Vystudovaná pedagožka Šárka Svobodová napsala pro děti detektivku Myšák Očko. Její titul ovšem není dalším příspěvkem do rozšiřující se řady napínavého čtení pro děti. Myšák Očko je poměrně široce pojatý, dobře promyšlený projekt, který v sobě spojuje řadu aktivit, a to jak celkem běžných (např. omalovánky v knize), tak i netradičních (obdoba geocachingu). Ale popořádku.

Podtitul knihy Myšák Očko – Příšera z Mariánského údolí; Olympiáda u Růženina lomu naznačuje, co na malé čtenáře čeká: dva samostatné, na sebe nenavazující příběhy. V prvním malý detektiv řeší hned tři záhady najednou – kam zmizely ryby, proč se táta labuťák nevrátil domů a co za podivnou příšeru straší na místním rybníku. Ve druhém příběhu má Očko dohlédnout na hladký průběh zvířecí olympiády. Jenže mezi sportovce a diváky se vloudil neznámý zloděj, a aby těch starostí na jednoho malého myšáka nebylo málo, velké množství zvířátek na jednom místě přilákalo i nebezpečnou, nenažranou lišku…

Oba příběhy se odehrávají v reálných lokalitách Brna, v místech, která jsou oblíbeným cílem výletníků. Pokud by se i tak dětem nechtělo na procházku, mohou je rodiče nalákat na obdobu geocachingu. Jak v lokalitě Hády, tak v Mariánském údolí najdete celkem šest značek myšáka Očka (tři pro Hády, tři pro údolí). Nejen, že se děti mohou vydat na procházku do míst, kde se jejich knižní hrdina také pohyboval, navíc si výlet mohou zpestřit „detektivním“ pátráním. Hledání jim usnadní skutečné mapy (letecké snímky) s vyznačenými místy a stručné popisy, kde značky hledat (bohužel bez GPS souřadnic).

Šárka Svobodová svůj příběh vypráví v přítomném čase. Tento styl vyprávění je neobvyklý (využívá se spíše při komentování sportovních klání) a zpočátku může při čtení rozptylovat. Na druhou stranu – jak si na něj zvyknete, jako byste byli přímo v ději a popisované události prožívali zároveň s myšákem, tady a teď.

V knize najdete nejen již zmíněné mapy či omalovánky, ale i písničku včetně not, barevné fotografie lokalit (a to napříč celým rokem, od jara do zimy), kratší slovník hantecu (to aby děti rozuměly, co žabák Brňák říká) či stručné povídání o Mariánském údolí a lokalitě Hády. Je cítit, že Šárka Svobodová svému nápadu o myším detektivovi věnovala náležitou péči a čas. Díky tomu má její kniha velkou šanci zaujmout. Je tu ovšem jedno „ale“…

Jaké „ale“? Také znáte z filmů a seriálů hlášku „Stůj, nebo střelím!“? Myšák ji evidentně nezná. Nejprve střílí a až pak mluví. A výsledkem je zranění nevinného, bezbranného tvora. Jen zázrakem nedošlo k trvalém poškození zdraví. Tato příhoda je naprosto zbytečná – stačilo, aby myšák pronesl onu zmíněnou větu, a celý případ mohl vyřešit zcela bez agrese.

Nebýt tohoto zakončení prvního případu, knihu Myšák Očko bych jen chválila a vřele doporučovala dál. Rodiče dětí předškolního věku by si možná rozuzlení Příšery z Mariánského údolí měli nejprve sami přečíst a při předčítání dětem tuto část upravit a převyprávět vlastními slovy, pokud také budou mít (stejně jako já) problém s násilnickým chováním postavy, která má být pro děti kladným hrdinou, vzorem. Přeci jen minout knihu by bylo škoda. Až na tuto jednu (byť velmi výraznou) vadu na kráse je to opravdu chvályhodný projekt. A navíc – kolik znáte knih, které děti zvou na výlet do Brna a ne do Prahy?

Související knihy

Svobodová, Šárka

powerprint s.r.o., 2017