Knihu Malované pranostiky od autorky Dušany Votavové
vydalo nakladatelství Grada.

ÚVOD

Milé děti, vítejte v knížce plné pranostik a omalovánek! Víte, co jsou to pranostiky? Jak a proč vznikaly? Co nám chtějí sdělit? S pranostikami se potkáváme poměrně často. Můžete je zaslechnout doma, zejména od babiček a dědečků, najdete je v učebnicích, v pohádkách a v dalších knížkách, které ve škole nebo doma čtete. Objevují se občas v kalendářích a také v předpovědích počasí v rádiu a v televizi.

Jak možná víte, pranostiky vznikaly po dlouhá léta, mnoho lidí před námi se jimi řídilo na základě poznatků z dlouhodobého pozorování přírody a změn v ní. Výraz pranostika je odvozen z latinského slova prognosis, tedy předpověď. Pranostiky jsou součástí lidové slovesnosti a kulturním bohatstvím každého národa, předávaly se z generace na generaci jako cenné zkušenosti, které lidé vděčně využívali. Museli přece vědět, kdy na jaře zorat pole, kdy zasít obilí či len, zasázet brambory, kdy naopak vyčkat se sadbou, než se oteplí, kdy sklízet obilí a ovoce, jak a kdy se připravit na zimu, jak poznat, zda bude mírná nebo tuhá, jestli bude úrodný rok. Pranostiky jim pomáhaly při hospodaření i v běžném životě. I dnes se stává, že naši rodiče nebo prarodiče „předpovídají“ počasí, úrodu nebo události v přírodě podle starých pranostik a ono to tak i vychází.

Rok za rokem se u nás, v našem podnebném pásu, střídají čtyři roční období, dvanáct měsíců. Každé roční období je jiné, má své zvláštnosti, je něčím zajímavé. Rok, roční období, dvanáct měsíců – to je vlastně uzavřený kruh, který se neustále opakuje. Pranostiky se většinou vztahují k ročnímu období, měsíci nebo ke konkrétnímu datu – je zajímavé sledovat i to, jak se postupem času v kalendáři měnily různé svátky, události a jednotlivá jména, která jsou nyní přesunuta na jiný den nebo je v kalendáři už nenajdeme.

Například:

• O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu. (Fortunát se dříve slavil 1. 6., ale dnes už ho v kalendáři nenajdeme.)

• Na Šimona a Judy kočka leze z půdy. (Pranostika se váže k datu 28. 10. Šimon nyní slaví svůj svátek 22. 12. a Judu v dnešním kalendáři již nenajdeme.)

• Svatá Viktorie obrázky na okna ryje. (Viktorie dříve měly svátek 23. 12., nyní ho slaví 10. 3.)

I v dnešní moderní době, kdy využíváme dlouhodobé předpovědi počasí, si alespoň můžeme představit, jaké to bylo dříve, před mnoha lety, kdy byli lidé odkázáni jen na pozorování přírody a sledování změn v ní. V každém případě si pranostiky zaslouží oprášit a připomenout. Tato knížka vám o nich hodně prozradí. Poznáte jak ty známé, tak ty opomíjené nebo možná i zapomenuté. Všechny ale rozhodně stojí za přečtení.

U každé pranostiky najdete vysvětlení a výstižný obrázek, který čeká na vaše vybarvení. Celobarevné nebo částečně vybarvené ilustrace můžete využít jako nápovědu nebo inspiraci pro volbu barev.

Přejeme vám, aby vám knížka přinesla trochu poučení, trochu zábavy, a hlavně hodně pohody a radosti z vlastnoručně vymalovaných obrázků.

JARO

Jaro je jedno z nejhezčích ročních období, astronomické jaro začíná 21. března. Mezi jarní měsíce patří březen, duben, květen. Dny se postupně prodlužují, noci se krátí, příroda se po zimním spánku znovu probouzí.

Každé roční období s sebou přináší změny, o kterých všichni víme, které můžeme sami pozorovat. Je proto zajímavé spojit a porovnat si děje v přírodě (na jaře či v dalších ročních obdobích) s pranostikami, které na základě svých pozorování a zkušeností lidé za dlouhá léta vytvořili. Určitě ne všechny platí doslovně, ale přesto je ve spoustě z nich pravdivý základ a poučení. Některé zajímavé si můžeme ve spojení s proměnami přírody připomenout.

Jarní pranostiky jsou věnovány typickým dějům v přírodě, změnám počasí, živým tvorům i rostlinám. Sluníčko začíná hřát, ale zima se ještě své vlády nevzdává.

Březnové slunce má krátké ruce.

Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem.

Už někdy koncem zimy slyšíme první štěbetání ptáčků, jimž jsme do krmítek přilepšovali. Ptáci a živočichové, kteří u nás přezimovali, i tažní ptáci, kteří se postupně vracejí, s každým slunečným dnem nabývají síly. Všichni vítají jaro a vyvádějí svá mláďata. Ta se mají čile k světu.

Panny Marie zvěstování (dříve 25. 3.) – vlaštoviček přivítání.

Na svatého Řehoře (12. 3.) čáp letí od moře, žába hubu otevře.

V březnu se pomalu otepluje a první drobné kvítky sněženek, bledulí či krokusů si prorážejí udusanou půdou cestu ke slunečním paprskům. Na výsluní kolem cest žlutě svítí léčivý podběl, na větvích jívy vykukují kočičky a lákají pilné včely k jarní hostině. Teplý březen rozehřeje včelám srdce.

K jaru také neodmyslitelně patří Velikonoce se svými tradicemi – pletením pomlázek z vrbových proutků, koledou, malováním vajíček, pečením beránka. Velikonoce jsou pohyblivé svátky, které připadají buď na březen, nebo na duben – podle prvního jarního úplňku. Po dlouhé zimě se lidé na svátky jara těší. Zdobí si domovy větvičkami kočiček a zlatého deště, větvičkami břízy se zelenými lístky. V květnících doma i na zahrádkách se objevují petrklíče, macešky a další jarní kvítí. Také s Velikonocemi jsou spojeny některé pranostiky.

Velikonoce krásné úrodu nám dají, pak-li slunce hasne, louky sucho mají. Velký pátek deštivý dělá rok žíznivý. Přichází duben, tráva a obilí se začínají zelenat a rychle růst, na stromech se postupně objevují první listy a květy.

Na svatého Jiří (24. 4.) trávu nezastaví čtyři.

Může-li se havran o svatém Jiří v žitě skrýti, budem úrodný rok míti.

Na Filipa a Jakuba (dříve 1. 5.) koníček travičky si naškubá.

Jarní počasí je však proměnlivé. I když nás přes den vyláká ven sluníčko, rádi se večer vracíme domů, do tepla.

V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.

O svatém Vojtěchu (23. 4.) před zimou pod střechu.

V dubnu se zima a léto o vládu přetahují. Na zahrádkách kvetou narcisy a tulipány, na trávníku drobné sedmikrásky, na loukách do dálky zlatě září pampelišky, kolem potoků blatouchy, na vlhkých stinných místech se objevují jemné sasanky. Přibývá práce na polích, v sadech i v zahradách. Zahrádkáři nedočkavě spěchají ke svým květinovým a zeleninovým záhonům, vysazují se nové ovocné stromky a keře. Také na polích je rušno – sázejí se brambory.

——————-

Prolistujte si další ukázku.

——————-

O autorce

Mgr. Dušana Votavová (Němcová) vystudovala gymnázium a Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Svému oboru se věnuje od ukončení studia dodnes v podobě školní i volnočasové práce s dětmi. Žije s rodinou na Šumavě – ta ji svou krásou a proměnami nikdy nepřestala okouzlovat.  Zkušenosti načerpané z práce s dětmi, nadšení pro výtvarné činnosti a láska k přírodě, v níž nachází stále nové náměty a inspiraci, to vše se setkává v knížce Malované pranostiky.

Zdroj informací: nakladatelství Grada

Knihy s logem Grada vycházejí v České republice již od roku 1991. Nabídka společnosti pokrývá široké spektrum odborné literatury z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Vydává např. tituly s právní tematikou, ekonomické, z oblasti financí a účetnictví, psychologické, zdravotnické, s počítačovou tematikou, o architektuře a stavebnictví atd.

Související knihy

Votavová, Dušana

Grada, 2018