Veliká, avšak relativně útlá kniha Atlas mýtů s podtitulem Mytický svět bohů vyšla pod značkou Ella & Max v nakladatelství Presco Group v srpnu 2018. Na 86 stranách přináší malým čtenářům kouzelně ilustrované mapy a příběhy dvanácti světových mytologií.

Mapy uvnitř atlasu ukazují, jak si celý náš svět představovaly prastaré kultury. Některé národy ho vnímaly jako obrovský strom, jiné jako horu obrácenou vzhůru nohama. Další věřily, že zemi nosí na zádech ohromná želva. Nejen tyto pohledy na svět a jeho obyvatele jsou bezpochyby fascinující. Atlas mýtů seznamuje s plejádou bohů, hrdinů, fantastických zvířat i strašidelných příšer, jako jsou upíři, vlkodlaci nebo bánší.

Kultury zmíněné v knize jsou samozřejmě velmi spletité a každá z nich má desítky, ba i stovky různých variant příběhů o vzniku světa, hrdinských skutcích, zločinech podvodníků a jiných zajímavých záležitostech. Z poznámky vydavatele i autora vyplývá, že účelem knihy pochopitelně nebylo zmapovat je důkladně všechny. I kdyby to bylo možné, vydalo by to na mnohem objemnější publikaci. V Atlase mýtů jsou proto jen některé z nejznámějších verzí legend. Knížka má být odlehčeným uvedením do světa několika obdivuhodných kultur. Nesnaží se vysvětlovat podstatu současných náboženství, vlastnosti civilizací ani převyprávět všechny existující mýty. Pouze předkládá pár poutavých a mnohdy i bizarních příhod, vyprávěných lidmi po tisíce let. Třeba vás budou inspirovat k tomu, abyste sáhli po další, důkladnější práci o světových mytologiích.

Za poznámkou vydavatele následuje dvoustrana s krásně vyvedenou mapou jednotlivých světů, která je zároveň obsahem knihy. Na štítcích stojí pod názvem konkrétního světa (irského, aztéckého, severského aj.) vždy číslo odpovídající strany.

Text a ilustrace má na svědomí Thiago de Moraes, jenž si pro nás připravil také stručný úvod a přehledný návod k použití atlasu. Z návodu se dozvíme, že vyprávění o jednotlivých civilizacích začínají vždycky odstavcem, jenž hovoří o jejich víře, základních mýtech, vidění světa a místech, kde žily. Následuje dvoustrana s mapou. Ta zobrazuje, jak svět podle dané kultury vznikl nebo vypadal. Mapu obklopují postavy bohů, hrdinů a příšer, v jejichž existenci daná civilizace věřila. Následují některé převyprávěné mýty a legendy. Vyprávění o každém světě bývá vždy završeno stránkou s různými stvořeními a dalšími zajímavostmi.

Na knize oceňuji především to, že přináší poznatky nejen o známějších mytologiích (řecké, severské, slovanské, hinduistické atd.), ale i o těch, s jejichž legendami a vnímáním světa jsem se zatím nesetkala (janomamské, jorubské, polynéské ad.). Avšak snad právě proto, že kupříkladu se severskou mytologií již malou zkušenost mám (díky Severské mytologii či pohádkovému příběhu Odd a mraziví obři Neila Gaimana), byla pro mě její mapa přehlednější než třeba v případě aztéckého světa. Každý z nás i díky filmům někdy slyšel o Thórovi, Lokim, moudrém Ódinovi nebo krásné Freye. Zapamatovali byste si ale jména aztéckých bohů? Centzonhuitznahuac, Centzonmimizcoa, Ometeotl, Huitzilopochtli nebo Tecuciztécatl? A teď si představte, že na mapě je jich ještě mnohem více!

Naštěstí kniha pro lepší orientaci obsahuje rejstřík jmen bohů, hrdinů a dalších mytických postav, včetně zařazení k příslušné kultuře a výslovnosti v hranatých závorkách. Jsem za něj vděčná, jelikož teď teprve vím, že Centzonhuitznahuac se čte jako „sentsonvicnavak“. Nicméně výslovnost není uvedena u všech jmen, takže stejně netuším, jak správně vyslovovat kupříkladu jméno Brõõribë.

Předchozí znalost určité mytologie umožní objevovat případné nepřesnosti. U boha Lokiho se lze např. dočíst, že „byl otcem mnoha podivných tvorů včetně obrovského hada, velikého vlka a koně, který měl několik nohou navíc“ (str. 76). Kdo však četl Severskou mytologii Neila Gaimana, už ví, že Loki nebyl otcem koně Sleipnira, nýbrž jeho matkou, o čemž koneckonců následně informuje i sám Atlas mýtů (str. 79). Stejně tak si můžeme na mapě povšimnout překlepu v názvu Thórova kladiva (Mjörnil místo správného Mjölnir).

Jsou to drobnosti, ale nezbývá než věřit, že v případě nám neznámých mytologií se autor či vydavatel nedopustili závažnějších přešlapů. Kniha je koneckonců určená především dětem, které zřejmě nebudou řešit malé nesrovnalosti. Na druhou stranu pochybuji, že je zaujme neustále se opakující výčet různých bohů na každé mapě. Hezká a propracovaná mapa sama o sobě nadchne a potěší oko, jednotlivé informace a jména bohů však začnou vbrzku splývat. Nové poznatky vystrnadí ty předchozí, a dítě je proto nejspíš začne znuděně přeskakovat, aby se dostalo k tomu zajímavějšímu – k příběhům o dvanácti Herkulových (Heraklových) úkolech, o Vasilise a její kouzelné panence nebo třeba o Thórově falešné svatbě.

Atlas mýtů bych mohla doporučit jako pěkný dárek pro malé milovníky pohádek, bajek a dobrodružných příběhů či jako povedené výtvarné dílo pro staršího čtenáře, který jím krásně doplní svou sbírku knih o mytologiích. Jednotlivé příběhy jsou vcelku krátké, čtivé, psané srozumitelným jazykem a nepostrádají vtip. Nejspíš opravdu nalákají k výpravě za dalšími světovými mýty.

Související knihy

de Moraes, Thiago

PRESCO GROUP a.s., 2018