Autorem knihy Konec Evropy s podtitulem Diktátoři, demagogové a doba temna před námi, kterou roku 2018 vydalo nakladatelství Argo ve spolupráci s nakladatelstvím Dokořán, je novinář James Kirchick. James Kirchick je americký žurnalista a reportér. Svého času pracoval pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda, několik let pobýval i v Praze. Publikuje v množství periodik v USA i v Evropě. Svou knihu Konec Evropy o nejnovějším varovném vývoji v Evropě sepsal na základě vlastní reportérské práce.

Kniha je rozdělena na osm kapitol, které se zabývají jednotlivými problémy, jež rezonují Evropou. Těmito problémy jsou imperiální ambice Ruska, nacionalistické Maďarsko, nelehká situace Německa, třenice v Evropské unii, antisemitistické tendence ve Francii, unáhlený Brexit, populistické Řecko a rozparcelovaná Ukrajina. Kirchickovy názory vyznívají v každé této problematice pesimisticky. Ostatně již první věta úvodu jeho knihy zní „Konec Evropy se blíží.“. Naznačuje tím, že Evropa dneška se hroutí – je stále více nedemokratická, hospodářsky stagnující, ohrožovaná extremisty a pomalu se posouvá směrem k válce. Tento geopolitický chaos Kirchick přirovnává k 30. létům 20. století.

Ačkoli je Kirchick v jádru zastáncem liberální demokracie, k současné evropské politice je poměrně kritický. Popisuje důvody, proč v Evropě vítězí xenofobie, demagogie a populismus. Hlavní vinu vidí v tom, že na jednu stranu jsou tu skupiny, které se tváří, že neexistují jasně viditelné společenské jevy (kriminalita migrantů) a odmítají je řešit tím, že by o nich diskutovaly. Na druhou stranu pak u voličů vítězí politické subjekty, které o těchto problémech mluví naopak až moc a přibarvují je. Z tohoto nesouladu ve výsledku těží populisté a demagogové, jako je Orbán, Putin a Trump, kteří se neštítí manipulací a lží za účelem uchvácení moci. V Konci Evropy se dočteme i o Miloši Zemanovi, konkrétně: „Miloš Zeman je nejvíce proruskou hlavou státu v Evropě, což je pro zemi, kterou kdysi brutálně napadla a obsadila sovětská vojska, znepokojivý vývoj.“ (str. 75). Musím konstatovat, že pro naši zemi to není právě ta nejlichotivější reklama.

Na můj vkus je Kirchick až příliš kritický na úkor úvah, které by šly do jádra problému a vedly k návrhu konstruktivního řešení. Ačkoli Kirchick často velmi trefně popisuje to, co je problémem moderní Evropy, místy se mi zdálo, že příliš zjednodušuje a vidí problémy jednostranně. Například v případě řecké krize se nesnaží analyzovat, ale pouze popisuje široké spektrum problémů, které Řecko má. Stejně tak v případě migrační krize konstatuje, že liberální strany dělají špatně, když neposkytují svým voličům detailní informace o této krizi, na druhou stranu již neuvažuje o tom, jaké důsledky by to mělo, a ačkoli velmi obsáhle hovoří o kriminalitě migrantů, již méně se zmiňuje o tom, že počet migrantů se konstantně snižuje.

Kirchick má pravdu v tom, že Evropa by postupovala lépe, kdyby byla politicky a ekonomicky soudržná. Opět však nejde pod povrch svého konstatování a nerozebírá, jak k tomuto stavu dojít. Dalším nedostatkem je podle mého názoru to, že ačkoli autor neustále používá spojení „liberální demokracie“, nikde v knize se nepokouší o definici tohoto politického režimu – vzhledem k tomu, že stále probíhají diskuze o tom, co je vlastně podstatou a náplní liberální demokracie, by to bylo pro čtenáře užitečné.

I přes tyto nedostatky považuji Konec Evropy za povedené upozornění na problémy, kterými bychom se měli zabývat. Pro přemýšlivé čtenáře bude kniha zdrojem mnoha témat k úvahám.

Související knihy

Konec Evropy
Diktátoři, demagogové a doba temna před námi

Kirchick, Jamie

Dokořán, 2018