V březnu 2018 vydalo nakladatelství Omega knihu Mise Saturn. Na jejím autorství se podíleli John Sandford a Ctein. O překlad se zasloužil Marek Čtrnáct.

John Sandford, pravým jménem John Roswell Camp, je americký novinář a držitel Pulitzerovy ceny. Je autorem téměř tří desítek detektivních románů, s nimiž se můžete setkat i u nás. Malou ochutnávku v podobě recenzí na knihu Krvavá pomsta a Zranitelná oběť najdete na našem webu. Ke stvoření Mise Saturn spojil své síly se Cteinem, odborníkem na fotografický tisk a expertem na angličtinu a fyziku. A rozhodně nešlápl vedle.

Úvod příběhu vás zavede na začátek února roku 2066. Všechny kontinenty naštěstí vypadají stále stejně, jen státy v nich jsou trochu jinak uspořádané. Za necelých padesát let lidstvo dokázalo zmenšit elektronické přístroje do podoby implantátů, zvýšit účinnost stimulačních léků, zlepšit své dalekohledy a nezanevřít na McDonald. A také to nejdůležitější – přežít. Díky tomu nyní stojí na pokraji nové éry, která má změnit všechno, co až doposud lidé znali a v co věřili. U Saturnu se totiž objevil objekt. Zpomalující objekt. A americký teleskop jej zachytil jako první.

Objev mimozemské technologie může pro svět znamenat posun o mnoho desítek let dopředu a není pochyb o tom, že u třetí z nejvzdálenějších planet naší sluneční soustavy se taková technologie nachází. Američané proto okamžitě začínají pracovat na stavbě lodi, která by zvládla cestu k Saturnu – a co víc, chtějí tam být dříve než kdokoliv jiný. To jim ale trochu kazí Čína s už hotovou lodí, původně určenou k cestě na Mars. S převratným řešením nakonec přichází doktorka Rebecca Johanssonová, díky jejíž technologii by příprava měla trvat zhruba jeden rok a následná cesta také. Vše se nakonec podaří. Číňané sice získali několikaměsíční náskok, ale americká loď ho má velmi brzy znatelně zmenšit.

Již v počátečních fázích si můžete všimnout neobvyklé technologické propracovanosti jednotlivých prvků, které se dále rozvíjejí. Autoři se neomezili pouze na prostá konstatování, ale poměrně komplexně a velmi realisticky popsali, jak vše funguje a vypadá. Chvíli jsem v odborných termínech sice tápala, ale autoři byli naštěstí shovívaví i k nám, méně zběhlým ve fyzikálních principech a technických konstrukcích. Americká loď Nixon, přestavěná z původní stanice USSS3 (pravděpodobného nástupce dnešní ISS), získala dokonce svůj vlastní nákres.

Zejména k posádce této lodi se příběh upíná. Jednotlivé kapitoly jsou uváděny prostřednictvím stěžejních postav jakožto vypravěčů. Poznáte tak geniální mozek zmíněné Beccy, na jejíž bedrech leží úspěšnost celé operace. Zjistíte, jak antropolog Clover se zálibou v kouření marihuany připravuje neodolatelnou jambalayu a jak na vesmírnou loď propašoval svoji kočku. Sandy, zdánlivě bezstarostný a pohádkově bohatý absolvent umění, který tam má vše natáčet, vám předvede sex v jedné desetině zemské gravitace. A taky si můžete poslechnout panovačnou prezidentku Spojených států, jak ze Země všechny komanduje, a svědomitá kapitánka lodi Fang-Castrová to musí snášet. Samozřejmě nechybí ani šedá eminence v podobě Crowa, velitele bezpečnosti.

Ačkoliv na začátku všechno probíhá relativně hladce, naši hrdinové musejí řešit i méně příjemné situace. Například nefunkční reaktor, hrozbu sluneční erupce či možnou katastrofu při průletu pásem asteroidů ve 140 km/s. Ostatně ani členství v elitním klubu sexuálních orgií nezní zrovna ideálně, když se o tom dozví váš potenciální přítel, který shodou okolností obývá tu stejnou vesmírnou loď. A ke všemu tu pořád někde létají ti zatracení Číňané! Jedno se misi ale odepřít nedá – cíl, jakkoliv tajemný a život ohrožující, je krásný.

Lidé se toho nemohli nabažit. Společná místnost byla neustále našlapaná. Každý, koho povinnosti nevolaly jinam, se mačkal u okna, aby mohl vidět tu úžasnou podívanou. Žasli nad obrovskými, perlově bílými oblouky prstenců a nad věčně fascinujícími barvami oblačných pásů Saturnu, které nesly pruhy zlatohnědých odstínů oranžové, okrové, světle hnědé, lososově růžové… zkrátka barev rozmanitějších a jemnějších, než jaké většina posádky dokázala pojmenovat. (str. 393)

Mise Saturn je propagovaná jako dílo, jež má okouzlit všechny fanoušky Marťana od Andyho Weira. Já Marťana četla a musím konstatovat, že ač se převážnou většinu času jednalo o monolog vědce, který uvízl na Marsu, oslovil mne o trochu víc. Na druhou stranu v technických specifikacích se Marťan nemůže rovnat Misi Saturn. Jak sami autoři v závěrečných vysvětlivkách uvádějí, chtěli se vyhnout berličkám v podobě tzv. „šuntové mechaniky“, tedy užití technologie zcela vymyšlené či doposud neznámé. Tím příběh získal mnoho bodů na autentičnosti, ale dle mého názoru zároveň tím ubral na prostoru postavám, s nimiž by se jinak dalo více sžít.

Tak či tak věřím, že příznivci sci-fi, politických a vědeckých románů, zkrátka každý milovník dobré četby, si na úctyhodných 688 stranách textu najde to své.

Související knihy

Sandford, John

Edice Knihy Omega, 2018