v evidenci. V pondělí mám nastoupit do novýho zaměstnání. Nedávno jsem skončil v podniku, ve kterým jsem vydržel tři dny. Měl jsem k tomu svý důvody. Když jsme s tetou dokouřili, šli jsme zpátky za maminkou a vybírali ti jméno. Nic jednoduchýho. Se svým jménem budeš muset jednou žít, a proto je důležitý vybrat co možná nejlepší. Některý jména jsou totiž problémový a nemusely by ti přinýst nic dobrýho. Líbí se mi jméno Rút. Pro holku. Jenže u maminky to neprošlo. Asi má jiný plány. Jestli budeš kluk, přichází v úvahu jména Miloš, Saša nebo Bohdan… Dělám si srandu. Je pravda, že chlapecký jméno se mi nelíbí žádný. Ale maminka si jich potají pár zakroužkovala. Nicméně pokud budeš kluk, určitě se nebudeš jmenovat po mně. Nezdědíš jméno ani po svých dědečcích. S maminkou jsme usoudili, že se jedná o problémový jména. (str. 9–10)

Miroslav Pech

Miroslav Pech (*1986) vyrůstal v Nové Bystřici na Jindřichohradecku. Prošel mnoha zaměstnáními (tiskař, prodavač, pomocný dělník, skladník, redaktor, řidič VZV atd.). Je autorem povídkových sbírek Napíšu Pavle (2013) a Ohromně vtipná videa (2014). Publikoval v časopisech Semtam, H_aluze, Psí víno, Protimluv, Host, Salon, Weles, Pandora či na internetové Dobré adrese. Cizojazyčně se jeho texty objevily na běloruském webu litrazh.org a slovinské ludliteratura.si. Žije v Českých Budějovicích.

Informace byly čerpány ze stránek internetového knihkupectví Kosmas.

Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992. Jeho hlavní zásadou je týmová práce, díky níž dokáže seznamovat čtenářskou obec se zajímavými knihami známých autorů. Snaží se také získávat a podporovat talentované autory a kvalitní překladatele. Také díky tomu Argo za dobu své existence získalo pověst vydavatele kvalitní beletristické, historické i jiné odborné literatury, a to českého i zahraničního původu.

Související knihy

Pech, Miroslav

Argo, 2018