V létě 2018 nabídl server Audioteka.cz české čtenářské veřejnosti zvukovou verzi knihy Bernarda Miniera Noc (Nuit, 2017, česky prvně 2018). Audiokniha vychází z tištěné verze vydané nakladatelstvím XYZ v únoru 2018, kterou přeložil Jiří Žák.

Francouzský spisovatel Bernard Minier (* 1960) nepatří mezi autory, kteří zaplnili trh desítkami titulů. Namísto množstí se jednoznačně zaměřuje na kvalitu a originalitu. Svoji prvotinu vydal až ve věku jednapadesáti let. Jednalo se o první ze zatím čtyř příběhů majora kriminální služby Martina Servaze a román se jmenuje Mráz (Glacé, 2011, česky 2015). Druhá kniha následovala o rok později a nese název Kruh (Le Cercle, 2012, česky 2015). Třetí pokračování pod názvem Tma (N´éteins pas la lumière, 2014, česky 2016) porušilo tradici jedné knihy ročně, aby se pak čtvrtá kniha Noc za svou předchůdkyní opozdila dokonce o další tři roky. Bernard Minier ale v mezidobí tak úplně nezahálel, a tak v roce 2015 vydal ještě mimo Servazovu sérii samostatný román Zkurvenej příběh (Une putain d’histoire, česky 2017). Všech pět titulů je na Audioteka.cz dostupných ve zvukové podobě.

Přestože všechny knihy dosavadní tetralogie spojuje postava policisty Martina Servaze a více či méně i nebezpečného zločince a sériového vraha Juliana Hirtmanna, může každý z příběhů stát zcela samostatně. Asi nejmarkantněji je to patrné ve druhém i třetím pokračování, kde se Hirtmann objevuje spíše okrajově, zatímco major Servaz řeší zcela jiné zločiny. Pravdou ovšem je, že i při jejich vyšetřování je natolik ovlivněn honbou za Hirtmannem, že mu přikládá i činy, s nimiž padouch ve skutečnosti nemá nic společného.

Audioteka.cz nabídla postupně všechna čtyři pokračování pocházejících z produkce nakladatelství XYZ, člena skupiny Albatros Media, i ve formě zvukových knih. S výjimkou prvního Mrazu, jehož audio verze přišla na trh až více než rok po vydání tištěné (leden 2015 výtisk, duben 2016 nahrávka), objevily se zvukové podoby zbylých tří románů s odstupem necelého půl roku po svých papírových předlohách.

Interpretace byla ve všech čtyřech případech svěřena Jiřímu Žákovi. Vsadit na zkušený herecký hlas byla logická volba, jež je v našem případě zajímavá i tím, že se zde role interpreta střetává v jedné osobě s rolí překladatele všech dosavadních Minierových knih. Že jde o situaci spíše výjimečnou, asi není třeba zdůrazňovat. Jediný srovnatelný případ, jenž mne napadá, bylo prvních pět titulů Úžasné Zeměplochy v podání Jana Kantůrka, dvorního překladatele sira Terryho Pratchetta do našeho mateřského jazyka. Přednes Jiřího Žáka staví na zkušenosti desítek let strávených na divadelních jevištích a před filmovou či televizní kamerou. Rytmu ani intonaci není co vytknout, schopnost přizpůsobit hlas interpretované postavě navíc dodává posluchačově prožitku další rozměr. A tak jedinou výhradu, již si naneštěstí nedokáži odpustit, směřuji k přednesu těch částí, v nichž se objevuje nepřeložený anglický text. Ve většině případů je výslovnost nesprávná, přičemž na druhou stranu zajímavým způsobem kontrastuje se slušně vyvedeným přízvukem. Asi nejmarkantněji se tento neduh projevuje v prvních dvou knihách stávající tetralogie, Noc naštěstí mnoho anglických vstupů nemá. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, nemůže-li jít o interpretův záměr, o jakousi formu zdůraznění Francouzi přednášené angličtiny, ale více se přikláním k názoru, že jde spíše o prostou chybu. Naštěstí je to něco, co zásadním způsobem neovlivňuje celkový dojem, a dá se předpokládat, že významná část posluchačů si problému ani nevšimne.

Minierovy příběhy jsou typické svou komplikovanou strukturou, což je ale nepochybně i důvod, proč se tak rychle vyhouply na špici detektivního žánru. Ve všech dosud vydaných knihách tohoto autora se vedle sebe objevuje několik dějových linií, jež spolu zpočátku zdánlivě ani nesouvisejí. Přesto čtenářům či posluchačům postupně nezbývá než obdivovat, s jakou kombinační dovedností jsou knihy utkány a jak i místa, jež se v jednu chvíli mohla jevit jako nudná či dokonce zbytečná, nakonec zapadnou do celkového obrazu. A to je to, co odlišuje mistra od prostého psavce.

Na závěr dnešního povídání se ještě jednou vrátím k osobě Jiřího Žáka. Způsob, jakým v posluchači doznívá jeho charakteristicky zastřený hlas, významnou měrou podtrhuje i dokonalost, s níž se zhostil překladu. Protože, přiznejme si, že u příběhů, jejichž originálním jazykem není naše mateřština, je osoba překladatele tím, kdo může zásadní měrou přispět k úspěchu, ale i neúspěchu knihy na českém trhu. V případě Jiřího Žáka lze bez zaváhání konstatovat, že jeho podíl je více než pověstně lví.

S příchodem audioknih se znatelně zkomplikoval život lidí-nečtenářů. Nejčastější výmluvou většiny nečtenářů totiž bývá nedostatek času. „Copak mám na něco takového čas?“ slýcháváme. Nu, dobrá zpráva je, že tento argument je dnes už zcela lichý. Odpověď na jejich výmluvy je teď už totiž zřejmá: „Ano, máš. Pořiď si zvukovou verzi a můžeš poslouchat. Při chůzi, při běhu, při sportu, při úklidu, na zahrádce, při vaření. A nebo jen tak, vleže či vsedě během relaxování.“ Takže, na co ještě čekáte právě vy?

Související knihy

Noc (audiokniha)

Minier, Bernard

XYZ, 2018

Noc

Minier, Bernard

XYZ, 2018

Noc

Minier, Bernard

XYZ, 2018