Když strach ze zdánlivé smrti ovládal Evropu

zdanliva_smrt
Během osmnáctého a devatenáctého století se v evropské společnosti několikrát objevil strach ze zdánlivé smrti. V české historiografii byla tomuto tématu zatím věnována pouze malá pozornost – mezeru vyplnila až publikace Václava Grubhoffera Zdánlivá smrt.

Titul Zdánlivá smrt: Noční můra osvícenské Evropy, kterou vydalo nakladatelství Argo ve spolupráci s městskou knihovnou v Poličce, napsal český historik Václav Grubhoffer. Václav Grubhoffer vystudoval kulturní historii na Filosofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se životními strategiemi šlechty v období osmnáctého až dvacátého století, dějinami rodu Schwarzenbergů, kulturními dějinami smrti a dějinami medicíny.

Jeho publikace se zabývá problematikou zdánlivé smrti, tedy situací, kdy je člověk, považovaný za mrtvého, omylem pohřben zaživa. Možnost zdánlivé smrti děsila naše předky (a některé lidi děsí dosud) ve velkém ještě v polovině minulého století. I přesto jde o téma, které česká historiografie (na rozdíl od té západní) dosud příliš nereflektovala. Václav Grubhoffer svou nejnovější knihou navazuje na vlastní dosavadní výzkum, v rámci kterého prozkoumal široké spektrum pramenů a kriticky prozkoumal publikovanou literaturu.

Kniha upozorňuje na fakt, že strach ze zdánlivé smrti nebyl reakcí na skutečné případy „pohřbení omylem“, ale že byl spíše vykonstruovanou symbolickou představou (zkazky o pohřbení zaživa bychom mohli přirovnat k novodobým městským legendám). Je to tedy strach před něčím, co stojí na hranici doslovného a imaginárního. Václav Grubhoffer pojal tuto problematiku interdisciplinárně – kromě dějin každodennosti se věnoval i dějinám lékařství a důkladné analýze soudobých literárních děl a historických pramenů.

Kniha Zdánlivá smrt: Noční můra osvícenské Evropy představuje čtenářům problematiku, která je děsivá a atraktivní zároveň. Představa zdánlivé smrti byla v dobách minulých o to děsivější v souvislosti s tím, že stav lékařského poznání neumožňoval zjišťovat například mozkovou aktivitu a podobné informace, pomocí kterých mohli lékaři jasně konstatovat, že pacient zemřel. Lidé si proto ze strachu vymýšleli například nejrůznější mechanismy, pomocí kterých by mohli z rakve upozornit, že jsou dosud naživu.

Publikaci Václava Grubhoffera doporučuji nejen historikům a zájemcům o historii, ale i čtenářům, kteří obvykle o dějiny zájem příliš neprojevují. Kniha je poutavým čtením, které skrývá kromě poučení téměř až dramatický zážitek, jenž je u odborné publikace poměrně neobvyklý.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeZdánlivá smrt
Noční můra osvícenské Evropy

Grubhoffer, Václav

Argo, 2018

Napsat komentář